Šlechtické citáty:
Navigace:
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
| OTEC Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly *24.1.1777 Pouilly † 28.6.1852 Vídeň |
MATKA Žofie princ. Sasko-Kobursko-Saalfeldská *19.8.1778 Coburg † 8.7.1835 Tušimice |
Alfons Bedřich hrabě Mensdorff-Pouilly*25.1.1810 Coburg † 10.12.1894 Boskovice |
|
| Alfons Bedřich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly – český šlechtic, politik a velkostatkář z rodu hrabat Mensdorff-Pouilly, starší bratr rakousko-uherského ministra zahraničí Alexandra knížete Dietrichsteina Nikolsburg Mensdorffa-Pouilly. | |
|
1. oo 23.7.1843 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Terezie Rosa hraběnka Dietrichstein-Proskau dědička Boskovic |
|
| OTEC MANŽELKY František Xaver hrabě Dietrichstein-Proskau *9.7.1774 Vídeň † 17.7.1750 Innsbruck |
MATKA MANŽELKY Rosa hraběnka z Wallisu *8.10.1792 Vídeň † 27.6.1844 Vídeň |
|
POTOMCI |
|
|
bez potomků |
bez potomků |
|
2. oo 31.3.1862 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Marie hraběnka z Lambergu |
|
| OTEC MANŽELKY František Filip hrabě Lamberg *30.11.1791 Pressburg † 28.9.1848 Ofen |
MATKA MANŽELKY Karolina hraběnka Hoyosová *3.5.1811 Vídeň † 19.4.1875 Vídeň |
|
POTOMCI |
|
|
Viktorie hraběnka Mensdorff-Pouilly Sophie hraběnka Mensdorff-Pouilly Antonie hraběnka Mensdorff-Pouilly Arthur hrabě Mensdorff-Pouilly Theresia hraběnka Mensdorff-Pouilly Alfons Vladimír hrabě Mensdorff-Pouilly Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly Fridrich hrabě Mensdorff-Pouilly |
*28.6.1844 Vídeň † 4.11.1918 Cilli *30.7.1845 Vídeň † 10.3.1909 Kostelec n. O. *8.8.1848 místo † 00.3.1862 Boskovice *4.5.1852 místo † 16.1.1862 Boskovice *12.3.1863 Boskovice † 13.1.1867 Boskovice *16.8.1864 Boskovice † 20.6.1935 Brno *5.9.1866 Peggau † 28.3.1948 Č. Šternberk *18.1.1869 Boskovice † 17.1.1872 Boskovice |
♥♥♥
Alfons Bedřich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly byl synem rakouského generála hraběte Emanuela Mensdorffa-Pouilly (*1777 † 1852) a jeho manželky princezny Žofie Sasko-Kobursksko-Saalfeldské (*1778 † 1835). Díky matce byl Alfons Bedřich spřízněn s řadou evropských panovnických rodů, mimo jiné byl synovcem belgického krále Leopolda I. (*1790 † 1865) a bratrancem britské královny Viktorie (*1786 † 1861).
Poprvé se oženil s hraběnkou Terezií z Dietrichsteina (*1823 † 1856), jednou z dědiček obrovského majetku vymírajícího rodu Dietrichsteinů (po otci zdědila v roce 1850 panství Boskovice). Jeho druhou manželkou se v roce 1862 stala hraběnka Marie Terezie Lambergová (*1833 † 1876), dcera polního podmaršálka Františka Filipa Lamberga, který byl zavražděn za revoluce v roce 1848
v Budapešti.
Z obou manželství se narodilo celkem osm děti, čtyři z nich zemřely v dětství. Dědicem rodového majetku byl syn Alfons Vladimír (*1864 † 1935) z druhého manželství.
Alfons Bedřich studoval na námořní škole v Benátkách a poté sloužil v armádě u jezdectva, mezitím také cestoval a pobýval například v Británii na pozvání své sestřenice královny Viktorie. Rakouskou armádu opustil v roce 1852 v hodnosti plukovníka, získal čestné hodnosti c. k. tajného rady a komořího, díky vlivným příbuzným obdržel též několik zahraničních řádů. V letech 1861–1871 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v této funkci se ale angažoval jen minimálně. Od roku 1862 byl doživotním členem rakouské panské sněmovny. Více zásluh si získal jako starosta v Boskovicích (*1864 † 1876), kde se později stal i čestným občanem (1888).
Prvním sňatkem s hraběnkou Terezií z Dietrichsteina získal Alfons Bedřich její dědický podíl na panství Boskovice, součástí dietrichsteinského dědictví byl i dům v Prostějově, fakticky se ale tento majetek stal jejich vlastnictvím až v roce 1854 po vyrovnání s dalšími dědici. Svým hlavním sídlem proto Alfons Bedřich učinil Nečtiny v západních Čechách, které zdědil po otci (1852). Zde nechal v letech 1855-1858 postavit zámek v novogotickém slohu, na okraji zámeckého parku vznikla i rodinná hrobka (1858). Budováním vlastního zázemí i podporou veřejně prospěšných staveb (škola) přispěl k celkovému rozvoji Nečtin ve druhé polovině 19. století. Týká se to i Boskovic, kde zřídil klášter sester kongregace sv. Vincence de Paula, pod jehož patronátem poté vznikla dívčí škola a mateřská škola.
Alfons Bedřich Mensdorff-Pouilly zemřel na zámku v Boskovicích v únoru 1894 ve věku 84 let. Od jeho syna Alfonse pochází dodnes existující rozvětvená linie, tzv. boskovická.
(Wikipedia)