Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
Navigace:
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouNostitz-Rieneck, Maria Antonia *1863 † 1934
23. 2. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC Albert František hrabě Nositz-Rieneck *23.08.1807 Trmice † 25.01.1871 Praha |
MATKA Adelheid baronka z Puteani *26.3.1823 Praha † 28.11.1904 Průhonice |
Marie Antonie hraběnka z Nostitz-Rienecků*31.1.1863 Praha † 23.7.1934 Průhonice |
|
| Marie Antonie Gabriela hraběnka z Nostitz-Rienecků – dědička zámku parku v Průhonicích, který je v současnosti zapsán na seznamu UNESCO. S manželem Arnoštem Emanuelem hrabětem da Silva-Tarouca, se kterým se seznámila v roce 1885, měli celkem 9 dětí, dospělého věku se dožilo 7 z nich. | |
|
oo 16.6.1885 Praha – Smíchov |
|
|
MANŽEL Arnošt Emanuel hrabě da Silva-Tarouca |
|
| OTEC MANŽELA Augustin Alexander hrabě Silva-Tarouca *14.4.1818 Čechy pod Košířem † 24.10.1872 Čechy pod Košířem |
MATKA MANŽELA Gisela hraběnka ze Stolberg-Stolbergu *7.5.1824 Visk, Uhry † 19.2.1864 Čechy pod Košířem |
|
POTOMCI |
|
|
Marie Adelheid hraběnka ze Silvy-Tarouca Gisela-Helena hraběnka ze Silvy-Tarouca Josef hrabě Silva-Tarouca Anna hraběnka ze Silva-Tarouca František Xaver hrabě Silva-Tarouca Amadeus hrabě Silva-Tarouca |
*26.06.1886 † 12.07.1945 *20.10.1889 † 24.05.1917 *28.09.1888 † 17.07.1971 *24.10.1895 † 11.01.1980 *14.07.1898 † 21.11.1971 |
♣♣♣
 |
 |
|
| Marie Antonie hraběnka z Nostitz-Rienecků | Arnošt Emanuel hrabě da Silva-Tarouca |
„Je zima roku 1885 a obvyklou příležitostí pro seznamování mladých lidí ze šlechtických rodin byly plesy pro pozvané. Snad při takové příležitosti se seznámil mladý, pohledný, vzdělaný, ale zcela chudý Arnošt hrabě Silva Tarouca s Marií Antonii hraběnkou Nostitz-Rieneck, jednou z nejbohatších, ale i nejkrásnějších nevěst Rakouska-Uherska ve své době“, píše zahradní architektka Veronika Pincová ve svém článku o historii Průhonického parku.
Marie Antonie byla pravnučkou stavitele Nostitzova divadla a její děd, Jan Nepomuk hrabě Nostitz-Rieneck (*1768 † 1840), zakoupil v roce 1800 průhonické panství. Jeho zvelebování se věnoval dalších 40 let. Kromě stavební úpravy zámku do klasicistní podoby se věnoval též parku, kde provedl poměrně rozsáhlé terénní úpravy. Výrazně zvětšil Podzámecký rybník, rozvedl další ramena potoka Botiče, na vyvýšeném ostrohu Chotobuz nechal postavit vyhlídkový gloriet, založil síť vycházkových pěšin. Uvedené změny vyplývají ze srovnání Josefského mapování z let 1780-83 s mapou stabilního katastru z roku 1841 a jsou zaznamenané též v hospodářské mapě panství, vypracované na podkladě stabilního katastru. Zápis z průhonického panství z roku 1842 mluví o parku v údolí Botiče v anglickém slohu, je tedy zřejmé, že parkově upravené bylo údolí pod zámkem již v první polovině 19. století. Po otci převzal panství syn Albert František hrabě Nostitz-Rieneck (*1807 † 1871). V roce 1848 se zapojil do revolučního dění, poté, v roce 1852 přijal místo ve Vídni, v důsledku čeho zůstaly Průhonice opuštěné.
Hrabě Nostitz-Rieneck se stal pravou rukou ministra Bacha, což z českého pohledu nezní zcela pozitivně. Opak byl pravdou. Když po šestileté vídeňské kariéře oznámil Albert svůj odchod, vzbudil tím protesty na české straně, jak u šlechty, tak u ostatních politiků, kteří v něm pro jeho pevný charakter, neúplatnost a spravedlnost měli záruku objektivity. Přes uvedené protesty v roce 1858 z Vídně odešel. Albert hrabě Nostitz-Rieneck se do Průhonic již nikdy nevrátil, protože měl jiný záměr. Přesídlil do severních Čech, do rodového sídla Trmice, kde se stal vůdčí osobností v rozvoji těžby hnědého uhlí. Poblíž starého barokního zámku si nechal postavit od vídeňského architekta Foerstela nevelký, ale komfortní zámeček, ve kterém vyrůstala jeho jediná dcera Marie Antonie (*1863 † 1934). Otec v Mariiných osmi letech zemřel, ale dobře zavedené hnědouhelné doly prosperovaly a byly výnosné.
 |
| Zámek v Průhonicích |
