Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ

česky

deutsch

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Věštba kněžny Libuše se naplňuje (2)

2. 4. 2009 | Drocár Jan | Autor píše

Pokud se ještě vrátíme k Wolfgangu Amadeovi Mozartovi, nelze nezmínit v souvislosti s Prahou americký velkofilm Amadeus. Vznikal především pod taktovkou českých tvůrců. Režisér Miloš Forman a kameraman Miroslav Ondříček pracovali společně na filmech už od 60. let, ale spolupráce na tomto filmu jim přinesla dosud největší úspěchy.
Amadeus získal celkem osm Oscarů a pravidelně se objevuje v horních pozicích žebříčků nejlepších filmů všech dob. Po uvedení do kin snímek, se základním motivem konfliktu výjimečnosti s průměrností, dokonce vyvolal vlnu mozartománie.
Klíčové pasáže Amadea byly natáčeny v tehdejším Československu, především v Praze – Vídeň se točila v Praze. Kameraman filmu Miroslav Ondříček tomu byl rád, protože jak říká:
„Jsem především srdcem věrný Pražák – stejně jako moje paní, moje maminka, tatínek, všichni jsme hrdí Pražáci, rosteme s Prahou, s ní se smějeme a s ní i trpíme“.