Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Některé úvahy Františka hraběte Kinského z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovce České televize 2. června 2002: "Potomkem Přemyslovců? Musím říci, že opravdu nemám pocit, že bych byl, nebo že bych se cítil. Cítím se Čechem a pokud byli Přemyslovci českými králi, tak s největší pravděpodobností se cítím býti jedním z nich. Nikoliv Přemyslovců, ale Čechů."“ Zobrazit celý citát »

Kinský František, 1947



Luhačovice

Luhačovice jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 16 km jihovýchodně od Zlína na říčce Šťávnice. Město má katastrální výměru 33 km² (3 299 ha), 1 099 domů a žije zde přibližně 5 000 obyvatel (2019).
Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412.

V Luhačovicích jsou čtvrté největší lázně v České republice a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích vyvěrá 6 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem  je pramen Vincentka, za “nejlidovější” je považován ttovka, zachycený v kamenném sklepení v roce 1905.

O

Kolonáda v Luhačovicích před rokem 1916.

Rod Serényi de Kis-Sereny

Minerální prameny vyvěraly v bezprostřední blízkosti Luhačovic od nejstarších dob. Lákaly svým bubláním, zvláštní barevnou usazeninou a neobvyklou slanou chutí. Pramenům se říkalo Slanica.
Do podvědomí široké veřejnosti se lázně Luhačovice dostaly díky členům rodu rodu Serenyi, který je vlastnil od roku 1629. Ondřej Serényi  († 1689) dal upravit první pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a pro velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, nebo Bublavý. V roce 1792 byl nově upraven a přejmenován na Amandku podle hraběte Amanda Serenyiho (*1715 † 1770).
Pramen Vincentka byl koncem 18. století pojmenován podle Vincence (*1752 † 1810), který byl bezdětný a dědili po něm synovci Antonín († 1811) – pramen Antonínka a Jan Nepomuk (*1776 † 1854), po kterém byl pojmenován pramen Janovka.
Původní Luisin pramen získal v roce 1830 dnešní název Aloiska podle Janovy manželky Aloisie (*1791 † 1862). V roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení pramen Ottovka, který je považován za „nejlidovější“ pramen a který byl pojmenován podle Otty hraběte Serenyiho (*1855 † 1927).

Zámek  Luhačovice

Zámek Luhačovice je barokní šlechtické sídlo, které se nachází na Masarykově ulici v jihozápadní části města Luhačovice (Zlínský kraj).
Z roku 1412 pochází nejstarší písemná zpráva o tvrzi v Luhačovicích, která zanikla v době válek s Matyášem Korvínem. Roku 1629 zakoupili luhačovické panství Serényiové a v letech 1730 až 1738 nechal Wolfgang Serényi postavit jednopatrový barokní zámek se dvěma křídly, krytým vstupním schodištěm a hodinovou věží. K zámku patří také park a kaple zasvěcená svatému Josefovi, která složila jako luhačovický farní kostel od roku 1784 do roku 1997, kdy ji nahradil moderní kostel Svaté rodiny. V hospodářských budovách přiléhajících k zámku funguje restaurace a galerie, před zámkem je socha svatého Gotharda.
Ve dvacátém století prošel zámek rekonstrukcí. Po druhé světové válce Serényiové sídlo opustili a v roce 1948 bylo zestátněno. Město zde umístilo napřed mateřskou školu, později dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu. V roce 2017 byl zámek navrácen potomkům původních majitelů, v roce 2019 bylo dohodnuto, že restituenti budou obývat polovinu zámku a ve druhé polovině zůstane základní umělecká škola, zatímco dům dětí a mládeže se přestěhuje do školy nad nádražím.
(Wikipedie)

Současný majitel luhačovického zámku Franz baron Thienen-Adlerflycht  a jeho manželka Lydia.

Franz (*5.10.1957) je v 9. generaci přímým potomkem stavitele zámku Wolfganga hraběte Serényiho (*1685 † 1743)

Zámek v Luhačovicích leží na výjezdu z města směrem na Uherský Brod. V blízkosti samozřejmě nalezneme lázeňské centrum s parky a kolonádou. Z historických památek v okolí pak najdeme pseudogotický zámek v Bojkovicích – Nový Světlov, upravený na hotel a v Uherském Brodě pak zámek, v němž se nachází místní muzeum s památníkem Jana Amose Komenského.

Zámek  v Luhačovicích byl postaven Wolfgangem Serényim v roce 1738. Alianční erb Wolfganga Serényiho
a Kristýny Belassové  na průčelí zámku.

Historie
Luhačovice se v pramenech poprvé připomínají v r. 1412, kdy zde již stávala tvrz. V 1. 1412 – 1517 však byla osada součástí světlovského panství, tvrz přestala plnit funkci panského sídla a ve válkách mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad pravděpodobně zanikla. V r. 1590 se Luhačovice staly majetkem rodu Bartodějských z Bartoděj. Po Bílé hoře propadly konfiskaci a získal je kníže Maxmilián z Lichtenštejna. ten je v r. 1629 prodal Gabrielu Serényimu. V první polovině 18. století byl majitelem panství hrabě Volfgang Serenyi, který v místech tvrze vybudoval v 1. 1730 – 1738 barokní zámek a přistavěl k němu kapli. Jde celkem o nevýraznou jednopatrovou budovu s jednoduchou barokní fasádou.
(HRADY.cz)

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás