Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (*1824 † 1904)



Výstava šlechtických rodokmenů na zámku Kunín

2. 7. 2022 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939

Šlechtická podpora české státnosti

V pátek 1. 7.2022 byla na zámku v Kuníně otevřena putovní výstava “Šlechta v boji za českou státnost”. Připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939, v čase nejvyššího ohrožení vlasti, veřejnými prohlášeními plně podpořila svou zemi, národ a jazyk.

zámek Kunín

 DATUM A ČAS KONÁNÍ

1.7.2022, 9:00 – 30.10.2022, 17:00

♣♣♣

Na zámku v Kuníně přes léto ožívají příběhy starých šlechtických rodů. Během prohlídek zámku se návštěvníci od průvodců dozvídají mnoho zajímavostí ze života majitelů tamního zámku od doby baroka až do 20. století.

Výstava Šlechtická podpora české státnosti, pracovně též nazývaná Šlechtická poselství nebo Šlechta brání českou státnost příbližuje iniciativy české zemské šlechty v letech 1938 a 1939, kdy bylo Československo bezprostředně ohroženo nacismem. Představitelé šlechty tehdy podepsali tři deklarace, ve kterých vyjádřili svou bezvýhradnou věrnost vlasti, českému národu a jeho jazyku. Výstava se skládá z rodokmenů jednotlivých signatářů deklarací a jejich rodin.

1938

První deklaraci 17. 9. 1938 podepsalo 12 příslušníků české zemské šlechty. Byli to potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti. Stejně jako jejich předci pocítili odpovědnost za osudy země. Deklarace byla adresována prezidentovi republiky Edvardu Benešovi.

1939

V roce 1939 byla první šlechtickou akcí  reagující na vážné ohrožení země ze strany nacistického Německa audience u prezidenta dr. Emila Háchy. Uskutečnila se 24. ledna 1939 a prezident při ní přijal 12 zástupců rodů české zemské šlechty. Přišli ho ujistit, že česká vlast i on jako její prezident  mají i nadále podporu šlechtického stavu, kterou deklarovali již 17.9.1938 při audienci u prezidenta Beneše. Ten ale zemi opustil a odjel do anglického exilu a šlechtici považovali za nezbytné podpořit veřejně i nastupujícího prezidenta Háchu. “Jsme hotovi, kdykoli by se toho potřeba ukázala, státu podle svých sil a schopností posloužiti. To nám ukládá za povinnost účast našich předků na tisíciletých osudech tohoto státu. Nemůžeme se zříci naděje, že naší vlasti jsou souzeny lepší dny, ale nechť stane se cokoli, přidržíme se věrnosti, kterou jsme zavázáni vlasti svých předků,“ četl při audienci z prohlášení jménem ostatních František Kinský z Kostelce nad Orlicí. Z audience se dochovala fotografie, bohužel zřejmě jediná, která tehdejší akce šlechticů  zachytila. 

 
Fotografii lze zde zvětšit kliknutím

♣♣♣

Potřeba české zemské šlechty vyjádřit svůj postoj i po nacistické okupaci celé země. Protože už ale platil zákaz sdružování a další okupační reperesivní nařízení, musel být zvolen jiný postup při získávání podpisů pod tuto deklaraci. Nejdříve bylo „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“ ve čtvrtek 7. září 1939 veřejně přečteno, což bylo tehdy možné jen na schůzi výboru Národního souručenství až poté byly individuálně získávány jednotlivé podpisy. Nakonec bylo signatářů 85 a zastupovali 33 šlechtických rodin. Prohlášení s podpisy bylo předáno opět Emilu Háchovi, státnímu prezidentovi.

Panely s rodokmeny jednotlivých signatůřů na zámku v Kuníně.

Potomci signatářů šlechtických deklarací a hosté se poprvé sešli na zámku v Potštějně v neděli 24.6.2012. Tehdy nad projektem převzal záštitu arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka OP a v zahradě zámku byla účastníky k poctě signatářů zasazena česká lípa.
Výstava následovala více jak dva roky poté a byla otěvřena na slavnostní vernisáži 6.9.2014 v Mladotově domě na Pražském hradě. Připomněla tehdy 75. výročí podepsání třetí deklarace. Vernisáže se účastnilo mnoho potomků signatářů z jednotlivých šlechtických rodů, kteří se po slavnostní mši také společně na schodech Starého probošství vyfotografovali .

Společná fotografie potomků signatářů šlechtických deklarací a dalších hostů při vernisáži výstavy 6.9.2014 na Pražském hradě.

Po Pražském hradě byla výstava již k vidění na zámku Lysice, v Kutné Hoře, v policejním muzeu v Praze-Karlově, na zámku v Mělníku, Brně-Líšni a Rychnově nad Kněžnou, v Poslanecké sněmovně v Praze na Malé Straně, na zámcích Dobříš, Blatná, Boskovice, Orlík či Zámrsk.

Následuje tedy zámek v Kuníně a i zde jednotlivé panely výstavy přinesou návštěvníkům informace o historii, rodovém zázemí, sídlech a hlavních postavách rodů a jednotlivých rodin všech signatářů deklarací. Někteří z potomků signatářů, např. zástupci rodin Belcredi, Czerninů z Chudenic, Bořek-Dohalských z Dohalic, Kinských z Vchynic a Tetova,  Lobkowiczů, Mensdorff-Pouilly, Schwarzenbergů, Strachwitzů či Podstatzky-Thonsern a Thun-Hohensteinů zámek Kunín pravidelně navštěvují a tak i během výstavy se s nimi návštěvníci možná mohou potkat.

 

Kastelán zámku Kunín Jaroslav Zezulčík a autor výstavy Jan Drocár





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás