Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně



Nové díly Modré krve

8. 7. 2022 | Redakce | Modrá krev

Pod názvem Od výčepu až po Cimrmany vede pouť šlechty ve třetí řadě Modré krve“ si je možno od středy 22. června 2022 přečíst na serveru iDNES.cz rozhovor redaktorky Mirky Spáčilové s Alenou Činčerovou, scenáristkou a hlavní režisérkou dalších deseti dílů úspěšného televizního seriálu České televize Modrá krev.

Čtenář se z rozhovoru dozví, že tentokrát bylo natočeno deset dílů (předchozí dvě řady cyklu byly osmidílné) a divák se seznámí s členy rodů (abecedně) – Bořek Dohalský z DohalicDaczický z HeslovaDobrzenský z Dobrzenicz, Salm-Reifferscheidt, Schönfeld, Strachwitz, Stránský ze Stránky, Thurn-Taxis, Waldstein-Wartenberg.

„Výrobu tentokrát hodně zkomplikoval covid, hrady a zámky byly zavřené, nákaza se objevila i ve štábu, navíc tři rody natáčení odmítly z různých osobních důvodů včetně úmrtí v rodině,“ vysvětluje režisérka Alena Činčerová, proč se třetí série Modré krve objeví v ČT až v lednu 2023.

Na snímku zleva Karel Habsburský, režisérka seriálu Modrá krev Alena Činčerová a průvodce seriálem František Kinský. Foto: archiv seriálu.

Na závěr bude představen císařský a královský rod Habsbursko-Lotrinský, jehož přímými předky byli nejen členové zakladatelské české panovnické dynastie Přemyslovců, počínaje prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem I. a jeho manželkou sv. Ludmilou a prvním českým králem Vratislavem I., ale i následné panovnické dynastie na českém trůnu, počínaje Lucemburky s Karlem IV., Jagellonci s Vladislavem II. a Habsburky s jedinou českou vládnoucí královnou Marií Terezií. Jejím sňatkem s Františkem I. Lotrinským dosedají i na český trůn jejich potomci až k poslednímu  rakouskému císaři a českému králi Karlu I. (III.) Habsbursko-Lotrinskému. Tedy i díky nim České království jako jedno z mála mohlo žít pod nikdy nepřerušenou kontinuální vládou předků a jejich přímých potomků.

Karel Habsburský a František Kinský při zahájení pražského natáčení.
Foto: archiv seriálu.

V souvislosti s dílem seriálu o Habsburcích je v článku třeba uvést na pravou míru tvrzení, že „natáčení vzniklo z jejich popudu“ a že „sami se přihlásili, když se dozvěděli, co děláme“. Byla to především naše představa o logickém vyvrcholení celého cyklu a naše přání, aby závěrečná část přiblížila i současnost rodu českých králů, který po staletí stál v popředí české i evropské šlechty. Návrh uskutečnit natáčení se zástupci arcidomu Habsbursko-Lotrinského se začal realizovat na popud Jana Drocára, který po schválení režisérkou a dramaturgií pořadu oslovil dr. Milana Nováka, aby jménem tvůrců pořadu nabídl Habsburské rodině účast na natáčení. Zejména pak současné hlavě rodu Karlovi Habsburskému a jeho sourozencům, Jiřímu (v současnosti velvyslanci Maďarska ve Francii) a v Bavorsku žijící sochařce a profesorce umění Gabriele, která má i gruzínské občanství a dokonce byla od roku 2009 velvyslankyní Gruzie v Německu. Všichni tři jsou totiž vnuky našeho posledního krále, císaře Karla a jeho ženy Zity, kteří kdysi své „líbánky“ trávili na českém zámku v Brandýse nad Labem: všichni dobře vědí, jakou náklonnost k Čechám choval jejich dědeček, poslední český král a světec. Proto arcivévoda Karel svoji účast přislíbil a ve svém nabitém programu nakonec upřednostnil možnost natáčení v Praze, aby mohl navštívil i posvátná místa Pražského hradu a zamyslel se nad českými kořeny svého rodu. Vysoce hodnotil práci televizního týmu na tak ojedinělém, zajímavém a rozsáhlém dokumentu a spolu s námi se těší na vysílání, více očekávaného než nečekaného, závěrečného dílu.

Vnuci posledního českého krále Gabriela a Jiří z rodu Habsbursko-Lotrinského při každoročně pořádané Audienci u císaře Karla v Brandýse a Staré Boleslavi. Foto: archiv Historické šlechty.
Na stejné slavnosti v roce 2013 Karel Habsburský se svými dcerami.
Foto: archiv Historické šlechty.
Karel s dcerami projíždí kolem základů české historie ve Staré Boleslavi – Kostela sv. Klimenta (vlevo) a Baziliky svatého Václava. Foto: archiv Historické šlechty.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás