Šlechtické citáty:
Navigace:
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůSternberg
Sternbergová-Phipps, Františka Diana *1936
10. 6. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti
Františka Diana je potomek starobylého českého rodu Sternbergů, který patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. V roce 1948 odešla s rodiči do exilu, kde rodina žila také na karibské Jamajce, kde otec Leopold zemřel. Matka Cecilia hraběnka von Reventlow-Criminil napsala paměti, které patří k nejlepším dílům tohoto druhu. K rodovým statkům patřily i Častolovice a Zásmuky, které Franziska Diana v roce 1992 restituovala.
Modrá krev na knižním veletrhu
14. 5. 2023 | Redakce |
Ve čtvrtek 11. května 2023 ve 12:oo byl na pražském Výstavišti slavnostně otevřen stánek České televize na knižním veletrhu Svět knihy a o čtvrt hodinu později byla zahájena beseda a autogramiáda s tvůrci knihy Modrá krev. Ta je věnována 8 rodům české zemské šlechty, jejichž členové byli protagonisty 1. řady televizního cyklu Modrá krev režisérky Aleny Činčerové.
Modrá krev i knižně
6. 4. 2023 | Redakce |
Po stopách českých šlechtických rodů. Kniha je rozšířením první řady dokumentárního cyklu. Přináší názorné rodokmeny šlechtických rodů a galerie předků i rodových sídel. Týká se šlechtických rodů Colloredo-Mannsfeld, Czernin z Chudenic, Kinský z Vchynic a Tetova, Kolowrat-Krakowský, Lobkowicz, Nostitz-Rieneck, Schwarzenberg a Sternberg.
Základní data
23. 3. 2023 | Jan Drocár | Modrá krev
Prvních osm dílů dokumentárního cyklu České televize Modrá krev bylo odvysíláno v roce 2017. V roce 2019 následovalo osm dílů druhé řady cyklu a v roce 2023 deset dílů řady třetí, zatím závěrečné. Autorkou celého projektu a režisérkou jednotlivých dílů je Alena Činčerová. Po stopách českých šlechtických rodů, jejich životních příběhů a památečných sídel vede diváky ve všech dílech František hrabě Kinský.
Modrá krev – I. řada
23. 3. 2023 | Jan Drocár | Modrá krev
Osm rodů české zemské šlechty jejichž členové účinkovali v I. řadě televizního cyklu České televize Modrá krev.
„Lidé s erbem“ – o české šlechtě očima režiséra Víta Olmera
19. 3. 2023 | Redakce | Video-audio
V roce 2001 natočil režisér Vít Olmer dokument „Lidé s erbem“. Film se zabývá osudy české šlechty, jak se jim v současnosti daří a jak nakládají s nově zrestituovaným majetkem. V pořadu se s mimořádnou otevřenosti svěřují se svými životními příběhy a pracovními starostmi či plány: Adam hrabě Bubna, Diana hraběnka Sternbergová, Josef hrabě Kinský, Mathilda hraběnka Nostitzová, Děpold hrabě Czernin, František Tomáš hrabě Kolowrat-Krakowský a Jiří rytíř Stránský.
Sternberg, Adolf Vratislav *1627 † 1703
19. 7. 2021 | Redakce | Osobnosti
Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, byl český šlechtic a diplomat z rodu Šternberků, zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky. Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655. Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.
Zdeněk hrabě Sternberg – doyen české šlechty
27. 7. 2019 | Lukeš, Jan PhDr. |
Zdeněk Sternberg (* 15. 8. 1923) pochází z hraběcího rodu Sternbergů, jehož kořeny sahají až do 12. století. Měl se stát právníkem, ale nebyl připuštěn k promoci. Stejně jako za okupace se i po roce 1948 zapojil do odboje. Pět let pak strávil u PTP, dalších třináct jako kulisák v Karlínském divadle, po srpnu 1968 emigroval do Rakouska. Roku 1992 restituoval rodový majetek i s hradem Český Šternberk, od jehož stavby tehdy uplynulo už 751 let.
Sternberg, Zdeněk *1923 † 2021
27. 7. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
Zdeněk Sternberg (* 15. 8. 1923) pochází z hraběcího rodu Sternbergů, jehož kořeny sahají až do 12. století. Měl se stát právníkem, ale nebyl připuštěn k promoci. Stejně jako za okupace i po roce 1948 se zapojil do odboje. Pět let pak strávil u PTP, dalších třináct jako kulisák v Karlínském divadle. Po srpnu 1968 emigroval do Rakouska, kde pracoval jako zástupce ředitele potravinářského koncernu. V roce 1992 restituoval rodový majetek včetně hradu Český Šternberk.
Sternberg, Jan Norbert *1644 † 1678
8. 6. 2019 | Redakce | Osobnosti
Jan Norbert hrabě Sternberg (*1644 † 1678) byl synem nejvyššího zemského sudí Království českého Františka Karla Matyáše. Byl dědicem Bechyně, kde také žil. Jeho jediný syn Jan Josef však spolu s manželkou a starší dcerou utonul v Innu a dědičkou majetku se stala roční dcera Marie Terezie Violanta (*1699 † 1761). Ta se později provdala za Jana Leopolda z Paaru (*1693 † 1741) a Paarové tímto sňatkem získali nové zázemí v Čechách. Byl donátorem 3. kaple Svatováclavské poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi.
První šlechtická deklarace – 17.9.1938
6. 6. 2019 | Jan Drocár | Citáty a dokumenty
První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.
Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939
6. 6. 2019 | Redakce | Citáty a dokumenty
Druhou šlechtickou deklaraci si vynutila abdikace (5.10.1938) prezidenta Evarda Beneše, jeho odjezd (22.10.1938) do exilu a zvolení (30.11.1938) nového prezidenta Emila Háchy. Zástupci šlechty se s ním sešli při audienci 24. ledna 1939, aby mu potvrdili to, co již 17. září 1938 deklarovali E. Benešovi. Audience na Pražském hradě se zúčastnilo 12 signatářů z 10 rodů české zemské šlechty a projev opět přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.