Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice
Navigace:
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůKinsky, Josef Ervín *1806 † 1862
21. 6. 2021 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti
| Ferdinand 5. kníže Kinský
*5.12.1781 Vídeň † 3.11.1812 Veltrusy |
Maria Charlotte baronka z Kerpenu *4.3.1782 Koblenz † 11.2.1841 Vídeň |
Josef Ervín hrabě Kinský z Vchynic a Tetova
*25.10.1806 Vídeň † 17.7.1862 Kostelec nad Orlicí |
|
| Josef Ervín (celým jménem Josef Ervín Sidonius Antonín František Kryšpín) hrabě Kinský pocházel ze starého českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Byl c.k. komoří, rytmistr v záloze, 1879 poslanec říšské rady, věnoval se zcela správě statků, po otci dědil Kostelec nad Orlicí a Borovnici. | |
|
oo 10.11.1828 Vídeň |
|
|
Marie Jindřiška hraběnka Czerninová z Chudenic *12.8.1806 Praha † 20.12.1872 Kostelec nad Orlicí |
|
| OTEC MANŽELKY Wolfgang Maria hrabě Czernin *2.2.1766 Praha † 21.12.1813 Praha |
MATKA MANŽELKY Marie Antonia hraběnka ze Salm-Neuburgu *16.4.1766 Brno † 31.3.1840 Vídeň |
|
POTOMCI – 7 |
|
|
Rudolf hrabě Kinský Marie Karolína hraběnka Kinská Antonie hraběnka Kinská Wolfgang hrabě Kinský Vilemína hraběnka Kinská František Josef Anton hrabě Kinský |
*14.08.1829 Praha † 24.01.1848 Kostelec (19 let) *30.11.1830 Praha † 02.11.1861 Kostelec (31 let) *16.05.1832 Praha † 29.05.1834 Mělník (2 roky) *13.02.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec (65 let) *19.01.1836 Vídeň † 14.12.1885 Meran (49 let) *19.07.1838 Kostelec † 5.3.1886 V. Březno (48 let) *05.09.1841 Kostelec † 12.10.1895 Kostelec (54 let) |
♣♣♣
Potomci: nejstarší syn Josefa Ervína a Marie Jindřišky Rudolf zemřel v necelých dvaceti letech a nástupnictví tak přešlo na druhorozeného syna Bedřicha Karla. Třetí syn v pořadí Wolfgang (plným jménem Jan Rudolf Wolfgang Maria) hrabě Kinský se 15.5.1871 ve Vídni oženil s Marií Helenou Sophií princeznou z Thurn-Taxisu (*16.5.1836 Sarospatak † 13.11.1901), ale manželství zůstalo bezdětné. Poslední syn František Josef zůstal svobodný. Z dcer se jako jediná provdala Vilemína, jejíž manžel byl od 30.10.1859 (svatba byla v Kostelci nad Orlicí) Bohuslav hrabě Chotek z Chotkova (*3.7.1829 Praha † 11.10. 1896 Görlitz/Zhořelec). Měla s ním jednoho syna a osm dcer, z nichž čtvrtá v pořadí, Žofie, si vzala následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a společně s manželem zemřela při atentátu v Sarajevu.
♣♣♣
Josef Ervín hrabě Kinský byl rotmistrem v záloze a věnoval se svým statkům. Již mu nevyhovoval starý kostelecký zámek, postavený v 17. století v raně barokním slohu stavebníkem Václavem Zárubou z Hustířan († 19.2.1675). V empírovém stylu dal Josef Ervín v letech 1829-1833 postavit v Kostelci nový zámek podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha (*1781 † 1861), který byl od roku 1827 dvorním architektem Kinských. Kolem zámku byl založen rozsáhlý anglický park. Stará zámecká budpva složila od té doby správě panství, kde také bydleli hraběcí úřadníci. Kostelecké panství patřilo knížecí větvi rodu Kinských od roku 1796, kdy ho koupil 4. kníže Josef Arnošt (*1751 † 1798), děd Josefa Ervína. Zámek nazývaný Nový zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky. Nachází se v přírodní rezervaci Kostelecký zámecký park.
♣♣♣
Josef Ervín po celý život udržoval těsné styky s knížecí linií svého staršího bratra Rudolfa (*1802 † 1836) a po jeho předčasné smrti (nakazil se tyfem a náhle zemřel) s jeho synem a svým synovcem Ferdinandem Bonaventurou (*1834 † 1904). Často pobýval na knížecích statcích a na jednom z nich – v Heřmanově Městci – sepsal svou závěť, ve které kostelecké panství se statky Borovnice a Přestavlky a s inventářem nového kosteleckého zámku, odkázal synovi Bedřichu Karlovi. Pohřben byl do knížecí hrobky sv. Isidora v Budenicích.
