Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a PoděbradKašperk
Kašperk – hrad
3 km severně od Kašp.Hor
Roku 1356 dal král Karel IV. příkaz Vítovi zvanému Hedvábný k zahájení příprav na stavbu hradu ve střední části Šumavy. Královo rozhodnutí vycházelo především z potřeby ochránit zemskou hranici proti Bavorsku. Spolupůsobil zde nepochybně také zřetel na zajištění blízkého naleziště zlata, které se rýžovalo ve Vydře u Rejštejna. V této krajině již r. 1337 král Jan Lucemburský vydal svému věřiteli Petru z Rožmberka písemné oprávnění k těžbě drahého kovu.
Z hradu bylo také možno dozírat na provoz na staré Vintířově stezce, která vycházela z Pasova, postupovala z bavorského Zwiecelu na Hartmanice a dále do Sušice. Význam hradu také vzrostl tím, že se r. 1361 stal sídlem popravy (dohledu na bezpečnost a práva trestat dopadené zločince). Na počest stavebníka dostal hrad jméno Karlsberg – počeštěně Kašperk.
Po dostavění (asi v r. 1365) nebyl hrad jako královský majetek v přímé správě královských úřadů, nýbrž byl stále zastavován. Prvním zástavním držitelem Kašperka byl pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. V r. 1379 zastavil král Václav IV. hrad s příslušenstvím lankrabímu Janu z Leuchtenberka. V r. 1402 král potvrdil zástavu Habartovi z Hartenbergu.
Od r. 1411, kdy Kašperk získal Petr Zmrzlík ze Svojšína byli zástavní držitelé panství převážně z řad domácí šlechty. R. 1454 prodal kašperské panství Zděnku ze Šternberka. Roku 1487 prodal Zdeňkův syn Zdislav Kašperk Bohuslavu z Vamberka. Nějaké opravy na hradě se prováděly v r. 1495 za Jindřicha, syna Bohuslava ze Švamberka a dr.Václava z Velhartic, jemuž pak v r. 1533 jeho nástupce Jiřík Lokšan uhradil prokázané výdaje.
R. 1553 zastavil král Ferdinand I. kašperské panství Ludvíku Tovarovi z Enzesfeldu, který prováděl rozsáhlé opravy. Potom byl hrad pronajat městu Kašperské Hory (1585).S krátkou přestávkou v r. 1600-1605, kdy si Kašperk pronajal celní komisař Mikuláš Černohorský z Hořiměřic, drželo město hrad až do r. 1617.
Jelikož hrad nebyl řádně udržován, uvádí se v kupní smlouvě z r. 1617 hrad jako pustý. Když po třicetileté válce nařídila vídeňská vláda, aby všechny pevné hrady v Čechách byly zbořeny, nebyl tento příkaz na Kašperku proveden a jeho zříceniny stojí dodnes.
(Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – JIŽNÍ ČECHY
nakladatelství Svoboda, Praha 1985)