Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouMikuláš Wurmser ze Štrasburku
* před 1320 (?), Štrasburk
† pravděpodobně 1.11.1363 Praha
malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky, významný dvorní malíř císaře Karla IV.
ŽIVOT
Do Čech přišel z Alsaska jako měšťan štrasburský, v Žatci se oženil s pannou Anežkou a nějaký čas tam pobýval nebo alespoň s měšťany žateckými zůstal v kontaktu, protože v roce 1357 mu tamní rychtář a městská rada přiznávají právo na úroky z půjčky poskytnuté Janu Eberlinovi. Byl pražským měšťanem a členem malířského bratrstva. V letech 1350– po 1360 pracoval jako malíř, nejméně od roku 1357 jako významný dvorní malíř Karla IV. v Praze a na Karlštejně, císař jej nazýval svým malířem a dvořanem pictor familiaris. Roku 1359 mu císař uvolnil disponování majetkem a napsal, že jej potřebuje k práci na “místech a hradech”. Roku 1360 mu císař pronajal na doživotí dvorec Mořina nedaleko Karlštejna. Byl ženatý, ale o potomcích není nic známo. Pravděpodobně je totožný s malířem Mikulášem, který byl v Praze zavražděn roku 1363
DÍLO
Provedl část nástěnné výzdoby na hradě Karlštejně, v kapli sv. Kateřiny především portréty Karla IV., jeho manželek, dále tři takzvané Ostatkové scény, v nichž Karel IV.
1) přijímá trn z Kristovy trnové koruny a relikvii z Dřeva sv. Kříže od francouzského dauphina.
2) přijímá relikvie od kyperského krále Petra I. z Lusignanu (?) nebo od krále Roberta I. z Anjou;
3) vkládá relikvii z Dřeva Kristova kříže do svého zlatého oltářního kříže.
Většina jeho prací byla zničena.
Někdy bývá ztotožňován s anonymním “Mistrem lucemburského rodokmene”, který na Karlštejně vytvořil 64 imaginárních nástěnných portrétů členů lucemburského rodu od biblického Cháma až po Karla IV.
Tyto obrazy se dochovaly jen v kolorovaných kresbách ze 16. století v tzv. Heidelberském kodexu (Codex Heidelbergensis), jejich styl tedy nelze přesně určit.
Opis
VÝZNAM
Mikuláš Wurmser byl významným malířem vrcholné české gotiky. Podílel se na formování tzv. měkkého slohu, který dovršil Mistr Theodorik a přispěl k významu české české gotické malby v evropském kontextu a k šíření jejího vlivu na následující generace (např. Mistr Třeboňského oltáře i do sousedních zemí.