Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »



Místa

Petrohrad, zámek

12. 3. 2020 | Redakce | Místa

Zpustnutí hradu Petrohradu přinutilo Jaroslava Libštejnského z Kolovrat postavit si nové sídlo. Stavba zámku byla zahájena roku 1560. V majetku Libštejnských z Kolovrat byl zámek až do porážky stavovských vojsk v roce 1620. Pro účast na stavovském povstání podlehlo petrohradské panství konfiskaci a získal jej Heřman Černín z Chudenic. Za třicetiletí války byl zámek značně poškozen, ale následovníci Heřmana Černína, Jan a později Heřman Jakub Černín zámek nechali opravit, podle návrhu stavitele G. Alliprandiho. Petrohrad byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945.

Po stopách českých králů

24. 2. 2021 | Redakce | Místa

Naučná stezka a cyklostezka Po stopách českých králů spojuje Beroun s hrady Točník, Karlštejn a Nižbor.

Pražské výhledy Jana Křtitele Černého

16. 4. 2021 | Černý, Jan Křtitel | Místa

Fotografováno z Pražského hradu a Petřínské rozhledny a i odjinud.

Pražský hrad pohledem Jana Křtitele Černého

12. 4. 2021 | Černý, Jan Křtitel | Místa

S fotografiemi Jana K. Černého se na stránkách Historické šlechty setkáváme často. Emeritní vedoucí fotografického archivu ČTK se mohl začít věnovat své fotografické vášni na plný úvazek po ukončení pravidelné docházky do zaměstnání. To kladně kvitovali fandové, kteří se od něj rádi nechávají překvapovat především novými pohledy, výhledy či náhledy takříkajíc „shora“.

Přimda

1. 3. 2015 | Redakce | Místa

Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121; Přimda je tak považována za nejstarší kamenný hrad na našem území. Stavebníkem hradu byl sice nejspíš německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost.

Přísečnice

17. 12. 2017 | Redakce | Místa

Přísečnice (německy Pressnitz) byla hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě,  které bylo zbořeno a zaplaveno při stavbě vodní nádrže se stejným názvem. V historických pramenech bývalo přísečnické panské sídlo uváděno jako tvrz, ale, ale prof. Tomáš Durdík (*1951 † 2012), český archeolog a kastelolog ho s přihlédnutím k rozsahu a způsobu opevnění klasifikoval jako hrad.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás