Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Cítíme ještě 35 let po sametové revoluci naši národní hrdost, tedy máme k našemu národu, České republice, stále tento pozitivní pocit? Není paradoxem a není výmluvným faktem, že datum vzniku České republiky - 1. leden 1993 dnes u nás neslavíme, ani nijak zvlášť neslavíme státní svátek, český den založení - den, kdy vznikl československý stát 28. října 1918.“ Zobrazit celý citát »Národní hrdost
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Věštba kněžny Libuše se naplňuje (2)
2. 4. 2009 | Drocár Jan | Autor píše
Pokud se ještě vrátíme k Wolfgangu Amadeovi Mozartovi, nelze nezmínit v souvislosti s Prahou americký velkofilm Amadeus. Vznikal především pod taktovkou českých tvůrců. Režisér Miloš Forman a kameraman Miroslav Ondříček pracovali společně na filmech už od 60. let, ale spolupráce na tomto filmu jim přinesla dosud největší úspěchy.
Věštba kněžny Libuše se naplňuje (1)
1. 4. 2009 | Drocár Jan | Autor píše
V bibli se praví, že na počátku bylo slovo…. Bible je nejčtenější knihou na světě. Přísahají na ni i američtí prezidenti, a tím posledním je Barack Obama. Ten teď přijíždí. Přijíždí do země, kde na počátku její tradované historie také bylo slovo. Dokonce celé souvětí. Dvě souvětí. První o zemi zaslíbené a druhé o městě, jehož sláva hvězd se bude dotýkati.
Historické osmičky – o televizním dokumentu
28. 12. 2008 | Drocár Jan | Autor píše
„Jejich přítomnost v pořadu, vystoupení třeba jen krátké, jistě každou událost, která pro diváky třeba už dávno „šustí papírem“, výrazně oživí. Reprezentanti našich šlechtických rodů symbolizují kontinuitu, kterou je třeba mít při návratech do historie stále na paměti. Jejich vystoupení v pořadu chápu jako zásadní ať už bude v rovině historického výkladu, nebo vyjádřením osobního stanoviska, nebo se bude týkat pouze historky, s níž se v žádné učebnici nesetkáme, případně bude třeba jen rozvažováním nad rodokmeny předků, které i na stránkách Pozitivních novin vytváří Jan Drocár.“
Vila Piette ve Svobodě nad Úpou
1. 9. 2008 | Tichý, Antonín | Autor píše
Slavné vily nejsou jen chloubou metropolí. Zajímavé stavby kvalitní autorské architektury, vytvářející genia loci daného místa, najdeme většinou i doma za humny. Jen o nich mnohdy ani nevíme. A nemusí to být zrovna vila Tugendhat, či věhlasná „Müllerovka" Adolfa Loose. Ukázkovou reprezentantkou těchto pozapomenutých krasavic je v úpském údolí neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette - Rivage ve Svobodě nad Úpou.
Švédský král dostal rodokmen svých českých předků
15. 11. 2007 | Redakce | Karel IV., Rodokmeny
Každý velvyslanec při příjezdu do země svého určení absolvuje nástupní audienci u hlavy státu. Při ukončení své mise je opět přijat nejvyšším představitelem. Proběhnou-li v příslušné zemi mezitím prezidentské volby, stane se mu, že je přijímán dvěma rozdílnými osobami. Tak je tomu v parlamentních demokraciích. Pokud však má země monarchistické zřízení, hlava státu se nemění a velvyslanec má jistotu, že ten, kdo ho přivítal, se s ním také rozloučí.
Genealogie majitelů zámku v Častolovicích z rodu Sternbergů
21. 10. 2007 | Drocár Jan | Místa
Častolovice bývaly s okolními vesnicemi Synkovem, Liblí, Veselou, Olešnicí, Horkami a snad také Česticemi původně samostatné panství, jehož prvním známým majetníkem byl Půta z Častolovic, jenž založil zde kapli sv. Kateřiny; pak na krátkou dobu dostaly se v držení Jana Pušky z Kunštátu, jinak z Častolovic, ale po něm přešly opět v majetek Půty z Častolovic (1435).
Čeští předkové britské královské rodiny
16. 10. 2007 | Drocár Jan | Autor píše
Je pravda, že příbuzenství britské královské rodiny a například zmiňované Polyxeny je velmi vzdálené. Ale je vzdálené pouze v čase. Jinak je Polyxena pro princeznu Annu stejně důležitá jako každý jiný její předek. Kdyby nežil… Dokonce se dá vše spočítat. Pokud označíme princeznu číslem 1, její rodiče číslem 2 a 3, prarodiče 4,5,6 a 7 atd. je Polyxena z Lobkowicz 4.697 přímým předkem princezny Anny. A její manžel Zdeněk Vojtěch 1. kníže z Lobkowicz předkem s pořadovým číslem 4.696.
Albrecht z Valdštejna a jeho doba
21. 9. 2007 | Redakce | Autor píše
Ambiciózní muž s výjimečnými schopnostmi pravého vojevůdce. Muž, jehož sláva zazářila na nebi našich dějin jako kometa a který osobní ctižádost zaplatil daní nejvyšší – vlastní smrtí. Charismatický ALBRECHT Z VALDŠTEJNA.
Místa spojená s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách
26. 6. 2007 | Drocár Jan | Autor píše
Existuje několik míst spojených s českou větví rodu Thurn-Taxisů a především s mládím Rudolfa prince Thurn-Taxise. Informace o těchto místech jsou většinou převzaté z internetových serverů www.infocesko.cz a www.Hrady.cz Informace jsou o obci Niměřice, kde Rudolf vlastnil místní zámek, dále o dalších jeho statcích v okolí: Skalsko, Kovanec, Kluky a Cetno). Dále o Jabkenicích, kde jeden čas žil Bedřich Smetana, který také zavítal i do Rudolfových Niměřic.
Zapomenutý šlechtic – Rudolf princ Thurn-Taxis
26. 6. 2007 | Drocár Jan | Osobnosti, Šlechtic vypravuje
„Zajímavá osobnost s pohnutým životem, zásadový člověk a demokrat. Studoval českou řeč a literaturu, vystudoval práva, oženil se proti vůli a protesty knížecí rodiny se ženou nešlechtického původu. Byl štědrý k českým umělcům, pomáhal Boženě Němcové, Karlu Sabinovi a mnoha dalším. V jeho pražském paláci se scházeli čeští hudební skladatelé – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, spisovatelé a básníci Vítězslav Hálek a Karolina Světlá. Zásadně používal český jazyk. Pro své postoje byl pronásledován rakouskou policií. Vzdal se jména i stavu a přijal jméno svobodný pán z Troskova“.
Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)
20. 5. 2007 | Drocár Jan | Autor píše
Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného. Oni by možná také rádi věděli, co my víme, ale my víme, že oni to určitě nevěděli.
Konec jedné evropské dynastie
18. 11. 2006 | Winkler, Jan JUDr. † | Autor píše
Dne 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český, polský a - už jen velmi částečně uznávaný - uherský král Václav III. Přemyslovec. Vraždou vymřel v mužské linii jeden z nejvýznamnějších vládnoucích rodů střední Evropy. V českých a středoevropských dějinách nenajdeme tolik zdokumentovaných událostí, které si zachovávají význam i po 700 letech. Proto se sluší toto výročí využít k tomu, aby se významné události znovu připomněly.
Karel IV. Lucemburský – základní data a rodokmen
12. 10. 2006 | Drocár Jan | Karel IV.
Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Možná se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí, který na počátku vlády Lucemburků v Českém království využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze matka Karlova matka, královna Eliška Přemyslovna. Podle jiných pramenů mohly být místem narození Karla IV. komnaty měšťanského domu na Starém Městě, snad U Štupartů nedaleko kostela svatého Jakuba.
Daisy Zdislava Waldstein: Za každého mají hovořit hlavně činy
20. 9. 2006 | Redakce | Šlechtic vypravuje
Paní Daisy Zdislava Waldstein je již od svého dětství člověk velice kosmopolitní. Narodila se roku 1927 v Londýně v rodině diplomata. Když mi vyprávěla o Rokytnici na Moravě, kde trávila svoje dětství, a podle vlastních slov na vesnici vyrostla s velkou láskou jako normální děvčátko, v jejích laskavých očích se dala vyčíst snad sentimentalita, snad krásné vzpomínky na doby dávno minulé, snad stesk po domově.
Proč bychom rádi založili Mezinárodní společnost potomků Přemyslovců
5. 9. 2006 | Redakce | Autor píše
V roce 1918 došlo k řadě událostí, které výrazně poznamenaly naše dějiny. Jednou z těch „neslavných“ bylo nesporně zrušení šlechtictví. Tím okamžikem jsme totiž byli jako mávnutím kouzelného proutku zbaveni téměř všech skutečných historických vazeb a tradic, které náš národ pracně po celá staletí budoval.