Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Stručně základní genealogické pojmy“ Zobrazit celý citát »Genealogické a jiné pojmy
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Petrohrad, zámek
Zpustnutí hradu Petrohradu přinutilo Jaroslava Libštejnského z Kolovrat postavit si nové sídlo. Stavba zámku byla zahájena r. 1560. V majetku Libštejnských z Kolovrat byl zámek až do porážky stavovských vojsk v r. 1620. Pro účast ne stavovském povstání podlehlo petrohradské panství konfiskaci a získal jej Heřman Černín z Chudenic.
Za třicetiletí války byl zámek značně poškozen, ale následovníci Heřmana Černína, Jan a později Heřman Jakub Černín zámek nechali opravit, podle návrhu stavitele G. Alliprandiho.
ámek Petrohrad byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.
Po roce 1945 se zámek stal státním majetkem.
Na jižní hranici dávného kraje Lučanů, nyní na průsečíku silnice Praha – Karlovy Vary a železniční tratě Plzeň Žatec se rozkládá v nadmořské výšce 361 m. obec Petrohrad.
V okolí jsou zalesněné vrchy, z nichž nejvyšší je vrch Spálený (500 m n. m.). Údolím od Stebna přitéká Podviniční potok, jeden z přítoků říčky Blšanky. Širokému okolí dominuje rotunda Všech svatých na kopci stejného jména ve výšce 460 m n. m., vystavěná v letech 1650-1656 na rozvalinách hradu.
Zakladatelem hradu z let 1358-1371 byl Petr z Janovic, proto Petršpurk, později Petrohrad. Roku 1483 odkoupili hrad Guttenštejnové. Sňatkem Zikuny Guttenštejnové s Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat přešlo panství petrohradské do držení tohoto rodu. Držitel hradu ovšem již v roce 1559 začal stavět v dolině pod hradem renesanční zámek. V roce 1572 byla dokončena obdélníková stavba s arkýřem na kamenných krakorcích, na nádvořní straně je arkýř na hranolové noze. V průčelí je vystavěna dvoupatrová věž s polopatrem, zakončeným štítem s „vlaštovčími ocásky“. Věžička s věžními hodinami byla přistavěna až v roce 1895, kdy bylo opraveno celé renesanční křídlo.
V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšenských Heřman Černín z Chudenic. Ve východním nárožním pavilonu byla v roce 1796 zbudována kaple sv. Vavřince. V roce 1860 za Karla Evžena Černína byla zahájena stavba západního křídla. Západní křídlo je pozdně barokní se vstupem do slavnostního dvora. Toto křídlo je zakončeno pavilonem s příjemným schodištěm vedoucím přímo do anglického parku. V noci z 8. na 9. ledna 1915 vypukl na zámku požár, který zachvátil západní a střední křídlo. Ihned bylo započato s obnovou, která byla dokončena v roce 1918. V držení tohoto rodu byl zámek až do roku 1945.
Po skončení II. světové války přešel zámek do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 byl ve správě ministerstva zemědělství (východní křídlo) a ministerstva školství a tělovýchovy, kdy sloužil jako výcvikové středisko vrcholových sportovců – parašutistů.
Z podnětu tehdejšího karlovarského psychiatra a později hlavního psychiatra ČSR doc. MUDr. J. Prokůpka zde bylo založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky. První název léčebny byl „Státní pracovní psychiatrické středisko“, které tehdy správně spadalo pod okres Podbořany, kraj Karlovy Vary. V březnu 1952 byli přijati první pacienti, kteří přicházeli z psychiatrických léčeben z Čech a Moravy. Tehdy zařízení sídlilo jen v barokních křídlech.
Úvodní foto: Wikipedie