Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem dojalo mnohé, Matěj Stropnický k nim ale nepatří. Proti jeho až nenávistným protišlechtickým výrokům z hloubi stalinských padesátých let minulého století se ohradil Jiří Jan princ Lobkowicz z mělnické větvé knížecího rodu.“ Zobrazit celý citát »

Rozdíl mezi šlechtou a primitivismem






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



† Zdeněk Sternberg

21. 1. 2021 | Jan Drocár |

V úterý 19.1.2021 zemřel v ranních hodinách v 98. roce svého života Zdeněk hrabě Sternberg. Doyen české šlechty, majitel hradu Český Šternberk, příslušník jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Sternbergů.

♣♣♣

ZDENĚK STERNBERG
PARTE

♣♣♣

Jako nejstarší syn byl  Zdeněk hrabě Sternberg  vychováván a připravován k převzetí otcovského panství na hradě Český Šternberk.  Za okupace byla rodina pronásledována, když otec Jiří Douglas podepsal v roce 1939 prohlášení české zemské šlechty, byla na jeho majetek uvalena německá vnucená správa. “Už za války bylo všechno vyvlastněno, zapečetěno, do hradních prostor jsme už vůbec nesměli, měli jsme jenom omezený byt”, vzpomínal na období po své maturitě Zdeněk Sternberg. Jak se mohli přesvědčit i diváci televizního seriálu Modrá krev v dílu věnovaném rodu Sternbergů, na osud si ale nikdy nestěžoval.​

 
Hrad Český Šternberk byl na ostrém skalnatém břehu řeky Sázavy byl hrad postaven v roce 1241.

“Po válce došlo k takové té restituci, která ale trvala, jak známo, jenom do roku 1948. A brzy poté došlo znova k vyvlastnění hradu a celého majetku kolem toho. No a pak se můj život vyvíjel zcela jinak a mohu říci, že toho nelituji. Byl jsem pět let horník na šachtě, asi 12 let kulisákem v jednom z pražských divadel, a pak jsem emigroval do Rakouska, kde jsem pak s rodinou žil posledních 25 let, než jsem se vrátil zpět do svého domova. Nelituji toho, získal jsem mnoho zkušeností, protože jsem byl vlastně v různých polohách.

Napřed jsem byl jaksi považován za budoucího majitele, vlastníka, ti úředníci, lesmistři, správci se ke mně přiměřeně chovali, jak je to zvykem, a pak jsem náhle spadl do toho sociálního sklepa, takže jsem viděl, jak se lidé chovají zase zespoda, což byl velice cenný poznatek. No a teď se pohybuji ve středních etážích a čerpám z těch zkušeností. Takže žádná lítost a nějaké vzpomínání ve zlém na minulost, ale cenné poznatky”. 

Zdeněk hrabě Sternberg na svém hradě Český Šternberk.

Zdeněk Sternberg pocházel celkem z devíti dětí (pět synů a čtyři dcery), nejstarší se sourozenců byla jeho o rok starší sestra Anna (*1922 † 2011).  “Otec měl zásady, které nám vštěpoval, zejména mně, protože jsem ze synů byl nejstarší. Už v té době jsem jaksi chápal, že jednou se asi budu muset po něm toho tady všeho ujmout, i když ta situace se pak vyvíjela zcela jinak. Otec vždycky říkal, že existují jednak normy zákonné, které upravují vztahy ve společnosti mezi lidmi, a na druhé straně je obrovský prostor ještě takové té mravnosti, etiky, slušného chování.

A vždycky to uváděl na příkladu, že křesťanská mravouka uvádí sedm hlavních hříchů: pýcha, lakomství, smilstvo, závist, nestřídmost, hněv a lenost, a všechny tyto neřesti vlastně nejsou v trestním řádu světské legislativy. Ale kdybychom je nedodržovali, tak nejsme slušní lidé. Na to byl při výchově kladen veliký důraz, abychom se takovými pravidly, my děti, řídili”.

Potomci Přemyslovců po přeslici se sešli 27.7.2006 v Praze v Ledeburské zahradě při příležitosti 700. výročí vymření hlavní královské větve dynastie v roce 4.8.1306.  V první řadě druhý zprava stojí Zdeněk hrabě Sternberg, vpravo od něj Richard hrabě Belcredi, vlevo Karel kníže Schwarzenberg a Josef hrabě Neipperg. Spolu s nimi jsou na snímku další šlechtičtí představitelé, zastupující rody: Paar, Strachwitz, Ledebur-Wicheln, Coronini, Czernin, Bubna-Litic, Lobkowicz, Hildprandt z Ottenhausenu, Podstatzky-Lichtenstein, Waldstein, Geymüller a Troskov. První zleva v třetí řadě stojí Zdeňkův syn Filip hrabě Sternberg.

♣♣♣

Zajímavý rozhovor poskytl Zdeněk Sternberg literárnímu a filmovému kritikovi Janu Lukešovi.  Vyšel v roce 2017, ale jeho základ vznikl již v roce 2013 při natáčení televizní Literární revue 333, ve které Zdeněk Sternberg také vystoupil a která měla premiéru 11.9.2013.

♣♣♣

K zálibám Zdeňka Sternberga patřilo fotografování.
Rozhovor s ním na toto téma je k přečtení
zde.





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás