Kolowrat-Krakovský, Jindřich/Henry ml. *1933 † 2021

30. 12. 2022 | Jan Drocár | Osobnosti

Kolowrat-Krakovský, Jindřich/Henry st. *1897 † 1996

12. 2. 2022 | Redakce | Osobnosti

Člen krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů. Významný diplomat, politik, národohospodář, protifašistický bojovník a mecenáš. Velvyslanec v Turecku 1946–1948, po komunistickém převratu v roce 1948 odešel s rodinou do USA. V 90. letech 20. století restituoval rodinný majetek.

Kolowrat-Krakovský, Filip Nerius *1688 † 1773

25. 4. 2019 | Redakce | Autor píše

Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat (křtěn 26.3.1686 Praha †  28.3.1773 Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Kolowratů a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království. Proslul jako zakladatel Ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1755). Držitel řádu Zlatého rouna. Mladší bratr nejvyššího kancléře Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (*1678 † 1738).

Rychnov nad Kněžnou

29. 6. 2018 | Redakce | Místa

Zámek Rychnov nad Kněžnou se nachází na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města Rychnov nad Kněžnou. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je zámek jedním z největších barokních celků v Čechách. Autorem této architektonické kompozice je zřejmě architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

Šlechtické deklarace v Rychnově nad Kněžnou

19. 6. 2018 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939

Putovní výstava Šlechta v boji za českou státnost pořádána v letošním roce za podpory ministertva kultury ČR rodokmenovým spolkem Rodro k 80. výročí podepsání 1. šlechtické deklarace je nově ke shlédnutí na Kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou. V jednom z hlavních sídel rodu Kolowratů, připomene především statečnost bratrů Egona, Hanuše, Otomara a Zdeňka Kolowrat-Krakowských, kteří podepsali „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“. Poslední z nich poté patřil i k dvanáctičlenné skupině šlechticů, kteří podepsali letos připomínané první šlechtické prohlášení, předané prezidentu Edvardu Benešovi 17.9. 1938.

Kolowrat-Krakowský, Otomar *1891 † 1966

16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

Otomar hrabě Kolowrat-Krakowský (*11.2.1891 Praha † 4.3.1966 Praha) signoval 3. deklaraci "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů. Otomar zůstal svobodný, byl čestným rytířem Maltézského řádu.

Kolowrat-Krakowský, Zdeněk *1881 † 1941

16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

Zdeněk hrabě Kolowrat-Krakowský (*9.7.1881 Černíkovice † 19.11.1941 Rychnov nad Kněžnou) podepsal 1. šlechtickou deklaraci a 17.9.1938 se účastnil audience, na které byla předána prezidentu Edvardu Benešovi. Byl také signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.

Kolowrat-Krakowský, Hanuš *1879 † 1955

12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

Hanuš hrabě Kolowrat-Krakowský (*24.6.1879 Černíkovice † 14.4.1955 Rychnov nad Kněžnou) z rychnovské větve rodu. Byl signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.

Kolowrat-Krakowský, Egon *1889 † 1971

12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu.

Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?

3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.

Kolowratové na obrazovce ČT

27. 1. 2017 | Jan Drocár | Video-audio

Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s "průvodcem" Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti.

Výstava o signatářích šlechtických deklarací 1938 a 1939

5. 9. 2014 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939

Výstava „Šlechtická poselství – 75 let poté“, která pojednává o iniciativách české šlechty v době nacistické okupace, stále probíhá v Mladotově domě ve Vikářské ul. 37 na Pražském hradě. Je otevřena denně od 10 do 17 hodin a návštěvníci ji mohou zhlédnout až do 5. října 2014. Hlavním výstavním artiklem jsou rodokmeny šlechtických rodů, jejichž členové podepsali "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939"​. Jejich potomci se účastnili slavnostní vernisáže výstavy 5. září 2014 v 16 hodin.

Ernest Kolowrat v Radiožurnálu Českého rozhlasu

25. 8. 2010 | Ernest Kolowrat | Video-audio

Hostem Václava Žmolíka byl Ernest Kolowrat, potomek staré české šlechtické rodiny a spisovatel, autor knih Zpovědi lehkovážného šlechtice, Zpovědi nevědomého hříšníka a Zpovědi českého Američana. Proč v posledních letech nenapsal žádnou novou knihu? Proč se po listopadu 1989 nevrátil natrvalo do Čech? A co pro něho znamená být šlechticem?

Ernest Kolowrat: Proč dochází k zániku civilizací

9. 2. 2010 | Ernest Kolowrat | Autor píše

Zatímco většinu našeho industrializovaného světa překvapila závažnost současné hospodářské krize, musím říct, že jsem si už před více než třiceti lety díky nečekanému záblesku jasnozřivosti v Kalifornii uvědomil, že dříve či později k něčemu takovému nevyhnutelně dospějeme.

Vzpomínka na Toníka

31. 10. 2009 | Ernest Kolowrat | Šlechtic vypravuje

Od obnovení svobody tisku po Sametové revoluci až do posledních dnů svého života se Antonín Sum vášnivě upínal jen k jednomu cíli, kterému zasvětil svoji nezměrnou energii – restaurovat pověstné jméno Jana Masaryka. Středem jeho snahy bylo přesvědčit veřejnost, že smrt Jana Masaryka byla předem uváženým dobrovolným činem sebeobětování, který měl varovat Západ před nebezpečím Stalinova komunismu.