Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Doufám jen, že jsme naším seriálem přiblížili šlechtu jako osoby, které mají svá zaměstnání a vykonávají je odpovědně. Jako osoby, jež s vydělanými prostředky zacházejí velmi svědomitě. Neodnášejí je ze země a investují je tu zpátky. Jak říkal Giovanni Kinský dal Borgo: „Když jsem přijel do Chlumce nad Cidlinou, pozval jsem si všechny zaměstnance a prohlásil jsem, že odsud z tohoto státu nevyvezu jedinou korunu, kterou tady vydělám".... “ Zobrazit celý citát »Kinský František *1947
Navigace:
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a PoděbradKinský, Bedřich *1834 † 1899
1. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
| OTEC Josef Ervín hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova *25.10.1806 Vídeň † 17.7.1862 Kostelec nad Orlicí |
MATKA Marie Henrietta hraběnka Czerninová z Chudenic *12.8.1806 Praha † 20.12.1872 Kostelec nad Orlicí |
Bedřich Karel hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova*13.2.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec nad Orlicí |
|
| Bedřich Karel hrabě Kinský, pocházel ze starého českého rodu Kinských. Po smrti svého staršího bratra Rudolfa (*1829 † 1848) se stal dědicem kosteleckého panství. Pro město Kostelec nad Orlicí i pro celý region byl skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky. Zastával funkce c. k. komořího, tajného rady, byl rotmistr v záloze a doživotní člen panské sněmovny. | |
|
oo 17.5.1864 Vídeň |
|
|
MANŽELKA Sophie hraběnka Mensdorff-Pouilly dáma řádu Hvězdového kříže, palácová dáma |
|
| OTEC MANŽELKY Alfons hrabě Mensdorff-Pouilly *25.1.1810 Coburg † 10.2.1894 Boskovice |
MATKA MANŽELKY Terese hraběnka z Dietrichsteinu-Proskau *31.8.1823 Vídeň † 29.12.1856 Boskovice |
|
POTOMCI |
|
|
Alfons Maria Josef hrabě Kinský Marie Terezie Karolina hraběnka Kinská Terezie Marie Františka hraběnka Kinská Vilemina Marie hraběnka Kinská M. Josefina Vilemína hraběnka Kinská Joseph hrabě Kinský |
*14.09.1865 Kostelec n. O. † 21.11.1877 Zlonice *18.10.1866 Vídeň † 11.5.1889 Osov *10.12.1867 Vídeň † 22.2.1943 Teplice *12.08.1869 Ischl † 16.5.1943 Náklo *23.08.1874 Kostelec n. O. † 23.4.1946 Zeil *16.05.1878 místo † 00.00.1880 místo *11.05.1879 Kostelec † 01.09.1975 Kostelec |
| ♣♣♣ | |
 |
|
|
Bedřich Karel byl synem Josefa hraběte Kinského (*1806 † 1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Czerninové z Chudenic. Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Zapojil se zde do veřejného i politického života. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové – Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků. Ve volbách v roce 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.  Bedřich Karel Kinský V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu. Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892. Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později odmítnutý mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu). Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát. Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10. října 1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885. Od roku 1893 působil Bedřich Karel jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). S manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly, neteří Alexandra Mensdorffa-Pouilly, měl tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů zemřeli ještě v dětském věku. Panství zdědil nejmladší syn František Josef hrabě Kinský (*1879 † 1975). Dcera Marie Terezia se stala manželkou knížete Karla Schwarzenberga. Jeho švagrem byl hrabě Bohuslav Chotek, otec Žofie Chotkové.
Wikipedie |
|
♣♣♣
