Šlechtické citáty:
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Orlík, sídlo SchwarzenbergůPřemyslovské knížecí rodové patrimonium
15. 5. 2021 | Redakce | Citáty a dokumenty
Jako knížecí rodové patrimonium je označováno přemyslovské území ohraničené soustavou hradišť ve středních Čechách, která vybudoval pravděpodobně Spytihněv I., za jehož vlády také mělo dojít k zásadnímu upevnění postavení Přemyslovců mezi ostatními knížecími rody v Čechách.
K této soustavě patřil kromě centrální Prahy i Levý Hradec a Budeč, obvod byl ohraničen Starou Boleslaví, Lštěním, Tetínem, Libušínem a v souvislosti se sňatkem knížete Bořivoje a pšovské kněžny sv. Ludmily i Mělníkem. Přemyslovci tak ovládali oblast dnešního Slánska, Kladenska a Berounska až k dolnímu Posázaví, Brandýsku a jižnímu Mělnicku.
Všechna tato hradiště nesla několik společných rysů. Na všech byly v 10. století postaveny kostely, kromě Levého Hradce jsou všechna umístěna na ostrožnách od centra vzdálených cca 26-34 km. Na okrajích zalesněných ploch, které přemyslovské panství chránily od ostatních knížecích domén. V blízkosti každého z těchto hradišť vedla významná obchodní cesta: kolem Staré Boleslavi žitavská cesta, u Lštění rakouská, u Tetína poté řezenská (resp. norimberská) a u Libušína chebská.
Je pravděpodobné, že hradiště byla osídlena členy přemyslovského rodu (se Starou Boleslaví je spojen
Boleslav I., Ludmila s Tetínem). Tato hradiště v sobě pojila několik funkcí: obrannou, ale asi také útočnou, dále církevní a v neposlední řadě i ekonomickou (byly odtud vybírány dávky). Celý systém byl vystavěn plánovitě, svědčí tedy o promyšlené výstavbě mocenské základny, která později posloužila Boleslavu I. k zásadnímu rozšíření sféry přemyslovského vlivu.
 |
| Přemyslovská hradiště na počátku 9. století. |