Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Tetín – obec

Tetín patří k nejstarším obcím v České republice. Leží v okrese Beroun a bylo jedním z nejstarších přemyslovských hradišť, které bylo vystavěno na východním okraji berounské kotliny. Leží na mohutném skalnatém ostrohu trojúhelníkovitého tvaru v blízkosti strategického brodu přes řeku Berounku. Výstavba hradiště zřejmě měla souvislost se zemskými stezkami, které přes Tetín vedli do jižních a západních Čech a dále pokračovali do Řezna a Pasova. Opevnění Tetína se klade do konce 9. století nebo na počátek 10. století. Tou dobu nedaleko skomíralo hradiště Hostim a tak není zcela vyloučeno, že Tetín převzal jeho roli. Tetínské hradiště se brzy začlenilo do přemyslovské domény a stalo se vdovským sídlem kněžny Ludmily, manželky prvního historicky známého Přemyslovce Bořivoje I. a babička svatého Václava. V roce 921 zde Ludmilina snacha Drahomíra nechala Ludmilu zavraždit, stalo se to v první vigilii noční z 15. na 16. září.

Tetín fotografovaný z vrchu Damil. Ten se nachází mezi Tetínem a Berounem v nadmořské výšce 396 m. Jeho jižní a východní strana dříve sloužila jako vápencový lom. Místní vápenec byl použit na stavbu budovy radnice v Berouně. Ve středověku se zde také nacházelo opevněné strážiště, které hlídalo nedaleké hradiště Tetín. Na vrchol vede značená turistická trasa.

Místo bylo ale osídleno již v paeolitu a době hradištní.  Jeho počátky jsou podle pověsti spojovány s Krokovou dcerou Tetkou (okolo roku 712), ale historické studie ho umisťují do první poloviny 10. stol. Archeologické výzkumy doložili jak průběh vnitřního i vnějšího opevnění, tak i existenci několika pohřebišť a přítomnost opevněného areálu (akropole). Akropole hradiště ležela na východě ostrožny a západně se k ni přimykala zřejmě dvě předhradí. Co se vlastního opevnění týče, tak bylo bohužel v 19.století rozvezeno a tak o jeho rozsahu a typu je málo informací. Nicméně podle archeologických výzkumů z dochovaných zbytků bylo první předhradí od akropole odděleno dřevohlinitou hradbou o šířce 7 metrů s čelní kamennou plentou. Z větší části je dochován vnější val o délce cca 400 metrů, který byl z čelní strany chráněn příkopem.

Kostel sv. Kateřiny (vlevo) a sv. Ludmily (vpravo)

V centru hradiště stál opevněný dvorec, který je nepřímo popsán v legendách o zavraždění kněžny Ludmily. Podle těchto legend útočníci nejdříve vyvrátili vrata vnějšího ohrazení dvorce a poté dveře vedoucí do Ludmilina domu. Vzhledem k Ludmile lze Tetín považovat za jedno z míst pobytu prvních křesťanů v Čechách a počátek české historie. Co se kostela v ranné fázi hradiště týče, tak ten je doložen jen v písemných zdrojích a je známo, že na hradišti za doby Ludmily byly slouženy mše a tudíž zde byli kněží přítomni.

Pohled od tetínského kostela sv. Jana Nep. na řeku Berounku a železniční trať, podél níž směřuje poutní cesta Via Ludmila až do Srbska.

První zmínky o kostele na Tetíně se pak zmiňují až o kostele sv. Michala, který patrně stával na místě dnešního kostela sv. Jana Nepomuckého. Kostel sv. Michala byl podle legendy postaven Drahomírou na místě hrobu Ludmily. Zřejmě se jednalo pouze o dřevěnou hrobovou kapli. Až v průběhu 12. století vyrostl na akropoli další kostel, zasvěcený sv. Ludmile. Dnes je tento kostel zasvěcen sv. Kateřině.

V letech 1527–1533 zde pobýval na zdejší faře, původně ze 14. století, Václav Hájek z Libočan.

Václav Hájek z Libočan. Autorem tohoto  jeho portrétu byl Josef Rupert Maria Přecechtěl.		Na Tetíně patrně začal pracovat na své kronice (Hájkova kronika, originálně Kronika česká).

♣♣♣

Převzato z internetového magazínu Palba/Přemyslovská doména (9.-10.století) a Wikipedie

♣♣♣