Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Kinský

Merveldt, Bernadetta *1922 † 2016, provdaná Kinská

19. 2. 2016 | Redakce | Osobnosti

Bernadetta hraběnka z Merveldtu (*29.12.1922 † 14.2.2016 Hradec Králové ) pocházela ze starého vestfálského šlechtického rodu známého již v polovině 13. století. V roce 1668 byli Merveldtové povýšeni do stavu svobodných pánů, od roku 1726 získali hraběcí titul. V roce 1848 získal Maxmilian Friedrich hrabě Merveldt (*1797 † 1849) český inkolát. Do konce druhé světové války patřil rodu statek a zámek Lázně Bělohrad.

Hájek u Polomu

12. 9. 2014 | Redakce | Místa

Barokní lovecký zámeček postavený v letech 1773-1775 Františkem Oldřichem Kinským. Od roku 1812 přechází na kosteleckou větev. V roce 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do roku 1948 a v roce 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy. V roce 2013 koupil zámek Michal Dujka, potomek hraběcího rodu Bubnů z Litic.

Rub a líc – díl Modrá krev

31. 12. 2013 | Redakce |

V roce 2013 byl v České televizi v rámci projektu Rub a líc vysílán dokumentární pořad o české šlechtě  s názvem Modrá krev. Jeho jednotlivé části se jmenovy  Počátky české šlechty — Hugo Mensdorff-Pouilly — Manifest před Mnichovem — Colloredovi - Zámek v Opočně — Etiketa a protokol — Prezidentka Asociace majitelů hradů a zámků a František Kinský.

Kinský Radslav (*1928 † 2008)

5. 10. 2009 | Drocár Jan | Citáty a dokumenty

Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž by k tomu potřeboval administrativní povolovací dekret...

KINSKÝ – členové rodu jako potomci evropských králů

26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny

Rod: Kinský Jméno: členové kostelecké větve rodu Rodokmen z roku 2005 zachycuje genealogické cesty od některých evropských panovníků (např. angl. Plantagenetů, franc. Kapetovců, nebo Lucemburků) k příslušníkům kostelecké větve rodu Kinských.

Potíže s modrou krví

31. 12. 2002 | Redakce |

V rámci televizního cyklu České televize Ta naše povaha česká natočila tvůrčí skupina Bělohlavý - Daník dokumentární snímek Potíže s modrou krví s podtitulem "Problémy naší aristokracie a naše problémy s aristokraty. Ze šlechtických zástupců ve snímku hovoří například Radslav hrabě Kinský, Richard hrabě Belcredi nebo Hugo hrabě Mensdorff-Pouilly.

Potomci Přemyslovců ve filmu

2. 6. 2002 | Redakce | Šlechtic vypravuje

Možná jste viděli: hodinový dokumentární film "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje". Česká televize ho vysílala v neděli 2.června 2002 od 20,00 hod. na ČT 2, a od té doby ho již mnohokrát i opakovala!!! To je na dokumentární film možná překvapivý, ale určitě potěšující výkon. Ve filmu vystupovalo mnoho zajímavých osobností s modrou krví a určitě stojí za to si ho připomenout.

Kinský Josef

2. 6. 2002 | Redakce | Autor píše

Některé úvahy doyena české šlechty Josefa hraběte Kinského z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovce České televize 2. června 2002: "Po 48 roce všichni bratři emigrovali, protože utekli před komunismem. Já jsem tady s manželkou zůstal, měli jsme Ference jako ročního chlapce. Mně nabízeli v Bratislavě, přes Dunaj, přes Maďarsko, emigrovat. Já jsem to všechno odmítl, protože jsem tady měl staré rodiče...




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás