---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

 

OTEC Jeroným Colloredo hrabě Mannsfeld *3.11.1870 Dobříš † 29.8.1942 Praha	MATKA Berta hraběnka Kolowrat-Krakovská *21.6.1890 Týnec u Klatov † 28.1.1982 Auch
Josef 7. kníže Colloredo-Mansfeld *4.6.1910 Pula † 30.1.1990 Salzburg
Josef se narodil jako potomek rodu Colloredo-Mannsfeld a léta 1912 až 1917 prožil v Berlíně. Po vzniku republiky ho otec dal zapsat na německé gymnázium v Praze Jindřišské ulici, kde v roce 1928 maturoval a následně odešel studovat do Mnichova národní hospodářství, v listopadu 1931 získal diplom pro národohospodáře.  Od dubna 1932 pokračoval v národohospodářských studiích na univerzitě v Innsbrucku, kde v prosinci 1933 získal titul doktora politických věd. V roce 1939 podepsal společně se svým otcem a bratry Jeronýmem a Weikhardem Prohlášení české a moravské šlechty, ve kterém se v době, kdy země už byla okupována nacisty, hrdě přihlásili k české vlasti a národu.  Reakce následovala v roce 1940, kdy byla na majetek rodu uvalena německá nucená správa. V roce 1948 byl poté veškerý rodový majetek zkonfiskován komunisty.
1. oo 25.3.1939 Reith
MANŽELKA Anna Maria Rabl *11.6.1908 Innsbruck † 25.6.1953 Beamsville, Kanada
OTEC MANŽELKY Dr. Hans Rabl *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY Josefina Riszdörfer -Izdenczy *datum místo † datum místo
POTOMCI
Kristina hraběnka Colloredo-Mansfeldová	*19.121940 Praha
2. oo 1.3.1988 Mnichov
MANŽELKA Antonia Raumer *20.5.1922 Mnichov  †7.5. 2016 místo
OTEC MANŽELKY Dipl.-Ing. Wilhelm Raumer *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY Josefina Fischer *datum místo † datum místo
POTOMCI
manželství	bez potomků

♣♣♣

Ještě před rokem 1948 Josef využil dočasného pasu a odcestoval i s celou rodinou do Innsbrucku v Rakousku, kde matka jeho ženy měla malý penzion. V Innsbrucku nezůstali dlouho a brzy pokračovali do Kanady. S pomocí strýce Josefa zakoupil v malé kanadské vesnici ovocnou farmu. V roce 1953 zemřela jeho žena Marie Anna a Josef zůstal sám s dcerou Kristinou.

Josef  7. kníže Colloredo-Mansfeld se svými vnuky Leonhardem a Derekem.

♣♣♣

V roce 1988 Josef 7. kníže Colloredo-Mansfeld  adoptoval své 3 vnuky, Leonharda, Dereka a Stephena. Synové jeho dcery Kristiny tak dále mohli nést jméno rodu Colloredo-Mansfeld. Předtím ještě v roce 1965 adoptoval svého synovce  Jeronýma,
pozdějšího 9. knížete rodu a dnes majitele zámku Dobříš.

Ačkoliv se Josef z Kanady nakonec vrátil do Evropy a žil v Rakousku, do Československa se již navrátit nestačil. Když to bylo konečně po roce 1989 bez problému možné, zemřel.

WIKIPEDIE

Josef III. Colloredo-Mansfeld, také Colloredo-Mannsfeld (celým jménem německy Joseph Leopold Hieronymus Alexander Maria Fürst von Colloredo-Mansfeld; 4. června 1910 Pula – 30. ledna 1990 Salzburg) byl český šlechtic z rodu Colloredo-Mannsfeld, signatář Národnostního prohlášení české šlechty ze září 1939. Jeho jedinou dcerou byla Kristina, která usilovala o restituci zámku Opočno (viz foto).

Život

Byl prvním synem Hieronyma (Jeronýma) VIII. Colloredo-Mannsfelda (1870–1942) a jeho manželky Berty Kolowrat-Krakowské (1890–1982). Narodil se v chorvatském přístavním městě Pula, kde otec sloužil jako námořní důstojník. Měl bratry
Hieronyma (Jeronýma, 1912–1998), 8. knížete, Vikarda (Weikharda, 1914–1946) a Bedřicha (Friedricha, 1917–1991). Sourozenci vyrůstali bez matky, ta se totiž zamilovala do amerického černošského zpěváka Rolanda Hayese (1887–1977) a rodinu opustila.

Jak bylo ve vyšší společnosti běžné, měl soukromé učitele. Nejdříve v apartmá v Berlíně, od roku 1918 na Zbirohu, kde se rodiče usadili. Základní školu a německé reálné gymnázium v Praze v Jindřišské ulici vychodil tudíž pouze externě. Výjimkou je období rodičovské krize, kdy mezi dubnem 1925 a prosincem 1926 navštěvoval soukromé Lyceum Alpinum v Zuozu ve švýcarském kantonu Graubünden. Maturitní zkoušku složil v Praze v červnu 1928.

V roce 1929 ho spolu s bratry adoptoval bezdětný strýc Josef II. Colloredo-Mannsfeld (1866–1957), 6. kníže, a už v roce 1925 jim předal rodový majetek. Sourozenci byli tehdy ovšem ještě nezletilí. Josef získal Opočno. Strýci žijícímu ve Francii museli bratři vyplácet vysokou rentu. Doživotním ústředním ředitelem všech colloredovských majetků v Československu se stal otec. Ten také v roce 1929 přikoupil Gstatt v Rakousku (viz druhé foto).

V září 1939 připojil stejně jako jeho otec a dva bratři svůj podpis k Národnostnímu prohlášení české šlechty. V roce 1942 byli všichni členové rodu, včetně těch žijících v zahraničí, prohlášeni za nepřátele říše a veškerý jejich majetek v Čechách a Rakousku byl zabaven Německou říší. Nejednalo se tedy pouze o vnucenou správu.[9] Josef byl totálně nasazený do textilní továrny u Náchoda a bydlel v nedaleké vesnici.

Po válce mu odmítli vystavit potvrzení o národní spolehlivosti, proto mu majetek nebyl vydán. Soudní spor o navrácení majetku se vlekl a Josef se v roce 1947 z Československa vystěhoval.[10] Komunisté následující rok zámek vyvlastnili. Žil pak v Kanadě, kde u Toronta provozoval malou ovocnou farmu s orientací na broskve. Ve sklenících pěstoval květiny. V pokročilém věku se s dcerou Kristinou přestěhoval do Rakouska.

Rodina

V Reithu se 25. března 1939 oženil s Annou Marií Rabl (11.6.1908 Innsbruck – 25.6.1953 Beamsville,
Kanada). Ona byla rozvedená, její první manželství bylo anulováno v roce 1937. Podruhé se oženil ve Mnichově 1. března 1988 s Antonií Raumer (20.5.1922 Mnichov – ?), která už byla dvakrát rozvedená. Z prvního manželství se narodila dcera:

Kristina (Christina, *19.12.1940 Praha)
⚭ I. (10. září 1960 Öblarn, rozvedeni 1965) JUDr. Georg zu Fürstenberg (*13.8.1923 Strobl – 7.1.2008)
⚭ II. (11. května 1965 Toronto, rozvedeni 1973) Jan van Hamel (*23. 7. 1943 Edinburgh)
⚭ III. (22. května 1975 Klášter sv. Kateřiny, Wadi Feiran, Egypt, rozv. 1983) Michael Begert (*5. 12. 1946 Bern)
V roce 1965 adoptoval svého synovce Jeroma Colloredo-Mannsfelda (*1949), který se v roce 1998 stal devátým knížetem z Colloredo-Mannsfeldu.

Poznámka k pravopisu Mansfeld

Přestože se všichni členové rodu od sňatku Františka Gundakara Colloreda s Marií Isabelou Mansfeldovou, poslední příslušnicí rodu, v roce 1789 píší Colloredo-Mannsfeld s dvěma n, Josef III. začal používat s ohledem na historickou pravdu variantu s jedním n, protože původně se rod Mansfeldů takto psal. Tuto také nechal zanést v emigraci do svých dokumentů. Ačkoliv ke zdvojení n došlo omylem při vyhotovení listiny o sjednocení příjmení Colloredo-Mannsfeld, této oficiální verze se všichni členové této větve drží s výjimkou Josefovy dcery Kristiny a jejích potomků.

♣♣♣