Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Březina

Zámek Březina stojí nedaleko silnice z Rokycan k Radnicím na západním okraji rozlehlých račských lesů a je obklopen anglickým parkem, který přechází v oboru. Je to obdélná jednopatrová stavba, střídmých klasicistních forem. Vyšší a širší střední část má sedm okenních os, rovné nadokenní římsy, jednoduchá okenní ostění a výraznou mezipatrovu římsu. Před prostým středním portálem je terasa, na niž vede přímé schodiště. Obě nižší, postranní části, rovněž sedmiosé, mají jen nezdobené okenní výřezy a plochý mezipatrový kordon. Zadní průčelí je řešeno podobně. Střechy jsou valbové. Ze vstupní haly stoupá dřevěné, zalamované monumentální schodiště. Na severní straně stojí při zámku dvě prostá jednopatrová stavení s valbovými střechami.

Zámek v Březině je empírová stavba z přelomu 17. a 18. století v obci Březině na Rokycansku v
Plzeňském kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Původním panským sídlem v Březině byl hrad založený na skalnatém ostrohu ve 14. století, který ale v 17. století téměř zcela zanikl (v roce 1661 je zmiňován již jako pustý). První zmínka o zdejším hradu je z roku 1389, kdy náležel Jindřichovi ze Šternberka. Počátkem 15. století je v držení Něpra Duce z Vavřin (zaniklá tvrz mezi Březinou a Stupnem). V 17. století Březina v zástavním držení Jana z Klenové. Jeho věž byla upravena v duchu romantismu. Na troskách hradu je zřízena vyhlídka.

Nedaleko hradní zříceniny postavil v letech 1790-1808 neznámý stavitel pro Jáchyma Sternberga
(*1755 † 1808)  zámek. Jáchym zdědil radnické panství s Březinou a několika vesnicemi v roce 1790 po své matce Anně Josefě rozené Kolowrat-Krakowské (*1726 † 1790). Panství Radnice koupil v dražbě od dědiců Jana Václava Bubna-Litic její manžel a Jáchymův otec Jan Nep. I. hrabě Sternberg (*1713 † 1798) v roce 1758. Jáchym se od dětství zabýval geometrií, chemií a hudbou. Opustil vojenskou službu a žil od roku 1784 na radnickém panství. V rroce 1790 podnikl let balónem a pak až do své smrti procestoval většinu Evropy. Uveřejnil četná cestopisná a technická pojednání.

Původně zámek tvořily dvě menší budovy později spojené středním článkem v empírový celek, patrovou obdélnou stavbu s mohutným středním rizalitem, obklopenou anglickým parkem přecházejícím
v oboru. Po Jáchymově smrti zdědil březinské panství jeho bratr hrabě Kašpar Maria Šternberk (*1761 † 1838), vynikající přírodopisec, který se na svých cestách po Evropě přátelsky stýkal s řadou velkých přírodopisců, například s A. Humboldtem, P. S. de Laplacem, G. Cuvierem aj. Byl jedním ze zakladatelů Muzea Království českého (pozdější Národní muzeum), jemuž věnoval svou knihovnu a cenné  vědecké, botanické a paleontologické, sbírky; ještě předtím sbírky přenesl na březinský zámek. Zde také založil botanickou zahradu s mnoha vzácnými cizokrajnými rostlinami, jejíž zbytky můžeme vidět dodnes. Ve svých uhelných dolech na Radnicku Kašpar studoval kamenouhelnou flóru ve spolupráci s českým přírodopiscem Karlem B. Preslem, který býval jeho častým hostem na březnickém zámku.
Při v práci pro muzeum se Kašpar sblížil se svým příbuzným ze zásmucké starší větve rodu, Františkem hrabětem Sternbergem, milovníkem historie a umění. Jejich spolupráci vysoce ocenil František Palacký ve své biografii obou těchto mužů. Kašpar Sternberg se po léta přátelsky stýkal i s J. W. Goethem. Vědě a jejímu humanitnímu poslání ve veřejnosti věnoval většinu svých sil až do smrti, která ho stihla v roce  1838 na zámku Březině. Zde si také postavil hrobku, do níž dal zasadit předvěký zkamenělý strom.

Ve 30. letech 20. století na zámku trávíval prázdniny komik Vlasta Burian.

Šternberkové vlastnili březinský zámek do roku 1939. V 80. letech 20. století bylo na zámku umístěno lesnické učiliště. Po roce 1990 byl zámek v restituci navrácen rodině Šternberků a majitelem se stal Zdeněk Sternberg.

(Převzato z Wikipedie a webu Hrady.cz a upraveno redakcí Historické  šlechty)




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás