Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Spojené království



Bubna-Litic

Uložení relikvie posledního krále na Pražském hradě

25. 4. 2022 | Jan Drocár |

Na Hradě pražském se druhou velikonoční neděli a v den svátku sv. Jiří 24. dubna 2022 uskutečnila ojedinělá a historicky velmi významná a cenná událost. V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha se v rámci Mše svaté konala Slavnost uložení relikvie blahoslaveného císaře a krále Karla I. (III.) Rakouského. Celá událost se odehrála za osobní účasti současné hlavy rodu habsbursko-lotrinského a vnuka posledního krále v Čechách Karla Habsburského.

Bubna-Litic, Patrick *1951 † 2022

9. 4. 2022 | Jan Drocár | Osobnosti

Patrick hrabě Bubna-Litic byl v pořadí třetím synem a čtvrtým potomkem Mikuláše hraběte Bubna-Litic, signatáře šlechtického prohlášení z roku 1939 a ministra zemědělství ve vládě později popraveného generála Aloise Eliáše.

† Michal Dujka

26. 11. 2021 | Jan Drocár |

Ve věku 67 let ve středu 17.11.2021 náhle zemřel v Horním Jelení pražský rodák Michal Dujka. Po otci pocházel z Nového Hrozenkova na Valašsku, po přeslici byl potomkem šlechtického rodu Bubnů-Litic. Rodiny zprvu vladycké a rytířské, od roku 1629 panské a od roku 1644 hraběcí.

Bubna-Litic, Jindřich Jan *1953 † 2020

13. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

Heinrich hrabě Bubna-Litic byl v pořadí třetí syn Mikuláše hraběte Bubna-Litic, signatáře Třetí šlechtické deklarace z roku 1939 a ministra zemědělství ve vládě později popraveného generála Aloise Eliáše.

Karlovská mše v neděli 7. června 2020

4. 6. 2020 | Redakce |

V neděli 7. června 2020 bude v karlovském kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého od 9:30 hodin sloužena mše svatá za Johanku Polyxenu hraběnku z Bubna a Litic u příležitosti 300. výročí jejího úmrtí († 8.6.1720). Mecenáška je pohřbena v kostele v rodinné hrobce před oltářem Panny Marie Karlovské.  Mše bude sloužena také za všechny ostatní donátory kostela.  

Šlechta brání českou státnost – články v “Revue 50 plus”

11. 3. 2020 | Redakce | Deklarace 1938 a 1939

Pod názvem Šlechta brání českou státnost začal od května 2019 vycházet v měsíčníku Revue 50 plus seriál, který ve více jak třiceti dílech připomene akce české zemské šlechty z let 1938 a 1939. Shrnuje dostupná fakta o základních deklaracích, které členové rodů české zemské šlechty tehdy signovali. Abecedně se věnuje jednotlivým rodům a v jejich rámci samotným signatářům, kteří svým činem projevili mnoho osobní statečnosti.

Bubna-Litic, Ferdinand Josef *1794 † 1861

1. 10. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Ferdinand Josef hrabě Bubna-Litic pocházel ze starobylého českého rodu Bubna-Litic. Roku 1827 se oženil Amálií Kreimelovou (*1807 † 1900). Koncem prosince téhož roku se jim narodila dcera Ludmila (*1827 † 1866), pozdější manželka Ladislava hraběte Serényiho. Po dvou letech přišel na svět syn Otakar (Ottokar) František (*1829 † 1881) a poté s výrazným odstupem Kamila (*1840 † 1916?), provdaná 27.6.1868 v Doudlebách nad Orlicí za Viléma Františka Peinlicha von Immenburg.

Bubna-Litic, Ottokar *1829 † 1881

1. 10. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Ottokar hrabě Bubna-Litic pocházel ze starobylého českého šlechtického rodu Bubnů z Litic. Byl c.k. nadporučík, v letech 1863 - 1881 byl v pořadí 8. majitel majorátu Doudleby nad Orlicí a Horní Jelení. Dva synové Ottokara rozdělili rod na dvě větve: Michaelovu (*1864 † 1949) a Heřmanovu (*1869 † 1901), která v současnosti žije v severních Čechách.

Bubnové-Litic na obrazovce ČT

5. 9. 2019 | Jan Drocár | Modrá krev, Šlechtic vypravuje

Ve čtvrtek 5. 9. 2019 začala Česká televize na svém 2. programu vysílat II. řadu cyklu Modrá krev režisérky Aleny Činčerové a moderátora pořadu Františka hr. Kinského. Stejně jako I. řada, tak i pokračování představí přední rody české zemské šlechty, které odpradávna spoluvytvářely dějiny českých zemí a za jejich osudy nesly také svůj díl odpovědnosti. První díl je věnován hraběcímu rodu Bubna-Litic.

Doudleby nad Orlicí

7. 11. 2018 | Redakce | Místa

Zámek dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna. Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Rod Bubnů stavbu vlastní nepřetržitě,  s výjimkou let 1948-1993. Nevelký zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i veřejností. Pozornost upoutá také bohatý štuk, výmalba interiérů a zajímavá expozice.

Bubna-Litic, Michael *1864 † 1949

28. 9. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Český šlechtic pocházející ze starodávného šlechtického rodu Bubna-Litic. V roce 1882 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a na podzim téhož roku se stal posluchačem právnické fakulty pražské Karlo-Ferdinandovy university. V roce 1885 svá studia ukončil a stal se ročním dobrovolníkem 13. dragounského pluku prince Evžena....Majitel majorátu Doudleby nad Orlicí - Horní Jelení Společně se synem Michaelem podepsal "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939", které po zveřejnění 7. září 1939, signovalo 85 členů české zemské šlechty z 33 rodů.

Bubna-Litic, Mikuláš *1897 † 1954

27. 9. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

Mikuláš hrabě Bubna-Litic *14.6.1897 Doudleby nad Orlicí † 17.8.1954 Graz) byl šlechtic a politik ze staročeského rodu Bubna-Litic.. Studoval na Akademickém gymnázium a poté na Malostranském gymnáziu v Praze. Za 1. světové války sloužil v rakousko-uherské armádě u dragounů. Později se věnoval správě svého panství Doudleby-Jelení, které proměnil na vzorný zemědělský statek. V roce 1939 podepsal prohlášení české šlechty. Byl ministrem zemědělství v Eliášově protektorátní vládě.

Bubna-Litic, Eleonora (provd. Dujková) *1929 † 2018

30. 6. 2018 | Jan Drocár | Osobnosti

Eleonora hraběnka Bubna-Litic provdaná Dujková (*24.4.1929 Vídeň † 29.6.2018 Praha) pocházela ze starobylého českého šlechtického rodu Bubnů z Litic.. V roce 1992 spolu s bratrem Adamem restituovala v roce 1948 rodu komunistickým režimem konfiskovaný majetek. Eleonora poté od roku 2005 až do své smrti spravovala jeho doudlebskou část. V roce 2009 vydala životopisnou knihu "Vzpomínání".




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás