Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín *1818 † 1854



PhDr. Petr Mašek

2. 10. 2009 | Jan Drocár | Autor píše

PhDr. Petr Mašek
Vedoucí oddělení zámeckých knihoven
Knihovna Národního muzea, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1,
tel. +420-224-497-167
e-mail: petr.masek@nm.cz
Vědecké zaměření:
Historické knižní fondy, dějiny středoevropské šlechty
Vzdělání:  FF UK
Výzkumné projekty (včetně zahraničních):
Prvotisky zámeckých knihoven (NM)
Knihovna Ferdinanda Tyrolského (UDU ČAV)
Pedagogická činnost: VOŠIS
Muzejní práce (výstavy): viz bibliografie

Petr Mašek se dlouhodobě věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů

Knihy Petra Maška, ze kterých čerpá informace magazín HISTORICKÁ ŠLECHTA

Modrá krev 
minulost a přítomnost šlechtických rodů v českých zemích
Praha, nakladatelství Mladá fronta, 1992

“Dnes máme (už poněkolikáté v dějinách) možnost zhodnotit fenomén české šlechty, či spíše šlechty v Čechách a na Moravě, realisticky, “bez hněvu a vášní”. Po letech pomlouvání a hanobení mají jedni pocit, že mírná nekritičnost je ospravedlitelná, druzí, že závisti bylo ještě málo. Obecná neznalost šlechtické titulatury, stylu života a jeho změn v průběhu věků je ideálním stavem pro obě skupiny.
Tato publikace si neklade za cíl kriticky obsáhnout dnes už téměř tisíciletou existenci české aristokracie a není ani genealogickým dílem. Chce jen ve srozumitelné formě seznámit čtenáře s osudy tří desítek šlechtických rodin.  Jejich výběr byl vzhledem k obrovskému množství aristokratických rodů, které se zapsaly do českých dějin, velmi těžký. Zásadně byly vybírány pouze ty rodiny, které se (alespoň v rodové alianci) dožily 20. století a bylo na nich možné ukázat obecný vývoj.”

Modrá krev
Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích
Praha, nakladatelství Mladá fronta  2003
Na rozdíl od prvního vydání, které obsahovalo výběr pouze 30 rodů, vznikla encyklopedie všech šlechtických rodů, u nichž existovalo nějaké pouto k českým zemím: ať to byl původ, či získaný titul a pozemkové vlastnictví na českém území.
“Výběr rodin zahrnutých do této publikace se řídil dvěma základními kritérii: šlechtický stav (všech kategorií) a držba pozemkového majetku (statku či velkostatku) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku po roce 1900. Kritérium pozemkového vlastnictví bylo zvoleno proto, že vlastnictví pozemků bylo v minulosti jedním z hlavních atributů šlechty. Zároveň jsou v knize uvedeny některé baronské či hraběcí rodiny, které svého pozemkového majetku pozbyly již před počátkem 20.století, ale žily nadále v zemních Koruny české. Osudy všech takto vybraných rodin jsou zpracovány úměrně k jejich významu pro české dějiny.”  

Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
od Bílé hory do současnosti – I. díl (A-M)
Praha, nakladatelství Argo  2008
Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území zemí Koruny české od roku 1620. Obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800 šlechtických predikátů.
Zahrnuje rody žijící v hranicích dnešní České republiky a Bílska do konce rakousko-uherské monarchie a také rody žijící na území celého Slezska do poloviny 18. století. Snadné orientaci napomáhá rozsáhlý rejstřík.  
“Účelem této knihy bylo shromáždit maximální množství informací o šlechtických rodech, které žily v českých zemích od pobělohorského období do součastosti.
Mezník Bílé hory byl zvolen s ohledem na potřebu téma nějakým způsobem limitovat a s ohledem na to, že v této době došlo k podstatné proměně šlechtické společnosti v zemi. Teritoriálně zahrnuje kniha rody žijící v hranicích dnešního státu, do poloviny 18. století i celého Slezska, do konce monarchie včetně Bílska.” 

Šlechtické rody  v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 
od Bílé hory do současnosti – II. díl  (N-Ž )
Praha, nakladatelství Argo 2010

V obou dílech encyklopedie byly hlavním zdrojem informací “tituláře, úřední schematismy, soupisy statků, adresáře, historické topografie, dobové soupisy šlechtických rodů, genealogické almanachy a další genealogická literatura”. 
“Jména rodů jsou uváděna v české podobě, tak jak tomu bylo zvykem v českých titulářích 18. století i schematismech a adresářích konce 19. století, i když toto rozhodnutí přináší některé obtíže. Avšak volba české či německé formy jména v sobě nese hodnotící kritérium nacionality, která je mnohdy těžko řešitelným problémem u jednotlivců a je zcela nemožná i celých rodů.  Křestní jména byla zvolena podle toho, jak bývala uváděna v užitých podkladech, a v žádném případě nezrcadlí národnostní uvědomění svých nositelů”. 

Knihu Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Petra Maška lze objednat
v Nakladatelství Argo.

  
Petr Mašek s Jaroslavem Lobkowiczem


Petr Mašek (vlevo) na setkání šlechticů na zámku Mělník v roce 2006.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás