Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž



Lucemburk

Zahrada, kterou zakládal Karel IV.

8. 5. 2016 | Pincová, Veronika | Karel IV.

Je rok 1360 a na dvoře Karla IV. v Praze žije, kromě jiných, též jeho osobní lékárník, neboli císařský apatykář, Angelo z Florencie. Těžiště tehdejšího léčení nejrůznějších neduhů spočívá v léčivých bylinách. Angelo z Florencie je znalec bylin a Karel IV. (*1316 † 1378) vytváří podmínky pro pěstování bylin. Oba pojali úkol poněkud velkoryse a z původního záměru bylinkové zahrádky vznikla docela rozsáhlá zahrada, která měla již charakter botanické zahrady. Karel IV. přidělil zahradě pozemek o výměře více, než 1 ha a „nadal jej znamenitými výsadami“, tj. založil nadaci, která zajišťovala její financování. Zahrada nesla po svém zakladateli jméno Hortus Angelicus, tj. Andělská zahrada a byla první svého druhu ve střední Evropě.

Pojďme naplnit katedrálu

27. 1. 2011 | Redakce | Autor píše

V neděli 6. února 2011 o 11. hodině dopolední v předvečer 700. výročí korunovace Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny (7. února 1311) na místě jejího konání v Katedrále sv. Víta na Pražském hradě sejdou se současní potomci prvního Lucemburka a poslední Přemyslovny a další hosté k děkovné výroční mši svaté, kterou bude celebrovat  Mons. Dominik Duka OP arcibiskup pražský a primas český.

Lucemburský velkovévoda si v ČR připomněl dávné vazby obou zemí

25. 11. 2010 | Redakce | Autor píše

Lucemburský velkovévoda Jindřich se na Pražském hradě setkal s prezidentem Václavem Klausem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Velkovévoda Jindřich přijel do ČR v roce, kdy si země připomíná 700 let od nástupu Lucemburků na český trůn.

Kašperk

24. 10. 2009 | Redakce | Místa

Roku 1356 dal král Karel IV. příkaz Vítovi zvanému Hedvábný k zahájení příprav na stavbu hradu ve střední části Šumavy. Královo rozhodnutí vycházelo především z potřeby ochránit zemskou hranici proti Bavorsku. Spolupůsobil zde nepochybně také zřetel na zajištění blízkého naleziště zlata, které se rýžovalo ve Vydře u Rejštejna. V této krajině již r. 1337 král Jan Lucemburský vydal svému věřiteli Petru z Rožmberka písemné oprávnění k těžbě drahého kovu.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás