Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Orlík, sídlo SchwarzenbergůPutování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
12. 5. 2006 | Drocár Jan | Autor píše
Z nádvoří blatenského hradu vyjelo 25. listopadu 1465 poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad. Český panovník se ho rozhodl vyslat do západní Evropy kromě jiného s úkolem prezentovat země České koruny jako kulturní zemi a jeho krále jako mocného a vzdělaného vládce.
Poselstvo českého krále Jiřího z Poděbrad v Anglii
12. 3. 2006 | Drocár Jan | Autor píše
Poselstvo dorazilo do Calais, ležícího na mořském břehu a poddaného tehdy anglickému králi. Půl míle za tímto městem končí Flandry, píše autor a dodává, že každý, kdo se chce dostat do Anglie, musí vyplout z tohoto města. Poselstvo čekalo dvanáct dní na okamžik, kdy začal vát vítr, vhodný k plavbě přes kanál. Do Anglie pluli nadvakrát.
Kandidát na papeže potomkem českých králů
16. 4. 2005 | Redakce | Autor píše
Christoph Schönborn vstoupil v roce 1963 do dominikánského řádu, vystudoval teologii a v roce 1970 byl vysvěcen na kněze. Studoval filozofii a teologii ve Vídni, Paříži a Řezně, přednášel na univerzitě ve Fribourgu a Heligenkreuzu. V roce 1991 se stal vídeňským světícím biskupem, o čtyři roky později vídeňským arcibiskupem a v roce 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem.
SCHWARZENBERG – stručný rodokmen potomků Adama
13. 11. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Schwarzenberg
Jméno: více členů rodu
Stručný rodokmen z roku 2002, zachycující některé potomky Adama Schwarzenberga (1583-1641) a jejich příbuzenské vztahy například s rodem Lobkowiczů, Clam-Gallasů nebo Kinských.
Od malička mě zajímala historie
27. 10. 2004 | Drocár Jan | Autor píše
Měl jsem to štěstí, že se mi bylo dáno mít v sobě tolik potřebné trpělivosti a sebekázně, abych už v poměrně mladém věku a poměrně soustředěně naslouchal vyprávění svého dědy, kterým ve mně probudil zájem o historii vlastní rodiny. Měl výhodu, že byl jako státní zaměstnanec v době první republiky pod penzí a mohl poté pobývat téměř 40 let v důchodu. Měl čas a chuť. Ještě ve věku blížícímu se devadesátce mu nečinilo potíže dělat si poznámky, psát si jakýsi deník, a naopak mu činilo radost sestavovat rodokmen a zapisovat některé historky tradující se v naší rodině a o naší rodině.
KINSKÝ – členové rodu jako potomci evropských králů
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Kinský
Jméno: členové kostelecké větve rodu
Rodokmen z roku 2005 zachycuje genealogické cesty od některých evropských panovníků (např. angl. Plantagenetů, franc. Kapetovců, nebo Lucemburků) k příslušníkům kostelecké větve rodu Kinských.
STERNBERG – členové rodu jako potomci Karla IV.
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Sternberg
Jméno: více členů rodové větve na Českém Šternberku
Rodokmen vytvořený v roce 2003 graficky zobrazuje, že stejně jako některé další šlechtické rody jsou Sternbergové potomky i římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.
HABSBURK – Karel I. jako potomek Přemyslovců
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Habsburk
Jméno: rakouský císař a český král Karel I. Habsbursko-Lotrinský
Rodokmen vytvořený v roce 2004 zobrazuje genealogické cesty od knížete Bořivoje I. Přemyslovce a jeho manželky sv. Ludmily k rakouskému císaři a poslednímu českému králi Karlu I. (III.).
WALDSTEIN – členové rodu jako potomci Karla IV.
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Waldstein
Jméno: více členů rodu
Rodokmen vytvořený v roce 2003 graficky zobrazuje, že stejně jako některé další šlechtické rody jsou
Waldsteinové potomky i římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.
LOBKOWICZ – členové rodu jako potomci Karla IV.
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Lobkowicz
Jméno: více členů křimické větve rodu
Rodokmen vytvořený v roce 2004 graficky zobrazuje, že stejně jako některé další šlechtické rody jsou
Lobkowiczové potomky i římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.
SCHWARZENBERG – členové rodu jako potomci Karla IV.
26. 10. 2004 | Drocár Jan | Rodokmeny
Rod: Schwarzenberg
Jméno: více členů orlické větve rodu
Rodokmen vytvořený v roce 2004 graficky zobrazuje, že stejně jako některé další šlechtické rody jsou Schwarzenbergové potomky i římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského.
Poslední český král byl papežem blahořečený
20. 10. 2004 | Drocár Jan |
Papež Jan Pavel II. 3. října 2004 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu blahořečil posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. Habsbursko-Lotrinského. Blahoslaveného císaře označil papež ve svém projevu za "příklad pro dnešní evropské politiky" pro jeho snahu o mír v době války. Obřadu bylo přítomno také na 300 příslušníků habsburského rodu, včetně jeho potomků v čele s nejstarším Ottou, současnou hlavou dynastie.
Potomci Albrechta z Valdštejna
2. 10. 2004 | Drocár Jan | Autor píše
V roce 2004 uplynulo 370 let od zavraždění českého šlechtice a vojevůdce Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Když zemřel, bylo mu teprve 51 let, ale za svůj život toho stačil opravdu hodně. Na území Čech vytvořil prakticky samostatný stát – vévodství frýdlantské, stal se také vévodou meklenburským či knížetem zaháňským, obdržel titul císařského generalissima, byl dokonce i generálem „moře oceánského a baltického“.
O knize Cesta Cecilie hraběnky Sternbergové
20. 8. 2004 | Redakce |
Cecilie hraběnka Sternbergová ze zámku v Častolovicích napsala v exilu své paměti - knihu Cesta. Je zajímavá nejen historicky, ale i velmi osobním a upřímným pohledem na osudy české a evropské šlechty. Není tak o nějakých anonymních šlechticích, ale o konkrétních lidech se všemi jejich radostmi, starostmi, i strachy. Popisuje život v Častolovicích, nástup nacismu, nelehký odjezd z Československa a stísněný život ve Francii, Americe i na Jamajce po boku svého manžela a dcery Diany.
Jak jsme si zrušili šlechtu
4. 4. 2003 | Drocár Jan | Autor píše
Český národ se začátkem 20.století vzdal části svých historických tradic, když právním způsobem zapřel svou vlastní aristokracii. Šlechticům odepřel rodová privilegia, později i majetek, čest a nesporné zásluhy na budování české historie a státnosti. Přetržením kontinuity vývoje šlechty v roli spolutvůrců národních dějin došlo k nenahraditelné ztrátě duchovních a mravních hodnot, které dnes ve společnosti citelně chybí. To není příliš pozitivní zjištění.