Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Wikipedie – Otevřená encyklopedie






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Uložení relikvie posledního krále na Pražském hradě

25. 4. 2022 | Drocár Jan |

Slavnost uložení relikvie blahoslaveného rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.) v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Na Hradě pražském se druhou velikonoční neděli a v den svátku sv. Jiří 24. dubna 2022 uskutečnila ojedinělá a historicky velmi významná a cenná událost. Konala se Mše svatá a Slavnost uložení relikvie blahoslaveného Karla I. Rakouského v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Vše za osobní účasti současné hlavy rodu habsbursko-lotrinského Karla Habsburského, vnuka rakouského císaře a posledního krále v Čechách bl. Karla I. (III.).

Po mši, kterou celebroval pomocný biskup pražský Mons. Václav Malý proběhlo za účasti Jeho Milosti uložení ostatku, kterého se účastnil i děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta P. Ondřej Pávek, Jeho Excelence pan Chargé d´Affaires papežské nunciatury Mons. Giuseppe Silvestrini a Jeho císařská a královská Výsost Karel, arcivévoda rakouský a vnuk bl. Karla.

Při této příležitosti oslovil přítomné i hlavní organizátor celé akce dr. Milan Novák:

„Bratři a sestry, naplněni velikonoční radostí jsme zde, v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, právě uložili relikvii blahoslaveného císaře Karla I. Rakouského, která se stává součástí svatovítského pokladu. Možná si v plnosti ani neuvědomujeme závažnost této historické chvíle.

Ostatek posledního českého krále dnes – a doufejme, že navždy – spočinul v hlavním chrámě českého národa, v sídle českých panovníků. Všichni, kteří jsou tu pohřbeni, byli jeho předky, i král Jiří z Poděbrad, a v nedalekém kostele sv. Jiří,  jehož svátek dnes slavíme, spočívá Karlova přemyslovská pra-máti svatá kněžna Ludmila. K ní a ke svatému knížeti Václavu se blahoslavený Karel Habsburský připojil jako panovník – světec. Jeho blahoslavení z rozhodnutí svatého papeže Jana Pavla II. proto patří k nejdůležitějším událostem českých dějin.

Karel Rakouský, právem zvaný císařem míru, je světcem naší doby, člověkem 20. století. Poznal hrůzy a masové utrpení moderní války a dovedl odhadnout smrtelná nebezpečí ideologií světa, který ztratil Boha ze zřetele. Má nám co říci jako křesťan, který, ačkoli nebyl ušetřen utrpení, měl odvahu a sílu svou víru měnit v dobré skutky.

Naše velké poděkování dnes patří pražskému arcibiskupovi a především vždy věrné Metropolitní kapitule u sv. Víta, jejímu Otci proboštovi a všem pánům kanovníkům, za jejich laskavé a moudré rozhodnutí, jehož význam ukáže budoucnost. Kéž by byla, i na přímluvu blahoslaveného Karla Rakouského, požehnaná“.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Interiér chrámu v popředí se sochou sv. Vojtěcha

♣♣♣

Mše svatá

Po skončení mše a uložení ostatku poskytl Karel Habsburský přímo v katedrále několik rozhovorů.

♣♣♣

Uložení ostatku

Při ukládání ostatku promluvil

Václav Malý

Při ukládání ostatku promluvil

Milan Novák

♣♣♣

Panovníci pohřbeni na Pražském hradě – předchůdci na trůně a genealogičtí předci císaře a 35. českého krále bl. Karla I. (III.)

01. v letech 922/923 -935 český kníže (4. v pořadí)  Václav I. Svatý Přemyslovec († 28.9.935)

02. v letech 1035-1055 český kníže (12.) Břetislav I. Přemyslovec († 10.1.1055)

03. v letech 1055-1061 český kníže (13.) Spytihněv II. Přemyslovec († 28.1.1061)

04. v letech 1092-1100 český kníže (16.) Břetislav II. Přemyslovec († 22.12.1100)

05. v letech 1101-1107 a 1111-1120 český kníže (17.) Bořivoj II. Přemyslovec († 2.2.1124)

06. v letech 1172-1173 a 1178-1189 český kníže (22.) Bedřich I. Přemyslovec († 25.3.1189) – snad

07. v letech 1189-1191 český kníže (24.) Konrád II. Ota († 9.9.1191)

08. v letech 1192-1193 a 1197-1198 český kníže (26.) a
od 1198 český král (3.) Přemysl I. Otakar Přemyslovec († 15.12.1230)

09. od 1253 český král (5.) Přemysl II. Otakar Přemyslovec († 26.8.1278)

10. od 1306 český král (9.) Rudolf I. Habsburský († 4.7.1307)

11. od 1346 český král (11.) jako Karel I. a od 1355 císař Karel IV. Lucemburský († 29.11.1378)

12. od 1378 český král (12.) Václav IV. Lucemburský († 16.8.1419)

13. od 1453 český král (15.) Ladislav Pohrobek Habsburský († 23.11.1457)

14. od 1458 český král (16.) Jiří z Poděbrad († 22.3.1471)

15. od 1526 český král (19.) Ferdinand I. Habsburský († 25.7.1564)

16. od 1564 český král (20.) Maxmilián II. Habsburský († 12.10.1576)

17. od 1576 český král (21.) Rudolf II. Habsburský († 20.1.1612)

♣♣♣

Jak dokládají předešlé řádky v katedrále sv. Víta – „matce všech kostelů“ – byla místem posledního odpočinku českých panovníků – knížat i králů. Všichni jsou pro blahoslaveného Karla I. (jako českého krále Karla III.) jeho chronologickými předchůdci na trůnu českých králů. Mnozí z nich jsou i jeho přímými genealogickými předky. Mezi ně patří Přemyslovci Přemysl I. Otakar a Přemysl II. Otakar ve 23. generaci, resp. 21. generaci. Karel IV. Lucemburský v 18. generaci, Jiří z Poděbrad v 15. generaci a Ferdinand I. Habsburský i jeho syn Maxmilián II. ve 13. generaci.

Pohřbená zde byla také manželka 6. českého krále Václava II. Přemyslovce Guta Habsburská († 18.6.1297), která je předkem bl. Karla I. ve 20. generaci. V katedrále sv. Víta odpočívají všechny čtyři manželky Karla IV., ale jen poslední z nich Alžběta Pomořanská († 14.2.1393) je předkem posledního českého krále. V chrámu je pochována první manželka Václava IV. Johana Bavorská († 31.12.1386) a  v martinické kapli byl pohřben také předek bl. Karla v 17. generaci Barbora Celjská  († 11.7.1451), manželka Zikmunda Lucemburského. Její hrob se ale do dnešních dní nedochoval. Pochována zde byla také druhá choť Jiřího z Poděbrad Johana z Rožmitálu († 12.11.1475), ta podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v chrámu sv. Víta vedle manžela Jiřího z Poděbrad. Vedle svého manžela Ferdinanda I. a syna Maxmiliána II. je pohřbena i Anna Jagellonská († 27.1.1547), Karlův předek ve 13. generaci. Leží pod mauzoleem, které na žádost syna Maxmiliána postavil nizozemský sochař Alexander Colin. Vnuk královny Rudolf II. dal později na mramorovém mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v životní velikosti.

♣♣♣

Prapraprababičkou bl. Karla je z matčiny strany i poslední členka královské rodiny pochovaná v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěch – parmské vévodkyně Marie Amalie (*1746 † 1804). Ta byla v pořadí osmým potomkem Marie Terezie Habsburské a Františka I. Štěpána Lotrinského.

♣♣♣

Na Pražském hradě v nedaleké Bazilice sv. Jiří jsou pohřbeni i další předci blahoslaveného Karla I. Kromě výše zmíněné pra-máti – první české kněžny a světice sv. Ludmily († 15.9.921), zde odpočívá také její mladší syn a český kníže (3. v pořadí) Vratislav I. Přemyslovec († 13.2.921) a pravnuk Boleslav II. Přemyslovec († 7.2.999), v pořadí 6. český kníže.

♣♣♣

Setkání v arcibiskupském paláci

Zleva dr. Milan Novák, Maria Camilla arcivévodkyně Habsbursko-Toskánská, princezna florentská a Karel arcivévoda Habsbursko-Lotrinský, hlava dynastie a velmistr Řádu sv. Jiří.
Člen řádu sv. Jiří a emeritní ministr kultury ČR Daniel Hermann a Petr Svoboda (vpravo), majitel zámku Úholičky a viceprezident Asociace majitelů hradů a zámků. Potomek českého šlechtického rodu Monica Bubna-Litic (vlevo) a Alena Činčerová, režisérka známého televizního pořadu Modrá krev, která připravuje už 3. řadu seriálu.
Karel Habsburský přijímá rodokmen, který představuje jeho císařského a královského dědu
bl. Karla I. (III.) Rakouského jako potomka sv. Ludmily a Karla I. Velikého.
Velmistrem Řádu sv. Jiří je Karel Habsburský, českou komendu řádu vede  komtur Milan
Novák, vicekomtury jsou Hubert Fischl
a Michal Heres (zcela vlevo).
Karl-Eugen hrabě Czernin (vpravo) je současnou hlavou jindřichohradecké linie starého českého šlechtického rodu připomínaného od 12. století.
Vnuk Karel (vlevo) hlavní postavy knihy  Karel I. Světec a poslední král v Čechách a její autor Milan Novák (vpravo). Kniha byla vydána ke 100. výročí úmrtí panovníka v roce 2021.
A venku zatím začalo pršet.
Foto: Jan Křtitel Černý

Související klíčová slova

, ,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás