Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Kdyby Kain nalezl Abela ozbrojeného, snad by se tato první vražda na zeměkouli nebyla stala.“ Zobrazit celý citát »Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)
Navigace:
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
| OTEC František baron Hildprandt *11.7.1771 místo † 24.1.1843 Praha |
MATKA Anna hraběnka z Klebelsbergu *26.1.1772 místo † 14.5.1841 Blatná |
Ferdinand Josef baron Hildprandt*19.3.1797 Praha † 6.3.1845 Benátky (Venezia) |
|
| Ferdinand Josef Hildprandt (*19.3.1797 † 6.3.1845) pocházel z baronského rodu Hildprandtů z Ottenhausenu. Vlastnil statky Blatná, Škvořetice, Slabce a Hořkov. Zemřel v Benátkách (Venezia), kde se opakovaně léčil, zemřel zde jako osmačtyřicetiletý. Byl převezen domů a pohřben v rodinné hrobce, kterou si páni na Blatné zřídili ze staré kostnice u Dientzenhoferova kostela v Paštikách. Baron byl také literárně činný. |
|
|
oo 4.6.1822 místo |
|
|
MANŽELKA Karolina hraběnka z Nostitz-Rienecku |
|
| OTEC MANŽELKY Bedřich Chrysostomus hrabě Nostitz-Rieneck *24.11.1762 Praha † 9.4.1819 Praha |
MATKA MANŽELKY Anna Nancy Periez-Burdett *30.1.1777 Rastatt † 31.12.1820 Měšice |
|
POTOMCI |
|
|
Frederika baronka Hildprandtová Otto baron Hildprandt |
*7.4.1823 Praha † 1.3.1847 Praha
*13.6.1824 místo † 30.3.1889 Praha *8.1.1827 místo † 22.9.1841 Měšice |
Vychovatelem
Ferdinanda Josefa Hildprandta (*1797 † 1845) byl Jan Evangelista Purkyně. Baron František, otec Ferdinanda Josefa, ho jako synova učitele zaměstnával v letech 1810-1813. Doporučení dostal od dr. Johanna Emanuela Pohla. S Purkyněm a panstvím se pojí jeden příběh. Vypráví o jeho lásce k mladé hraběnce Adéle Desfoursové z Mont a Athieville, se kterou se seznámil na zdejším zámku, neboť sem často zajížděla se svou matkou na návštěvu z Hrádku u Sušice na Šumavě. Tento vztah ale nelze ničím doložit. Z jejich korespondence ale vyplývá, že je pojilo hlavně pouto přátelství. Adéla ve skutečnosti byla zamilovaná do správce jejich rodinného majetku, právníka Benjamina Koslera. Přestože láska byla oboustranná, v této době neměla šanci, poněvadž každý z nich pocházel z jiných společenských kruhů. Purkyně jistě vše věděl a byl jejich společným přítelem. Poté odešel budovat kariéru a z jejich pozdější korespondence se moc dopisů nedochovalo. Adéla zemřela 10.10.1846 v Meranu. Její smrt byla tragická, protože uhořela při pečetění dopisů. Ve své poslední vůli nařídila spálení všech svých dopisů.
Po smrti Ferdinanda Josefa nějaký čas spravovala panství vdova Karolina, ale správu v roce 1849 postoupila synovi Robertovi.
Osudy Hildprandtů z Ottenhausenu na Blatné
Eliška Vokrojová
vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
2017