Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Šlechtická garda (“Noblegarda”) tvořila v letech 1813-1814 osobní gardu rakouského císaře Františka I., která byla rekrutována v českých zemích. Po porážce Napoleona I. v bitvě u Lipska doprovodila a chránila skupina 38 českých šlechticů císaře během jeho tažení na Paříž. Na památku tohoto tažení byl zřízen a 3. května 1814 jednorázově udělen všem 38 gardistům Český šlechtický kříž. Členové gardy ve slavnostních stejnokrojích s epoletami s českým lvem se zůčastnili také korunovace Ferdinanda V. českým králem v září 1836.“ Zobrazit celý citát »

Česká šlechtická garda

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Kinský, František Josef *1879 † 1975

12. 10. 2018 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti

OTEC

Bedřich Karel hrabě Kinský
*13.2.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec n. Orlicí

MATKA

Žofie hraběnka Mensdorff-Pouilly
*30.7.1845 Vídeň † 10.3.1909 Kostelec n.O.

František Josef hrabě Kinský

*11.5.1879 Kostelec nad Orlicí † 1.9.1975 Kostelec nad Orlicí

oo 19.5.1908 Vídeň

František Josef (plným jménem Maria František Josef Alois Ignatius Nepomucký Paschal) pocházel ze starého českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Narodil se na rodovém zámku v Kostelci nad Orlicí jako syn politika Bedřicha Karla Kinského. Když předčasně zemřeli jeho dva starší bratři Alfons (*1865 † 1877) a Josef (*1878 † 1880), převzal po otci rodinné panství Kostelec nad Orlicí. Byl c.k. komoří a rytmistr v záloze.

MANŽELKA

Marie Pauline Luzia Gabriela Emanuela hraběnka Bellgarde
*13.12.1888 Maribor † 30.7.1953 Kostelec nad Orlicí
dáma Řádu hvězdového kříže (1908) a palácová dáma

OTEC MANŽELKY
August hrabě Bellegarde
*26.5.1858 Hacking † 24.2.1929 Velké Heraltice

MATKA MANŽELKY
Henriette hrab. Larischová-Moennich
*17.3.1867 Velké Kunčice † 13.8.1892 Světlá

POTOMCI

Marie Žofie hraběnka Kinská

M. Bedřich Karel hrabě Kinský

M. Alfons hrabě Kinský

M. Josef hrabě Kinský

M. František Antonín hrabě Kinský

*24.02.1909 † 26.10.1992

*03.03. 1911 † 14.12.1999

*29.09.1912 † 02.09.1998

*19.11. 1913 † 14.03.2011

*15.03.1915 † 16.12.1993

K potomkům:
Nejstarším potomkem byla jediná dcera manželů Františka Josefa a Marie Pauline Marie Žofie, jejímž manželem byl od 28.7.1931 (svazba se konala v Kostelci n.O.) Christoph-Bernard hrabě Galen (*11.1.1907 Bonn † 1.2.202 zámek Assen). Manželé měli 6 potomků, 1 syna a 5 dcer. Druhý potomek a nejstarší syn byl Bedřich Karel (ornitolog), který se 14.7.1937 v Meranu oženil s Kamilou hraběnkou Pourtales (*1914 † 1989) a měli spolu dvě dcery. Další syn Alfons se 27.6.1953 Grayshottu oženil s Monique Bohnovou (*1927 † 1988) a měli spolu syna a dceru. Následoval syn Josef, který jako jediný ze sourozenců neodešel do zahraničí a zůstal s rodiči doma. Nejmladším synem byl poté František Antonín, který se neoženil.

♣♣♣

František Josef Kinský

Po smrti otce převzal rodinné panství Kostelec nad Orlicí František Josef, dva starší bratři zemřeli v mládí. V roce 1938 byl jedním z 12 šlechticů, kteří podepsali 1. deklaraci – Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu, které bylo 17.září 1938 předáno prezidentovi Edvardu Benešovi. Po jeho abdikaci potvrdili zástupci šlechty svůj postoj i novému prezidentu Emilu Háchovi (2. deklarace). Rovněž připojil společně se svými syny svůj podpis pod 3. deklaraci – Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939, kterou podepsalo 85 šlechticů z 33 rodů, a která byla předána prezidentu Emilu Háchovi. František Josef Kinský se synem Josefem osobně přečetli znění šlechtického prohlášení oběma prezidentům – Benešovi i Háchovi, a byl mluvčím delegace české šlechty. Za druhé světové války byl zatčen gestapem a vězněn nejdříve 6 měsíců v Praze a později také v Goleniówě. V roce 1948 se rozhodl zůstat v Čechách, a tak se nevyhnul persekuci. V roce 1949 byl majetek rodu zestátněn, směli však bydlet ve dvou místnostech na zámku v Kostelci nad Orlicí. V roce 1951 byl František Kinský s manželkou vystěhován úplně. Bydlení si našel na faře v Kostelci, kde žil i po smrti své manželky až do roku 1975.[pozn. 3] Zámek se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočisné výroby s chovem prasat.V roce 1949 byl rodině zestátněn majetek a byli vystěhování ze zámku v Kostelci. Od té doby bydleli až do roku 1975 na kostelecké faře.