Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Postoj české zemské šlechty v době nacistického ohrožení země byl vyjádřen v roce 1938 první šlechtickou deklarací nazvanou "Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu". Dne 17.9.1938 jí 12 šlechtických zástupců předneslo prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. Po jeho abdikaci potvrdili zástupci šlechty svůj postoj i novému prezidentu Emilu Háchovi (2. deklarace). “ Zobrazit celý citát »

Druhá šlechtická deklarace z 24.1.1939



Kinský, Bedřich *1834 † 1899

1. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti

 

OTEC
Josef Ervín
hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova

*25.10.1806 Vídeň † 17.7.1862 Kostelec nad Orlicí

MATKA
Marie Henrietta
hraběnka Czerninová z Chudenic
*12.8.1806 Praha † 20.12.1872 Kostelec nad Orlicí

Bedřich Karel hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova

*13.2.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec nad Orlicí

Bedřich Karel hrabě Kinský, pocházel ze starého českého rodu Kinských. Po smrti svého staršího bratra Rudolfa (*1829 † 1848) se stal dědicem kosteleckého panství. Pro město Kostelec nad Orlicí  i pro celý region byl skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky.  Zastával funkce c. k. komořího, tajného rady, byl rotmistr v záloze a doživotní člen panské sněmovny.

oo 17.5.1864 Vídeň

MANŽELKA

Sophie hraběnka Mensdorff-Pouilly
*30.7.1845 Vídeň † 10.3.1909 Kostelec nad Orlicí

dáma řádu Hvězdového kříže, palácová dáma

OTEC MANŽELKY
Alfons hrabě Mensdorff-Pouilly
*25.1.1810 Coburg † 10.2.1894 Boskovice
MATKA MANŽELKY
Terese hraběnka z Dietrichsteinu-Proskau
*31.8.1823 Vídeň † 29.12.1856 Boskovice

POTOMCI

Alfons Maria Josef hrabě Kinský

Marie Terezie Karolina hraběnka Kinská

Terezie Marie Františka hraběnka Kinská

Vilemina Marie hraběnka Kinská

M. Josefina Vilemína hraběnka Kinská

Joseph hrabě Kinský

M. František Josef hrabě Kinský

*14.09.1865 Kostelec n. O. † 21.11.1877 Zlonice

*18.10.1866 Vídeň † 11.5.1889 Osov

*10.12.1867 Vídeň † 22.2.1943 Teplice

*12.08.1869 Ischl † 16.5.1943 Náklo

*23.08.1874 Kostelec n. O. † 23.4.1946 Zeil

*16.05.1878 místo † 00.00.1880 místo

*11.05.1879 Kostelec † 01.09.1975 Kostelec

♣♣♣

Bedřich Karel byl synem Josefa hraběte Kinského (*1806 † 1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Czerninové z Chudenic. Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Zapojil se zde do veřejného i politického života. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové – Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků.

Ve volbách v roce 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.

Bedřich Karel Kinský

V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu. Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892. Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později odmítnutý mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu). Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát. Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10. října 1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.

Od roku 1893 působil Bedřich Karel jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

S manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly, neteří Alexandra Mensdorffa-Pouilly, měl tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů zemřeli ještě v dětském věku. Panství zdědil nejmladší syn František Josef hrabě Kinský (*1879 † 1975). Dcera Marie Terezia se stala manželkou knížete Karla Schwarzenberga.

Jeho švagrem byl hrabě Bohuslav Chotek, otec Žofie Chotkové.

 

Wikipedie

♣♣♣


Související klíčová slova

Mgr. Jana Janáčová

Mgr. Jana Janáčová, 1. 6. 2021

e-mail: jana.drotz@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás