Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Mikuláš Wurmser ze Štrasburku
* před 1320 (?), Štrasburk
† pravděpodobně 1.11.1363 Praha
malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky, významný dvorní malíř císaře Karla IV.
ŽIVOT
Do Čech přišel z Alsaska jako měšťan štrasburský, v Žatci se oženil s pannou Anežkou a nějaký čas tam pobýval nebo alespoň s měšťany žateckými zůstal v kontaktu, protože v roce 1357 mu tamní rychtář a městská rada přiznávají právo na úroky z půjčky poskytnuté Janu Eberlinovi. Byl pražským měšťanem a členem malířského bratrstva. V letech 1350– po 1360 pracoval jako malíř, nejméně od roku 1357 jako významný dvorní malíř Karla IV. v Praze a na Karlštejně, císař jej nazýval svým malířem a dvořanem pictor familiaris. Roku 1359 mu císař uvolnil disponování majetkem a napsal, že jej potřebuje k práci na “místech a hradech”. Roku 1360 mu císař pronajal na doživotí dvorec Mořina nedaleko Karlštejna. Byl ženatý, ale o potomcích není nic známo. Pravděpodobně je totožný s malířem Mikulášem, který byl v Praze zavražděn roku 1363
DÍLO
Provedl část nástěnné výzdoby na hradě Karlštejně, v kapli sv. Kateřiny především portréty Karla IV., jeho manželek, dále tři takzvané Ostatkové scény, v nichž Karel IV.
1) přijímá trn z Kristovy trnové koruny a relikvii z Dřeva sv. Kříže od francouzského dauphina.
2) přijímá relikvie od kyperského krále Petra I. z Lusignanu (?) nebo od krále Roberta I. z Anjou;
3) vkládá relikvii z Dřeva Kristova kříže do svého zlatého oltářního kříže.
Většina jeho prací byla zničena.
Někdy bývá ztotožňován s anonymním “Mistrem lucemburského rodokmene”, který na Karlštejně vytvořil 64 imaginárních nástěnných portrétů členů lucemburského rodu od biblického Cháma až po Karla IV.
Tyto obrazy se dochovaly jen v kolorovaných kresbách ze 16. století v tzv. Heidelberském kodexu (Codex Heidelbergensis), jejich styl tedy nelze přesně určit.
Opis
VÝZNAM
Mikuláš Wurmser byl významným malířem vrcholné české gotiky. Podílel se na formování tzv. měkkého slohu, který dovršil Mistr Theodorik a přispěl k významu české české gotické malby v evropském kontextu a k šíření jejího vlivu na následující generace (např. Mistr Třeboňského oltáře i do sousedních zemí.