Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »První šlechtická deklarace – 17.9.1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Výstava o Vilému Kinském na zámku Karlova Koruna
12. 4. 2019 | Redakce | Autor píše
Výstava na zámku Karlova Koruna
Na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla v pátek 5.4. 2019 zahájena výstava “Vilém Kinský-diplomat ve službě Albrechta Valdštejna 1630-1634″.
Autorem výstavy je PhDr. Zdeněk Henig a připomíná význam šlechticů ve společenském životě naší minulosti a jejich roli v diplomatických službách. Pojednává především o dramatickém působení hraběte Viléma Kinského z Vchynic a Tetova (*1574 Cheb † 25.2.1634 Cheb) ve službách Albrechta z Valdštejna (*1583 † 25.2.1634 Cheb) při spiknutí proti císaři Ferdinandovi II. (*1578 † 1637).
Zahájení výstavy proběhlo ve vstupním sále barokního zámku Karlova Koruna. |
Výstavu zahájil praprasynovec Viléma Kinského František Kinský dal Borgo. |
Příbuzenské zajímavosti
Vilém Kinský měl za manželku Alžbětu Magdalenu Trčkovou z Lípy († po 1634), sestru Adama Erdmana Trčky z Lípy (*1600 † 25.2.1634), dalšího blízkého spolupracovníka frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna, který s ním byl zavražděn v Chebu. Už od roku 1627 byl i jeho švagrem, protože se v tomto roce oženil s Maxmiliánou z Harrachu (*1608 † 1662), mladší sestrou vévodovy druhé manželky Isabely Kateřiny z Harrachu (*1601 † 1656). Vévoda s ní byl ženatý od 9.6.1623. Chebskou tragédii tak lze nazvat “vraždou tři švagrů”.
Další sestra Kateřina Barbora z Harrachu (*1599 † 1640) se 20.5.1618 provdala za Waldsteinova bratrance Maxmiliána z Waldsteina (*před 1600 † 1655), který po bratrancově smrti dědil např. jeho Valdštejnský palác v Praze a je také předkem všech dnes žijících Waldsteinů.
Bratrem sester Harrachových byl 13. arcibiskup pražský Arnošt Vojtěch kardinál Harrach (*1598 † 1667). Ten, který korunoval tři české krále a dvě královny.
Všichni výše uvedení sourozenci z Harrachu byli potomky Karla hraběte z Harrachu (*1570 † 1628), jednoho z nejvlivnějších rádců císaře a českého krále Ferdinanda II.