Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„V roce 2017 byla nákladem Koruny České vydána knížka Slezská knížata a slezští vévodové, jejímž autorem je Petr Nohel. Kniha navazuje na předchozí dva tituly Nástupnické právo v Českém království a Údělná knížata a markrabata moravská, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také ve Slezsku.“ Zobrazit celý citát »Slezská knížata a slezští vévodové
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouVýstava Šlechta z Čech a Moravy po roce 1945 v Düsseldorfu
3. 2. 2023 | Redakce |
Šlechta z Čech a Moravy po roce 1945
Výstava je aktuálně otevřena od 2. února do 14. dubna 2023 v Düsseldorfu
ve výstavním prostoru »Rose Auslander«
♣♣♣
Výstava, kterou vytvořilo a pořádá Sdružení Adalberta Stiftera /Adalbert Stifter Verein, byla poprvé otevřena ve dnech 21. dubna – 26. června 2022 Mnichově. Zde je odkaz na slavnostní vernisáž.
♣♣♣
Když šlechtici z Čech a Moravy po roce 1945 stavěli mosty přes politické, národnostní a společenské hranice, formovala jejich tvorba kultura, humanita a křesťanská víra. Konečně, i oni díky svým rodinným vazbám a také členství v evropských a křesťanských sítích a vedeni zděděným smyslem pro odpovědnost přispěli k politické změně v roce 1989.
V průběhu 20. století šlechta v českých zemích postupně ztrácela své ústřední postavení ve společnosti, politice a hospodářství. Po druhé světové válce byli ti, kteří byli považováni za Němce, vyvlastněni a vyhnáni. Z těch, kteří se považovali za Čechy, mnozí po komunistickém puči v roce 1948 ze země uprchli. Stejně jako jejich krajané si i aristokraté v exilu museli budovat nové živobytí od nuly.
Pomáhali však i materiálně i finančně, oficiálními i tajnými způsoby, zakládali humanitární organizace a informovali média o dění na obou stranách hranice. Udržují povědomí o společných kulturních kořenech naživu.
Výstava chce přiostřit vnímání tohoto období minulosti, které tvoří důležitý dílek skládačky středoevropských dějin 20. století. Doposud se tomuto tématu ve výzkumu věnovala malá nebo žádná pozornost, pravděpodobně proto, že se obvykle odehrávalo mimo pozornost veřejnosti. Navíc se nyní může hlásit jen pár současných svědků.
 |
| Johanna von Herzogenberg, © Sudetendeutsches Institut eV |
Mimo jiné je vyzdvižen život a nasazení Johanny von Herzogenberg, Karla Schwarzenberga, otce Angeluse Waldsteina-Wartenberga OSB, Nikolause Lobkowicze, Franze Schwarzenberga, Richarda Belcrediho, Ferdinanda Kinského, Daisy Waldstein-Wartenberg a rodu Thunů. Kromě biografií a aktivit jednotlivých osobností ukazuje výstava i pozadí jejich angažovanosti, která vyplývá ze vztahu šlechty k majetku, kulturnímu dědictví, národu, ale i z křesťanského světového názoru.
Promítány jsou filmy, fotografie, dokumenty a předměty ze soukromého majetku a veřejných archivů a muzeí, doplněné o různé výstavní tabule a multimediální nabídky. Výstava je zcela dvojjazyčná německo-česká.
Ve spolupráci: Adalbert Stifter Verein eV a Generální konzulát ČR