Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů… “ Zobrazit celý citát »

Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993



Sternbergové

Sternberg, František Filip *1708 † 1786

14. 2. 2024 | Jan Drocár | Osobnosti

František Filip pocházel z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Sternbergů. C.k.komoří, tajný rada; nejvyšší hofmistr Marie Terezie, 1735 člen švábského kolegia říšských hrabat, 1745-1748 vyslanec na říšském sněmu v Řezně, 1748 v Drážďanech, 1763 rytíř řádu Zlatého rouna. Statky: po otci dědil majorát Častolovice-Zásmuky.

Sternberg, František Damián *1667 † 1723

24. 1. 2024 | Redakce | Osobnosti

Založil starší pošlost konopišskou (Damiánova větev). Zdědil po otci svěřenství, dům na Malé straně s obrazárnou a Cerhenice. Byl krajským radou a soudcem zemským. Zemřel 15. května 1723 v Častolovicích. Z manželství s Marií Josefinou z Trauttmansdorffu  měl 11 dětí, kromě dcery, která zemřela velmi ve 26 letech zůstal pouze  syn František Filip (*1708). Byl donátorem 18. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.

Hradce, Jindřich IV. z *1442 † 1507

4. 11. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

Jindřich IV. z Hradce byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za 17. českého krále Vladislava II. Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího. a nejvyššího pražského purkrabího. Správy panství se uhal po smrti staršího bratra Heřmana v roce 1463. Oženil se s dcerou bývalého poručníka Zdeňka ze Šternberka.

Sternberg, František Karel Matyáš *1612 † 1648

15. 9. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

František Karel Matyáš Sternberg byl český šlechtic ze starobylého rodu Sternbergů. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. 

Malenovice – hrad

8. 9. 2023 | Jan Drocár | Místa

Hrad Malenovice byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským  (*12.2.1322 Mělník † 12.11.1375 Brno). Stavba vznikla nejspíše po roce 1360 a nahradila předchozí tvrz, o jejímž umístění není nic známo.

Rozkvétá zámecké rozárium v Častolovicích

1. 6. 2022 | Jan Drocár |

Na zámku v Častolovicích právě rozkvétá zámecké rozárium, které čítá 220 druhů růží.Zámek, expozice a kavárna je otevřena od úterý do neděle. Zámecký zvěřinec a park otevřen celoročně každý den včetně svátků. Pejsci na vodítku jsou vítáni.

Sternberg, Oldřich Adolf Vratislav *1627 † 1703

19. 7. 2021 | Redakce | Osobnosti

Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, byl český šlechtic a diplomat z rodu Šternberků, zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky. Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655. Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.

Sternberg, Václav Vojtěch *1643 † 1708

8. 10. 2019 | Redakce | Osobnosti

Václav Vojtěch hrabě Sternberg byl český šlechtic z jednoho z nejstarších českých rodů Sternbergů. Na přelomu 17. a 18. století zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba zámku v Troji. 

Praha – Křižovatka cest předků a potomků Karla IV.

2. 3. 2017 | Jan Drocár | Karel IV.

Projekt Křižovatka cest byl zahájen 14.5.2016 v den 700. výročí narození římského císaře a 11. českého krále Karla IV. Lucemburského. Formou rodokmenů představuje vizuálně české i evropské předky Karla IV. a po přeslici i jeho současné potomky. Ti žijí dnes nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích. Aby se s nimi mělo možnost seznámit co nejvíce zájemců, jsou rodokmeny vystaveny v ulicích, parcích a náměstích Prahy, kde se Karel IV. narodil, kde žil i zemřel. Ze svého rodného města učinil významné evropské centrum a svými počiny se nesmazatelně zapsal do jeho dějin. Nezveleboval však jen Prahu, činil tak po celém území Českého království i za jeho hranicemi. Proto je ambicí projektu Křižovatka cest se v průběhu následujících let rozšířit prostřednictvím jeho potomků i do dalších míst.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás