---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

  Modrá krev

křest knihy a nové díly na obrazovce ČT

 

Lednové odpoledne bylo na danou dobu provázeno nádherným počasím – svítilo sluničko. To v zimě stačí. Cesta na místo konání křtu probíhala díky tomu jaksi více „natěšeně“. Vedla z Pražského hradu, sídla českých knížat a králů na Malou Stranu plnou šlechtických paláců. Potomci mnohých z jejich stavebníků možná budou přítomni i na křtu. Zalitá sluncem bylo i pokračování cesty přes Karlův most na Staré Město a dále kolem sochy jediného českého krále, který byl zároveň císařem římským i rakouským, až do „šlechtické“ restaurace Století. V ní po mnoho let rád vítal hosty její spolumajitel Antonín (Tonio) Kinský. Však ho známe z filmu Zpomenuté světlo. Bohužel se na mumraj dole dívá už jen zeshora, ale určitě by měl radost, jak je v jeho restauraci právě nabito. To opravdu bylo a už dlouho před zahájením zahájením akce. Dokonce tak, že mnozí z přítomných se o posezení na židli spravedlivě střídali.

Cestou zalitou sluncem kol.  Krannerovy kašny		– pomníku císaře a českého krále Františka I. –

a kolem románské Rutundy Nalezení sv. Kříže		s rychlou cigaretkou před zahájením akce.

Nabito v restauraci opravdu bylo a už dlouho před zahájením zahájením akce. Dokonce tak, že mnozí z přítomných se o posezení na židli spravedlivě střídali. Takže ano, na takovou akci malinko stísněné, ale atmosférou vstřícné a srdečné prostředí, kde se to i velmi hezky křtilo. Byli u toho zleva generální ředitel České televize Hynek Chudárek, televizní producentka celého cyklu České televize Modrá krev Lenka Poláková, spoluautorka křtěné knihy Modrá krev II. Barbora Jarošová rozená hraběnka Kinská, autor předmluvy k ní a průvodce od roku 2017 vysílaných všech řad Modré krve František hrabě Kinský. Vedle něj křtili knihu její spoluautorky a zároveň i režisérky právě zde taky představované IV. řady televizních dokumentů Modrá krev Alena Činčerová a Adéla Jandec Sirotková.

Zleva pozvedají číši Hynek Chudárek, Lenka Poláková, Barbora Jarošová Kinská, František Kinský, Alena Činčerová a Adéla Jandec Sirotková

Přítomni na křtu byli i autor rodokmenů v knize Modrá krev II. Jan Drocár a odborný poradce všech řad televizního cyklu Modrá krev historik, knihovník a spisovatel  Petr Mašek, dlouholetý vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze.

Druhý díl knihy Modrá krev, jež je rozšířením druhé řady dokumentárního pořadu a navazuje na knižní bestseller Modrá krev. Opět nabízí nezkrácené rozhovory, podrobné rodokmeny zastoupených rodů a obrazové galerie předků i rodových sídel.		J. Drocár a P. Mašek se potkali na podobné akci už před 20 lety, kdy první z nich inicioval  v roce 2006 setkání potomků Přemyslovců. Ti se tehdy sešli v České národní bance, Ledeburském paláci a zahradě, Valdštejnském paláci a na zámku Mělník.

KNIHA MODRÁ KREV II. – TIRÁŽ

♣♣♣

„Modrá krev, která divákům přibližuje šlechtické rody a jejich život, je součástí vysílání České televize už od roku 2017. Jsem moc rád, že se seriálu daří, a že je u diváků oblíbený. Jasně to dokazují i čísla. Předchozí třetí řadu Modré krve sledovalo průměrně 544 000 diváků starších 15 let a průměrný podíl na sledovanosti byl 14,15 %. Nadprůměrná byla i sledovanost na internetu. Úspěšná je i první kniha Modrá krev, které se prodalo již bezmála 38 000 kusů a stala se bestsellerem,“ shrnul generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek s modrátorkou křestu.		Vlevo hovoří krativní producentka celého cyklu Modrá krev Lenka Poláková.

Chceme ukázat odkaz, který je současností. Rody žijí dál, tvoří je lidé z masa a kostí, kteří mají obrovský nadhled na příkoří, která se jim děla v průběhu minulého století. Sami sebe vnímají jako správce majetku, o který se starají, aby jej mohli předat potomkům,“ uvádí kreativní producentka Lenka Poláková.

Na otázky o průběhu natáčení a jeho zajímavých momentech odpovídali obě režisérky IV. řady cyklu Modrá krev Alena  Činčerové a Adéla Jandec Sirotková		Na otázky odpovídá samozřejmě také průvodce celým cyklem a autor předmluvy k obou dosud vyšlým knižním podobám Modré krve František hrabě Kinský

„Rodová šlechtická linie má s sebou nést sílu ducha. Svou roli hraje křesťanská výchova a hierarchie hodnot. Důležité jsou vzory, kterými mohou být rodiče, prarodiče, nebo příbuzní. Šlechtické tituly samy o sobě vám žádné výhody nepřinesou. Rozhodně to tak nebylo v padesátých letech minulého století,“ vysvětluje František hrabě Kinský.

František Kinský		Lenka Poláková

Zleva Andrea Zunová, specialistka PR ČT a ředitelka komunikace, charity a mediálního partnerství Jana Mrákotová.		Zleva odborná redaktorka Modré krve II. Kateřina Komárková a Alexandra Bezpalcová, manažerka Telexportu ČT.

Michal Fila, ředitel divize Korporátní vztahy		a marketingová komunikace České televize.

Rozhovor o rodokmenech přítomných		Vzdálený dohled nad potomky

♣♣♣

♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥ ♥ ♥

♥

NYNÍ TI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

BEZ NICHŽ MODROU KREV NELZE NATOČIT

– ČLENOVÉ RODŮ ČESKÉ ZEMSKÉ ŠLECHTY

♥

♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥  ♥ ♥ ♥

♣♣♣

MODRÁ KREV IV.

UKÁZKA Seriál Modrá krev pokračuje již IV. řadou. Česká televize představí dalších deset šlechtických rodů

♣♣♣

S jednotlivými šlechtickými rody seznamuje své diváky Česká televize cyklem hodinových dokumentů  Modrá krev už od roku 2017.  V roce 2023 přidala i knižní vydání šlechtických příběhů a jejich součástí jsou i rodokmeny jednotlivých rodů, se zvýrazněnými členů, kteří jsou v dokumetech přípomínáni a nebo přímo učinkují. Pro větší přehlednost si tady a teď dovolíme čtenářům Historické šlechty předložit chronologický přehled dosud již odvysílaných dílů seriálu Modré krve, které si zde lze opět i shlédnout:

František Kinský rozhlasový rozhovor na Radiožurnálu		Alena Činčerová rozhlasový rozhovor na Vltavě
12. ledna 2026		29. ledna 2026

Dvojka (2026)		Jednička (2023)

V časopisu Reportér z 2.2.2026 odhalila režisérka Alena Činčerová v rozhovoru s Milanem Tesařem počátky filmového cyklu Modrá krev. „Zlomovým pro vznik Modré krve byl okamžik, kdy se projektu  ujala producentka Lenka Poláková a já jsem na programové radě vyslovila jméno člověka, který by měl cyklem provázet: Maria František Jan Emanuel Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. To byly možná momenty, který to celé odšpuntovaly. I když už jsme měli natočené tři díly, Czerniny, Kinské a Schwarzenbergy, pořád ještě se nemluvilo o seriálu. To trvalo další dva roky. Premiéra první řady byla v roce 2017, obrovský zájem diváků pak přesvědčil všechny. A hned jsme mohli pokračovat s další řadou…

Redakce Historické šlechty by ráda připomněla, že výše zmíněná producentka Lenka Poláková stojí už léta za mnoha a mnoha dalšími zajímavými projekty České televize. Stačí jen sledovat titulky. Abychom zůstalu u „tématu“ v roce 2021 vyrobila její producentská skupina film Svatá Ludmila režiséra Víta Hájka, z jiného soudku byl například Fenomén Inderground, cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody režiséra Břetislava Rychlíka. Do jejího „portfolia“ patří třeba ale i známé seriály Bydlení je hra, Chalupa je hra a Zahrada je hra, nebo 231 dílů kulinářského seriálu Pod Pokličkou.

K tomu ještě jen malá poznámka. Může se často stát, že výše doporučované titulky divák přečíst vůbec nestihne. Jsou malinké a pádí tak rychle, že nemá šanci. Snad jen znalci rychločtení. Škoda pro diváka i tvůrce. Přimlouval bych se za jejich zvětšení a zpomalení. Netýká se to naštěstí Modré krve, ale i tvůrci ostatních pořadů si zaslouží delší a větší zviditelnění. V počátcích našich komerčních televizí sice docházelo dokonce i ke krácení titulků, někdy rovnou k jejich odstřižení, to se ale spěchalo k další je (televize) živící reklamě. To ČT snad nemusí.

U opakujících se dokumentů bych se rád přimluvil i za občasné bliknutí s vročením. Je komfortní pro diváka vědět do jaké doby se vlastně dostal, kdy byl pořad natočen. Pomůže mu v orientaci, přiblíží souvislosti, zasadí věci do kontextu. Neocenitelné, když se na konci opravdu nestačí přečíst titulky.

♣♣♣

Jak bylo již výše napsáno v úterý 6. ledna 2026 se v restauraci Století sešli zástupci šlechtických rodů z II. a IV. řady Modré krve. Zde zleva jsou Evžen Wratislav, Francesco Kinský dal Borgo, Richard Podstatzky Thornsern z Prusinovic, Adam Mensdorff-Pouilly a Oneš Mornstein-Zierotin.

vlevo rod Podstatzký z Prusinovic a Thonsern		rod Schlik z Bassana a Holiče

rod Kinský dal Borgo		vlevo rod Bubna-Litic

vpravo rod Wratislav z Mitrowicz		vlevo rod Rieger

rod Hidprandt z Ottenhausenu		vlevo rod Mornstein-Zierotin

rod Larisch-Mönnichů		rod Bubna-Litic

V náručí maminky Filipy dorazil na křest i tříměsíční Bruno, nejmladší z rodokmenu Bubnů-Litic.

rod Riegerů		rod Korff-Schmising-Kerssenbrocků

Generální ředitel Ceské televize Hynek Chudárek s nejmladším účastníkem křtu Hugem a jeho babičkou Monicou Bubna-Litic.

♣♣♣

Jak je vidět z fotografií, příjemné prostředí restaurace rádo a vlídně přijalo zástupce šlechtických rodů i tvůrce seriálu. Ti zase mile a s úsměvem vítali přítomné novináře a rádi odpovídali na jejich otázky, kterých nebylo málo. Jaký to rozdíl oproti některým politikům, kteří se otázkám nejraději úplně vyhnou jednosměrnou komunikací ze sociálních sítí, kde je otázky nezdržují od práce. Zase už ta známá hesla z  normalizace se na nás snášejí jak deka. Tomu se braňme, politika je dobrovolná služba, placená z daní, je nutno se zodpovídat. Novináři jsou ti, kteří se za nás ptají, toť systém patřící mezi základní pilíře demokracie. Pokud funguje.

František hrabě Kinský s knihou Modrá krev II. v obležení reportérů.

Nelze si v těchto souvislostech nevzpomenout na jednu ne sice zcela ověřitelnou, ale krásně uvěřitelnou historku. Jde o odpověď rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. (na obrázku z roku 1865) na otázku, co je vlastně jeho největším úkolem? Chránit mé národy před jejich politiky. Odpověď stručná, jasná a v jeho případě i dlouhodobě platná. Vždyť tento panovník našim předkům vládl téměř 68 let. Máme my dnes v naší zemi někoho podobného? Současnou hlavu státu, jistě, ale i sebelepší prezident je omezen mandátem. A v tomto ohledu je to za daného zřízení dobře a podle pravidel. Střídání u moci. Protože co stojí na počátku dnes nově vznikajících tuhých totalit? Nezbytné prodloužení mandátu nepostradatelnému stávajícímu vůdci. Tak se stalo v Číně roku 2018, tak to bylo v Rusku v roce 2020. Nedá se sice říci, že by takový počin ve zmíněných zemích byl koncem demokracie – ona tam žádná nebyla. V zavedených demokraciích by ovšem podobné svévolné prodloužení mandátu začátkem konce této formy vlády už bylo, ne? Při stávající personální konstelaci je proto dobré sledovat Američany, jak a jakou formou by někteří z nich případně po čínsko-ruském vzoru učinili totéž. Jak by tomu ostatní mohli zamezit? Když to tak vyplová na povrch, zdá se, že nijak. Křehká demokracie nemá zřejmě mechanismy ani sílu, jak podobným excesům v demokratických volbách zvolených lidí, zabránit. Demokracie, ta předpokládá, že se to nedělá. Ale když ano? Pokud Vás to opravdu zajímá, tak možná není od věci si kliknou tady do levého sloupce na úvahu Proč. Jak. Kam. Nebo pokud si chcete poslechout úvahu, proč je Modrá krev úspěšná a jak to možná souvisí se současnou situací u nás i ve světě, lze si kliknout sem.

♣♣♣