Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Šlechtické rody – abecedně



Kinský, Bedřich Karel *1834 † 1899

1. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti

 

OTEC
Josef Ervín hrabě Kinský 
*25.10.1806 Vídeň † 17.7.1862 Kostelec nad Orlicí
MATKA
Marie Henrietta hraběnka Czerninová
*12.8.1806 Praha † 20.12.1872 Kostelec nad Orlicí

Bedřich Karel hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova

*13.2.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec nad Orlicí

Bedřich Karel (plným jménem Bedřich Karel Ferdinand Maria Valentin Wolfgang) hrabě Kinský  pocházel ze starého českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova.. Po smrti svého staršího bratra Rudolfa (*1829 † 1848) se stal dědicem kosteleckého panství. Pro město Kostelec nad Orlicí  i pro celý region byl skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky.  Zastával funkce c. k. komořího, tajného rady, byl rotmistr v záloze a doživotní člen panské sněmovny.

oo 17.5.1864 Vídeň

MANŽELKA

Sophie/Žofie hraběnka Mensdorff-Pouilly
*30.7.1845 Vídeň † 10.3.1909 Kostelec nad Orlicí

dáma řádu Hvězdového kříže, palácová dáma

OTEC MANŽELKY
Alfons hrabě Mensdorff-Pouilly
*25.1.1810 Coburg † 10.2.1894 Boskovice
MATKA MANŽELKY
Terese hraběnka z Dietrichsteinu-Proskau
*31.8.1823 Vídeň † 29.12.1856 Boskovice

POTOMCI

Alfons Maria Josef hrabě Kinský

Marie Terezie Karolina hraběnka Kinská

Terezie Marie Františka hraběnka Kinská

Vilemina Marie hraběnka Kinská

Marie-Josefína Vilemína hraběnka Kinská

Maria Josef Alfons hrabě Kinský

František Josef hrabě Kinský

*14.09.1865 Kostelec † 21.11.1877 Zlonice – 12 let

*18.10.1866 Vídeň † 11.05.1889 Osov – 23 let

*10.12.1867 Vídeň † 22.02.1943 Teplice – 76 let

*12.08.1869 Ischl † 16.05.1943 Náklo – 74 let

*23.08.1874 Kostelec † 23.04.1946 Zeil – 72 let

*16.05.1878 Kostelec † 23.02.1880 Vídeň – 2 roky

*11.05.1879 Kostelec † 01.09.1975 Kostelec – 96 let

♣♣♣
K potomkům: s manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly, neteří Alexandra Mensdorffa-Pouilly, měl Bedřich tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů, Alfons Maria a Maria Josef, zemřeli ještě v dětském věku. Panství zdědil nejmladší syn František Josef  (*1879 † 1975). První narozenou dceru Marii Terezii si vzal ve Vídni 20.5.1885 za manželku Karel IV. kníže Schwarzenberg (*1859 † 1813). Když Marie velmi mladá zemřela, byla upravena dědická posloupnost v neprospěch jejího syna Karla V. Schwarzenberga (*1886 † 1914). Testátor to odůvodnil skutečností, že jeho „milovaný vnuk kníže Karel“  je  čekatelem schwarzenberského fideikomisu, a je tudíš materiálně zajištěn. Jako dědic měl tedy přicházet na řadu teprve tehdy, okud by vymřeli všichni ostatní Bedřichovi potomci. (Aleš Valenta: Dějiny rodu Kinských). Druhá dcera Terezie se 12.2.1885 ve Vídni vdala za Sigfrieda knížete Clary-Aldringen (*1848 † 1929) a měla s ním tři děti. Manželem další dcery Vilemíny Marie byl od 20.8.1895 (sňatek se konal ve Vídni) Edwin Hugo hrabě Henckel von Donnersmarck (*1865 † 1929). Manželé měli 5 dětí. Nejmladší dceru Marii-Josefínu si 27.9.1898 v Kostelci nad Orlicí vzal za manželku Alois kníže zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (*1871 † 1952). Měli spolu devět potomků.

Bedřich Karel Kinský jako předseda generálního komitétu zemské jubilejní výstavy

Bedřich Karel byl synem Josefa hraběte Kinského (*1806 † 1862), mladšího syna knížete Ferdinanda Jana Kinského, a jeho ženy Marie Czerninové z Chudenic. Sídlil na rodovém panství v Kostelci nad Orlicí. Bedřich Karel Kinský v mládí prošel vojenskou službou a byl mu tak jako většině příslušníků významných rodů době Františka Josefa I. udělen titul císařského komořího. Byl jediným Kinským ve druhé polovině 19. století, jenž aktivně zasahoval do politického dění. Náležel k tzv. historické šlechtě, jež usilovala o korunovaci císaře na českého krále, prosazovala posílení pravomocí českého zemského sněmu. Do určité míry také podporovala jazykové požadavky česlých liberálů. Zapojil se do veřejného a politického života i na svém sídle. Zastával funkci prvního okresního starosty v Kostelci nad Orlicí. V roce 1870 nechal v tomto městě zbudovat panský cukrovar. Byl aktivní při prosazení výstavby železniční trati Hradec Králové – Kyšperk. V Kostelci se podílel na vzniku různých spolků. Ve volbách v roce 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk, Ústí nad Orlicí atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Jako český konzervativní šlechtic a stoupenec českého státního práva totiž podobně jako liberální česká politická reprezentace odmítal legitimitu ústředních zákonodárných sborů a praktikoval tak politiku pasivní rezistence.

Bedřich Karel Kinský

V lednu 1866 byl v doplňovacích volbách za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na krátkou dobu za poslance Českého zemského sněmu. Opětovně zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu v letech 1878–1892. Patřil do Strany konzervativního velkostatku. Roku 1890 byl jedním z osmnácti vyjednavačů během takzvaných punktací
(pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách, později  odmítnutý
mladočechy jako nevýhodný pro českou stranu). Na schůzi sněmu v září 1892 byla oznámena jeho rezignace na mandát. Do práce Říšské rady se zapojil až po volbách roku 1879, v nichž byl zvolen za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve stejné kurii i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do 10.10.1893, kdy byla oznámena na schůzi sněmovny jeho rezignace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci). Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885. Od roku 1893 poté působil Bedřich Karel jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

 

S použitím Wikipedie

♣♣♣


Související klíčová slova

Mgr. Jana Janáčová

Mgr. Jana Janáčová, 1. 6. 2021

e-mail: jana.drotz@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás