Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (*1824 † 1904)



Serényi

Serényi, Josef Maria *1748 † 1805

5. 9. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Josef Maria hrabě Serényi de Kis Sereny (*26.6.1748 Uhry † 22.5.1805) pocházel z původně uherského rodu Serényi de Kis Sereny. Spolu s bratry roku 1787 uvázali v Blatnou a Škvořetice (po Josefově vdově), ale v roce 1798 statky prodali.

Serényi, Ladislav *1815 † 1893

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Ladislav hrabě Serényi (*12.9.1815 Lomnice u Tišnova † 1.12.1893 Putnok) pochází ze starobylého uherského rodu Serényi de Kis Sereny, usazeného v Čechách a na Moravě. Byl státním úředníkem a zakladatelem starší větve rodu, jejíž příslušníci žili většinou mimo území Čech a Moravy. Statky Putnok, Dédes, Sajo-Szeged.

Serényi, Jan Nepomuk *1776 † 1854

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Jan Nepomuk  hrabě Serényi  (*17.4.1776 Bratislava † 29.11.1854 Brno) pocházel z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny. Byl rytířem Královského uherského řádu sv. Štěpána a  majitelem statků: Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Vykonával funkce horního rady a důlního inspektora v Bánské Bystrici a byl znám jako velký hornický odborník. Svou sbírku nerostů věnoval brněnskému muzeu. Jeho synové Ladislav a Gabriel rod opětovně rozdělili na dvě větve. 

Serényi, Gabriel *1817 † 1868

27. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Gabriel hrabě Serényi (*9.11.1817 Lomnice † 26.4.1868 Luhačovice) pocházející z původem uherského rodu Serényi de Kis-Sereny byl c. k. komoří, báňský rada, rytíř Královského uherského řádu sv. Štěpána a majitel statků Luhačovice, Lomnice u Tišnova a Putnok. Pracoval v mincovnictví a hornictví a byl zakladatelem mladší větve rodu, která žila na Moravě.

Luhačovice

25. 8. 2019 | Redakce | Sídla

Lázně Luhačovice se do podvědomí široké veřejnosti dostaly díky členům rodu rodu Serenyi, který je vlastnil od roku 1629. Ondřej Serényi  († 1689) dal upravit první pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a pro velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, nebo Bublavý. V roce 1792 byl nově upraven a přejmenován na Amandku podle hraběte Amanda Serenyiho (*1715 † 1770). Pramen Vincentka byl koncem 18. století pojmenován podle Vincence Serényiho (*1752 † 1810)....

Serényi, Otto Jan *1855 † 1927

25. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Otto Jan hrabě Serényi von Kis-Serényi (*21.9.1855 Luhačovice †  17.12.1927 Brno) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Je po něm pojmenován luhačovický léčebný pramen Ottovka, objevený v roce 1905. Jeho syn je signatář šlechtické deklarace ze září 1939 Alois.

Serényi, Alois *1893 † 1957

24. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Alois hrabě Serényi (*13.9.1893 Luhačovice † 26.4.1957 Vídeň) převzal správu velkostatků Lomnice a Luhačovice v roce 1927. V roce 1939 podepsal Prohlášení české a moravské šlechty. ve kterém se přihlásil k českému národu. S manželkou Markétou rozenou hraběnkou Pálffyovou měli 4 děti, ale manželství bylo roku 1939 rozvedeno. Markéta poté žila s dětmi na lomnickém zámku a později v Praze, odkud po roce 1945 odešli do rakouského exilu.

Zemřela Isabella z Thienen-Adlerflychtu roz. Serényiová

23. 8. 2019 | Jan Drocár |

Ve věku 93 let zemřela 18. srpna 2019 na zámku v Lomnici Isabella baronka Thienen-Adlerflycht rozená hraběnka Serényiová z Kis-Sereny (*5.4.1927 Luhačovice † 18.8.2019 Lomnice). Byla zřejmě poslední žijící členkou moravské větve původem uherského rodu a dcerou Aloise hraběte Serényiho, který v září 1939 spolu s ostatními 84 šlechtici z 33 rodů podepsal třetí šlechtickou deklaraci.

Serényi Isabella provd. Thienen-Adlerflycht, *1927 † 2019

23. 8. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

Isabella hraběnka Serényi z Kis-Sereny provdaná baronka z Thienen-Adlerflycht (*5.4.1927 Luhačovice † 18.8.2019 Lomnice) byla potomkem Aloise hraběte Serényiho, který v září 1939 spolu s ostatními 84 šlechtici z 33 rodů podepsal třetí šlechtickou deklaraci. V roce 1991 vznesla Isabella restituční nárok na vrácení zámků Lomnice a Luhačovice, což se jí podařilo s pomocí rodiny dovést do zdárného konce bohužel až nedlouho před smrtí.

Výstava o signatářích šlechtických deklarací 1938 a 1939

5. 9. 2014 | Jan Drocár | Deklarace 1938 a 1939

Výstava „Šlechtická poselství – 75 let poté“, která pojednává o iniciativách české šlechty v době nacistické okupace, stále probíhá v Mladotově domě ve Vikářské ul. 37 na Pražském hradě. Je otevřena denně od 10 do 17 hodin a návštěvníci ji mohou zhlédnout až do 5. října 2014. Hlavním výstavním artiklem jsou rodokmeny šlechtických rodů, jejichž členové podepsali "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939"​. Jejich potomci se účastnili slavnostní vernisáže výstavy 5. září 2014 v 16 hodin.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás