Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V roce 2017 byla nákladem Koruny České vydána knížka Slezská knížata a slezští vévodové, jejímž autorem je Petr Nohel. Kniha navazuje na předchozí dva tituly Nástupnické právo v Českém království a Údělná knížata a markrabata moravská, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také ve Slezsku.“ Zobrazit celý citát »

Slezská knížata a slezští vévodové



Páni z Lipé

26. 1. 2021 | Redakce | Autor píše

Páni z Lipé a jejich zájem o rodovou ves Gurdey

Důležitý bod v životě Pánů z Lipé

Linie českého panského rodu vzešlého z rozrodu Ronovců a to páni z Lipé byli od doby, kdy vešli v lucemburské době ve známost, v úzkém spojení s Moravou a to zejména s nově založeným klášterem cisterciaček Aula Sanctae Mariae na Starém Brně, což bylo dáno blízkým osobním vztahem jeho zakladatelky Elišky Rejčky, „kdysi královny České“ s nejvyšším maršálkem českého království a zemského hejtmana na Moravě Jindřichem ml. z Lipé. S ním a současně se svojí dcerou Anežkou Přemyslovnou a s celým dvorem se přesunula Elisabeth, původním jménem Ryksa Piastovna (*1288), kolem roku 1318 do Brna. Krátce po svém příjezdu Eliška Rejčka dle pověsti vystoupila na Špilberku
na Hladovou věž a rozhodila tři praporky, aby v místě jejich dopadu postavila kostely. První dopadl
pod hrad na Staré Brno, kde založila roku 1323 klášterní kostel, druhý zaletěl „někam směrem k Veveří“ a nikdy se nenašel. Třetí zaletěl do Komína, kde nechala postavit bývalá česká královna románsko-gotický farní kostel, který je datován rokem 1324.

Opevněný kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově, autenticky dochovaná gotická sakrální
architektura pocházející z 2. poloviny 15. století navazující na stavbu románsko-gotického
kostela z 1. čtvrtiny 14. století.

Z abstractu listiny z 28. listopadu 1337, která byla vydána dva roky po smrti Elišky Rejčky († 1335 Brno) vyplývá, že: „Bertold, probošt vyšehradský, kancléř krále českého a Čeněk, bratří z Lipého, Jan z Klimberka a Jindřich, syn neb. Jindřicha ml. z Lipého, dávají klášteru cisterciaček na Starém Brně ves Važanice místo polovice vsi Kurdějova, kterou klášteru odkázal Jindřich ml. z Lipého na aniversarium.“
„Dominus Henricus Juuenis de Lyppa († 1329 Brno)“ zřizováním aniversaria pro přivodění spásy svojí duše určil také místo svého posledního spočinutí vedle zakladatelky kláštera v jejím farním kostele Panny Marie na Starém Brně.

V minulém století opravená kaple Všech svatých je vevnitř zaklenuta síťovou klenbou, její žebra se sbíhají do kulatého svorníku s motivem dvou překřížených ostrví znaku

Pánů z Lipé.

Barokní pískovcový kříž před farou v Kurdějově, boční strana. Symbol hroznu koresponduje s téměř osmsetletou doloženou vinařskou tradicí místního vinohradu „kdysi vinaře Lippnika“.

Listinou s pečetí Pertolda z Lipé žádali jeho synové výměnou nazpět tu polovinu „ville Gurdey“ za vesnici Vazanicz, která je dnes součástí vesnice Tvarožná, kde by mohli pěstovat víno na stále stejném místě jako dříve a současně žádali úmluvu o výrobě vína. Dochovaný originál není falzem, je tedy prvním písemným záznamem o vsi Gurdey/Kurdieow.

Villa [lat.] značila v tehdejší době široký pojem: dvůr, statek, vesnici, osadu. Gurde znamená ve středověké němčině poutní nádobu na víno, v té době pravděpodobně hliněnou. Což značí, že dnešní Kurdějov mohl být nejdříve poutním místem, čemuž nasvědčuje fakt, že samostatné duchovní  správy se Kurdějovu dostalo na rozdíl od jiných okolních vesnic až roku 1390.

Pohled na Kurdějov, kostel sv. Jana Křtitele z vinařské tratě Vinohádky, nové Vinařství
Gurdau. V dálce silueta Pálavy.

Kostely se jménem světce Jana Křtitele patří obvykle k těm nejstarším a často se v nich vystavovaly v době poutí ostatky sv. Jana Křtitele. Relikvie s ostatky byly v této době velmi ceněny, bývaly vsazovány do drahocenných ozdob, které dotvářely mimořádnost duchovní chvíle a spojení se zemřelým svatým. Byla to také nejvhodnější příležitost k prodeji odpustků. Uspokojení z navrácení državy a užitek z vína kurdějovských vinic synů Jindřicha z Lipé bylo zřejmé. Při rozdělení statků pánů z Lipého bylo stanoveno potvrzující listinou z roku 1346, kde se všichni čtyři bratři Jan, Pertold, Čeněk i Jindřich soudržně zavázali, že víno z Kurdějovských vinic si rozdělí rovným dílem na 4 části.

První zmínky o vsi Kurdieow jsou již z měsíce března z let 1286 a 1289. Méně známý je obsah obou listin, a ještě méně známá je skutečnost, že jsou to opisy listin v Zábrdovickém análu (Annales Zabrdovicenses,1673) z doby o několik staletí později, než udává zapsané faktické datum na listinách. Nelze je tedy potvrdit, ale nelze je ani vyvrátit.

V obou listinách se připomíná a zdůrazňuje, že lány vinných polí v Kurdieově, které 17. března v roce 1286 prodávají bratři Catold a Lev z Pollehradicz konventu Zábrdovického kláštera byly „kdysi vinaře Lippnika“, po kterém je vinná hora nazývána.

O tři roky později, 18. března roku 1289 daroval tentýž bratr Lev sám na přání matky vinný lán na hoře Lippina, kterou jeho matka získala po vinaři Lippnikovi, o kterého se, když ležel na smrtelné posteli, ona sama dostarala.

Dochovaná pověst, že víno, které se urodí na hoře Lipina „vždy vonělo po lípě“ se v okolí Kurdějova mezi vinaři ústním podáním traduje dodnes.

Na obvodové zdi vedoucí od kaple se nachází poničená podoba vousatého muže v čapce
a se širokou páskou přes rameno, pravd. portrét stavitele nebo ze zakladatelů kostela.

V časovém sledu se vinohrady v gruntovních knihách nazývají od Antiquitus Lyppnik, Weingärten Lippingen, Lippnicks Weingarten po Lipingen. Dnes se nazývají Lipiny, jedná se do dnešních dnů o nejstarší písemně doloženou a v současnosti opět vysazenou vinařskou trať v Hustopečském kraji.

S vínem byl spojen také gotický dům na náměstí Svobody 17 v Brně, patřící od roku 1564 až 1588 Čeňkovi z Lipé. Po tomto roce ho získal zámožný měšťan, obchodník s vínem Kryštof Schwanz z Retzu, který dům strhl a postavil od základů nový renesanční palác.

O vinařský Kurdějov přišel rod z Lipé roku 1594, kdy prodal Jan (†1598) z Lipé celé panství Hodonín, hraběti Juliovi ze Salm-Neuburgu. Stalo se tak nedlouho před bělohorskými událostmi a téměř sto let před vymřením Pánů z Lipé po meči.

autor: Mirka Zemanová, genealog, 10.1.2021

Prameny a literatura:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ni_z_Lip%C3%A9
https://brnensky.denik.cz/serialy/omyl-dum-panu-z-lipe-neni-dum-panu-z-lipe20120218.html
https://translate.google.cz/
https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/fond?block=7
1346 MZA Brno CDM VII 633 Codex Diplomaticus et Epistolaris Moraviae
Hosák Ladislav, Hustopečský okres a
Hosák Ladislav, Dějiny Hustopečska do poloviny 14. století, str. 77
Vlastivědný sborník 1972, str. 11
1286 17. 3. MZAB Fond G10, kart. 267 inv. č. 269.1 folio 45r Annales Zabrdovicenses origin. nedochován
1289 18. 3. MZAB, Fond G10, kart. 297 inv. č. 269.1 folio 45v Annales Zabrdovicenses origin. nedochován

Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově Kulturní památka od roku 1958, ID SAS 31064
Fotografie: archiv autorky


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás