Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.


OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ

česky


česky

deutsch


deutsch



Petrohrad, zámek

Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny, leží 12 km jižně od Podbořan. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
zdroj: HRADY.CZ:
Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.
Po roce 1945 se zámek stal státním majetkem a byla v něm zřízena psychiatrická léčebna, která se v něm nachází dodnes. Obec Petrohrad je dostupná jak vlakem (zastávka Petrohrad na trati Plzeň-Žatec), tak po silnici. Leží při hlavní silnici Praha – Karlovy Vary a nedaleko od silnice Plzeň – Most. Nad obcí se vypíná zřícenina původního hradu Petrohradu. 6 km severně, nad obcí Kryry se nachází zajímavá stavba rozhledny, postavená snad na základech původního hradu.30.10. 2005

Zpustnutí hradu Petrohradu přinutilo Jaroslava Libštejnského z Kolovrat postavit si nové sídlo. Stavba zámku byla zahájena r. 1560. V majetku Libštejnských z Kolovrat byl zámek až do porážky stavovských vojsk v r. 1620. Pro účast ne stavovském povstání podlehlo petrohradské panství konfiskaci a získal jej Heřman Černín z Chudenic.

Za třicetiletí války byl zámek značně poškozen, ale následovníci Heřmana Černína, Jan a později Heřman Jakub Černín  zámek nechali opravit, podle návrhu stavitele G. Alliprandiho.
ámek Petrohrad byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.
Po roce 1945 se zámek stal státním majetkem.

www.plpetrohrad.cz

Na jižní hranici dávného kraje Lučanů, nyní na průsečíku silnice Praha – Karlovy Vary a železniční tratě Plzeň Žatec se rozkládá v nadmořské výšce 361 m. obec Petrohrad.

V okolí jsou zalesněné vrchy, z nichž nejvyšší je vrch Spálený (500 m n. m.). Údolím od Stebna přitéká Podviniční potok, jeden z přítoků říčky Blšanky. Širokému okolí dominuje rotunda Všech svatých na kopci stejného jména ve výšce 460 m n. m., vystavěná v letech 1650-1656 na rozvalinách hradu.

Zakladatelem hradu z let 1358-1371 byl Petr z Janovic, proto Petršpurk, později Petrohrad. Roku 1483 odkoupili hrad Guttenštejnové. Sňatkem Zikuny Guttenštejnové s Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat přešlo panství petrohradské do držení tohoto rodu. Držitel hradu ovšem již v roce 1559 začal stavět v dolině pod hradem renesanční zámek. V roce 1572 byla dokončena obdélníková stavba s arkýřem na kamenných krakorcích, na nádvořní straně je arkýř na hranolové noze. V průčelí je vystavěna dvoupatrová věž s polopatrem, zakončeným štítem s „vlaštovčími ocásky“. Věžička s věžními hodinami byla přistavěna až v roce 1895, kdy bylo opraveno celé renesanční křídlo.

V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšenských Heřman Černín z Chudenic. Ve východním nárožním pavilonu byla v roce 1796 zbudována kaple sv. Vavřince. V roce 1860 za Karla Evžena Černína byla zahájena stavba západního křídla. Západní křídlo je pozdně barokní se vstupem do slavnostního dvora. Toto křídlo je zakončeno pavilonem s příjemným schodištěm vedoucím přímo do anglického parku. V noci z 8. na 9. ledna 1915 vypukl na zámku požár, který zachvátil západní a střední křídlo. Ihned bylo započato s obnovou, která byla dokončena v roce 1918. V držení tohoto rodu byl zámek až do roku 1945.

Po skončení II. světové války přešel zámek do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 byl ve správě ministerstva zemědělství (východní křídlo) a ministerstva školství a tělovýchovy, kdy sloužil jako výcvikové středisko vrcholových sportovců – parašutistů.

Z podnětu tehdejšího karlovarského psychiatra a později hlavního psychiatra ČSR doc. MUDr. J. Prokůpka zde bylo založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky. První název léčebny byl „Státní pracovní psychiatrické středisko“, které tehdy správně spadalo pod okres Podbořany, kraj Karlovy Vary. V březnu 1952 byli přijati první pacienti, kteří přicházeli z psychiatrických léčeben z Čech a Moravy. Tehdy zařízení sídlilo jen v barokních křídlech.

Úvodní foto: Wikipedie

 




Copyright © Jan Drocár a Pavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás