Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Mořina

Vznik obce je úzce spjat se založením Karlštejna (1348), jehož hospodářské zázemí obyvatelé vsi zajišťovali. Význam Mořiny ovlivňovala nejen její krátká vzdálenost k hradu Karlštejn, ale i cesta na Prahu, která vsí procházela. Každý rok tudy putovaly před 24. dubnem, svátkem Svátosti, korunovační klenoty a svaté relikvie do hlavního města, kde byla uloženy v dřevěné kapli Božího těla stojící uprostřed Dobytčího trhu (Karlova náměstí), a uctívány příchozími poutníky.

Památkou slavných časů „otce vlasti“ jsou dnes dochované zbytky gotického portálu dveří a okna v kostele sv. Stanislava, který se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1356, ovšem jeho současná podoba odpovídá barokní přestavbě z 18. století. Původně gotický kostel byl založený Karlem IV. v roce 1353. Pojmenován je podle polského světce Stanislava ze Szczepanowa (*1030 † 1079), od roku 1072 krakovského biskupa, který v Polsku patří k nejuctívanějším svatým. Sv. Stanislav zemřel při mši v kostele sv. Michala ve Skalce, kde ho vlastní rukou zavraždil polský král Boleslav II. Smělý (Ukrutný) Piastovec (*c. 1042 † 1081/1082). Zajímavostí kostela je, že na věži se i po sta letech zachoval symbol rakouské monarchie – rakouská orlice.
U kostela rostou dvě památné lípy malolisté o stáří 200 a 100 let, které jsou chráněnými památnými stromy.

♣♣♣

Mořina sehrála důležitou úlohu rovněž při výzdobě posvátných prostor hradu Karlštejn. Císař a 11. český král Karel IV. Lucemburský odměnil malíře Mikuláše Wurmsera a později také mistra Theodorika za jejich malby v hradních kaplích vlastnictvím zdejšího zemědělského dvorce. Malířský mistr Mikuláš Wurmser pocházel ze Štrasburku a v Mořině se usadil v roce 1360. K českým zemím byl poután nejen královskou zakázkou, ale i svou novou ženou Anežkou, dcerou žateckého měšťana Merklína Klugela.  Mistr Theodorik se v Mořině usadil v roce 1367.

K historii Mořiny ovšem patří i pověst o dělnících, kteří se podíleli na budování Karlštejna a poté, co stavební práce skončily, byli pozváni na opulentní hostinu konanou v provizorním domku, který se nacházel nedaleko hradu. Když zde všichni muži znaveni dobrým jídlem a pitím usnuli, dřevěná bouda byla zapálena a oni uvnitř uhořeli. Právě „umoření“ karlštejnských zedníků z důvodu utajení únikových podzemních chodeb z hradu prý dalo Mořině její název.

Doklady o životě lidí raného středověku byly v prostoru Mořiny doloženy již prvními nálezy z roku 1908, další záchranné výzkumy proběhly v souvislosti s úpravami kancelářských vápencových lomů v letech 1958-1960. Postupně zde bylo odhaleno sedm slovanských hrobů náležících do doby mladohradištní (10.-12. století). Místní obyvatelé náleželi k tradičnímu přemyslovskému území Tetín, které bylo jednou z hlavních opor vznikající středočeské enklávy první české panovnické dynastie.

V roce 1321 byl držitelem tetínského manství Štěpán z Tetína, synovec přemyslovského levobočka Jana Volka (zastával za vlády Jana Lucemburského důležitou pozici zemského písaře). Po Štěpánovi byli majiteli jeho synové a v roce 1357 koupil Tetín Karel IV. a připojil ho k nově zbudovanému hradu Karlštejnu a starý tetínský hrad zanikl.

První zmínka o Mořině je poté v historických pramenech z roku 1338, kdy Štěpán z Tetína se svolením českého krále Jana Lucemburského směnil místní statek s řádem křižovníků s červenou hvězdou za les Roblín ležící nedaleko osady Dobřichovice. Pozdější zmínku o vesnicích Mořina a Mořinka obsahuje listina z roku 1352, kterou Karel IV. obě vsi daroval klášteru Na Slovanech. Novým majitelem se tak stali duchovní povolaní do Čech roku 1348, aby uskutečňovali bohoslužby v jazyce srozumitelném domácímu lidu.

Celkový pohled na obec Mořinu.

♣♣♣

Kostel sv. Stanislava v Mořině.		Mučedník a patron Polska sv. Stanislav.

​♣♣♣

Židovský kostel v Mořině. Zajímavostí jsou otisky pravěkých zvířat na některých náhrobcích.		V blízkosti Mořiny jsou lomy Malá a Velká Amerika, Mexiko a další. Vše nedaleko od hradu Karlštejn.

Lomy u Mořiny lákají pro svoji zvláštní krásu turisty a jsou vyhledávaným místem i pro filmaře. Byly zde natáčeny například české filmy Cesta na jihozápad (1989), Limonádový Joe, Malá mořská víla,
Micimutr a další.

Kostel sv. Stanislava v Mořině Foto: Dana Janečková		Lom Amerika, nedaleko obce Mořina. Foto: Pavel Koběrský

Mezi historicky zajímavé objekty v obci patří židovský hřbitov (nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1741) anebo synagoga, která byla po odchodu většiny židovských obyvatel ze vsi a zrušení obce přestavěna na sokolovnu. Židovský hřbitov-zajímavostí jsou otisky pravěkých zvířat na některých náhrobcích.

V místní židovské komunitě se také narodil cestovatel a etnograf Jacob Eduard Polak (*1818 † 1891), který za svého pobytu v Íránu působil jako osobní lékař šáha Náṣer-al-Dina a výukou na teheránské škole Dár al-fonun rozšiřoval v orientálním království evropský styl medicíny.

♣♣♣