Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Fotografický spolek Člověk a Víra se začal rodit v roce 2011. Jeho prvním cílem bylo rozvíjet křesťanskou fotografii jako do té doby opomíjený žánr a přispívat ke kultivaci chování fotografů během církevních obřadů. spolek zahajoval v Praze se třemi fotografy, rychle se však rozvíjel, a tak v současné době působí už více než 145 členů nynějšího spolku Člověk a Víra.“ Zobrazit celý citát »Fotografický spolek Člověk a víra
Navigace:
Kolowrat
Kolowrat-Krakovský, Jindřich/Henry st. *1897 † 1996
12. 2. 2022 | Redakce | Osobnosti
Člen krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů. Významný diplomat, politik, národohospodář, protifašistický bojovník a mecenáš. Velvyslanec v Turecku 1946–1948, po komunistickém převratu v roce 1948 odešel s rodinou do USA. V 90. letech 20. století restituoval rodinný majetek.
Kolowrat-Krakovský, Filip Nerius *1688 † 1773
25. 4. 2019 | Redakce | Autor píše
Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat (křtěn 26.3.1686 Praha † 28.3.1773 Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Kolowratů a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království. Proslul jako zakladatel Ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1755). Držitel řádu Zlatého rouna. Mladší bratr nejvyššího kancléře Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (*1678 † 1738).
Rychnov nad Kněžnou
Zámek Rychnov nad Kněžnou se nachází na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města Rychnov nad Kněžnou. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je zámek jedním z největších barokních celků v Čechách. Autorem této architektonické kompozice je zřejmě architekt Jan Blažej Santini-Aichel.
Šlechtické deklarace v Rychnově nad Kněžnou
19. 6. 2018 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939
Putovní výstava Šlechta v boji za českou státnost pořádána v letošním roce za podpory ministertva kultury ČR rodokmenovým spolkem Rodro k 80. výročí podepsání 1. šlechtické deklarace je nově ke shlédnutí na Kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou. V jednom z hlavních sídel rodu Kolowratů, připomene především statečnost bratrů Egona, Hanuše, Otomara a Zdeňka Kolowrat-Krakowských, kteří podepsali „Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939“. Poslední z nich poté patřil i k dvanáctičlenné skupině šlechticů, kteří podepsali letos připomínané první šlechtické prohlášení, předané prezidentu Edvardu Benešovi 17.9. 1938.
Kolowrat-Krakowský, Otomar *1891 † 1966
16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Otomar hrabě Kolowrat-Krakowský (*11.2.1891 Praha † 4.3.1966 Praha) signoval 3. deklaraci "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů. Otomar zůstal svobodný, byl čestným rytířem Maltézského řádu.
Kolowrat-Krakowský, Zdeněk *1881 † 1941
16. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Zdeněk hrabě Kolowrat-Krakowský (*9.7.1881 Černíkovice † 19.11.1941 Rychnov nad Kněžnou) podepsal 1. šlechtickou deklaraci a 17.9.1938 se účastnil audience, na které byla předána prezidentu Edvardu Benešovi. Byl také signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.
Kolowrat-Krakowský, Hanuš *1879 † 1955
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
Hanuš hrabě Kolowrat-Krakowský (*24.6.1879 Černíkovice † 14.4.1955 Rychnov nad Kněžnou) z rychnovské větve rodu. Byl signatářem 3. deklarace "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", kterou po jejím zveřejnění 7.9.1939, podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů.
Kolowrat-Krakowský, Egon *1889 † 1971
12. 6. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti
V roce 1939 podepsal společně s dalšími zástupci šlechtických rodů Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, ve kterém se přihlásil k českému národu.
Modrá krev. Jak žije mladá generace české šlechty?
3. 2. 2017 | Redakce | Autor píše
Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus režisérky Aleny Činčerové Modrá krev. Světem českých šlechtických rodů diváky provází František hrabě Kinský.
Kolowratové na obrazovce ČT
27. 1. 2017 | Jan Drocár | Video-audio
Ve čtvrtek 26. ledna 2017 začala Česká televize na svém druhém programu vysílat dokumentární cyklus Modrá krev. Režisérka Alena Činčerová spolu s "průvodcem" Františkem hrabětem Kinským v něm postupně v týdenních intervalech představí přední rody české zemské šlechty. Rody, které odpradávna spoluvytvářely dějiny Zemí koruny české a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti.
Výstava o signatářích šlechtických deklarací 1938 a 1939
5. 9. 2014 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939
Výstava „Šlechtická poselství – 75 let poté“, která pojednává o iniciativách české šlechty v době nacistické okupace, stále probíhá v Mladotově domě ve Vikářské ul. 37 na Pražském hradě. Je otevřena denně od 10 do 17 hodin a návštěvníci ji mohou zhlédnout až do 5. října 2014. Hlavním výstavním artiklem jsou rodokmeny šlechtických rodů, jejichž členové podepsali "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939". Jejich potomci se účastnili slavnostní vernisáže výstavy 5. září 2014 v 16 hodin.
Ernest Kolowrat v Radiožurnálu Českého rozhlasu
25. 8. 2010 | Ernest Kolowrat | Video-audio
Hostem Václava Žmolíka byl Ernest Kolowrat, potomek staré české šlechtické rodiny a spisovatel, autor knih Zpovědi lehkovážného šlechtice, Zpovědi nevědomého hříšníka a Zpovědi českého Američana. Proč v posledních letech nenapsal žádnou novou knihu? Proč se po listopadu 1989 nevrátil natrvalo do Čech? A co pro něho znamená být šlechticem?
Ernest Kolowrat: Proč dochází k zániku civilizací
9. 2. 2010 | Ernest Kolowrat | Autor píše
Zatímco většinu našeho industrializovaného světa překvapila závažnost současné hospodářské krize, musím říct, že jsem si už před více než třiceti lety díky nečekanému záblesku jasnozřivosti v Kalifornii uvědomil, že dříve či později k něčemu takovému nevyhnutelně dospějeme.
Vzpomínka na Toníka
31. 10. 2009 | Ernest Kolowrat | Šlechtic vypravuje
Od obnovení svobody tisku po Sametové revoluci až do posledních dnů svého života se Antonín Sum vášnivě upínal jen k jednomu cíli, kterému zasvětil svoji nezměrnou energii – restaurovat pověstné jméno Jana Masaryka. Středem jeho snahy bylo přesvědčit veřejnost, že smrt Jana Masaryka byla předem uváženým dobrovolným činem sebeobětování, který měl varovat Západ před nebezpečím Stalinova komunismu.