Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »



Toskánská, Anna Marie Františka *1672 † 1741

9. 10. 2021 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Julius František Sasko-Lauenburský
*16.9.1641 Praha † 30.9.1689Zákupy (Reichstadt)
MATKA
Hedvika-Augusta falckraběnka
von Pfalz-Sulzbach*25.4.1650 † 23.11.1681 Schlackenworth
princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská

Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská (Toskánská)

*13.6.1672 Ostrov nad Ohří † 15.10.1741 Zákupy

Anna Marie Františka Terezie patřila k nejvýznamnějším šlechtičnám barokního  období
v Českém království. Proslula svou zbožností a moderní, často velmi nákladnou, přestavbou svých sídel.

1. oo 29.10.1690/19.11.1690 Roudnice

MANŽEL

Filip Vilém August princ a falckrabě z Neuburgu

*19.11.1668 Neuburg † 5.4.1693 Zákupy ‡ Zákupy (Reichstadt)

OTEC MANŽELA
velkovévoda Cosimo III. Medicejský
*14.8.1642 Florencie † 31.10.1723 Florencie
MATKA MANŽELA
princezna Markéta Luisa Orleánská
*28.7.1645 zámek Blois † 17.9.1721 Paříž

POTOMCI

Leopoldina Eleonora Neuburská

Marie Anna Karolína Neuburská

*1691 † 1693) – dvouletá

*30.1.1693 Zákupy † 12.9.1751 Ahaus

2. oo  2.7.1697 Düsseldorf

MANŽEL

Gian Gastone di  Medici, velkovévoda Toskánský

*25.5.1671 místo † 9.7.1737 Florencie

 poslední (7.) toskánský velkovévoda z rodu Medicejských, jím jeho rod vymřel po meči

OTEC MANŽELA
velkovévoda Cosimo III. Medicejský
*14.8.1642 Florencie † 31.10.1723 Florencie
MATKA MANŽELA
princezna Markéta Luisa Orleánská
*28.7.1645 zámek Blois † 17.9.1721 Paříž

POTOMCI

bez potomků

bez potomků

♣♣♣

Dcera Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského a Hedviky Marie Augusty von Pfalz-Sulzbach se narodila 13. června 1672 v Ostrově nad Ohří. Jejím rodičům, kteří po sobě zanechali pouze dva potomky doživší se dospělosti – Annu Marii Františku a její sestru Sybillu Marii Augustu, patřila různá území v západních, středních i severních Čechách. Byli například vlastníky  panství zákupského, ploskovického, hornopolického, buštěhradského, dále Ostrova nad  Ohří, Svádova, Loketska, Zvoleněvsi, Míkovic atd. Tento majetek byl po smrti Julia Františka v roce 1689 rozdělen mezi dvě dcery. Zatímco o tři roky mladší Sybille Marii Augustě připadlo jen panství Ostrov nad Ohří, starší sestra Anna Marie Františka zdědila většinu statků, které její otec během svého života nashromáždil. Dědictví z Anny Marie Františky učinilo velmi atraktivní nevěstu. Hned po dovršení 18 let života se také 1.10.1690 zasnoubila s Filipem Vilémem Augustem princem a falckrabětem z Neuburgu, švagrem císaře Leopolda I., se kterým ji sezdal ještě během října téhož roku na lobkowiczkém zámku v Roudnici nad  Labem tamní probošt Horneck.

Novomanželé si za své sídlo zvolili zámek v Zákupech, který v té době byl právě upravován významným italským barokním architektem, působícím především v severních Čechách, Giuliem Broggiem, u něhož si zakázku objednal ještě předchozí majitel a otec Anny Marie Františky: Julius František. Z dnes dostupných informací můžeme soudit, že manželství bylo relativně šťastné, a že si manželé rozuměli i po stránce citové. Téměř na den přesně rok po svatbě se narodila jejich první dcera, Leopoldina Eleonora, která ale zemřela ještě v batolecím věku v roce 1693. Ve stejný rok se jim narodí i druhá dcera, Marie Anna Karolína, která se dožije dospělosti, ale krátce po jejím narození umírá její otec, ani ne pětadvacetiletý Filip Vilém August, manžel Anny Marie Františky, která se tak v jednadvaceti letech stala vdovou.

Na naléhání ze strany svého švagra, císaře Leopolda I., se v Düsseldorfu roku 1697 znovu provdala, přestože byla původně rozhodnuta zůstat vdovou, a to za posledního mužského potomka velkovévodského toskánského rodu Medici, jehož jí opatřili její bavorští příbuzní, Giovanniho Gastona. Tento svazek vytvořený z politických důvodů, jehož cílem bylo přivést na svět mužského potomka, naprosto selhal. Oba dva byli značně rozdílné povahy. On vedl velmi nákladný život plný radovánek. Nakonec ho žití v Čechách po několika letech omrzelo a roku 1708 se odstěhoval od své manželky do Florencie, kde dožil roku 1737, aniž by se byli od té doby viděli. Dle manželské smlouvy po něm ovdovělá nic kromě titulu nedědila, avšak statky náležející Anně Marii Františce tvořily dosti pevnou ekonomickou jednotku, která jí vynášela dostatečné prostředky na pokrytí obrovských výdajů na úpravy, rekonstrukce a rozšiřování svých statků, jakož i podporu duchovního života.

Zámek Ploskovice
Jak lze vyčíst z již zmíněného, většinu života věnovala velkovévodkyně zvelebování svých panství. Staví nové zámky, fary, kostely a kupuje ostatky několika svatých (např. sv. Pavla, sv. Kristýny) z Říma do kostelů na svých državách. Dokonce roku 1718 koupila palác vystavěný hrabětem Thunem na pražských Hradčanech, dnešní Toskánský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Je také znám její vlídný vztah k sedlákům, hajným a dalším lidem, kteří měli podíl na správě jejích majetků, které, ač měla ráda luxus a přepych, pravidelně navštěvovala, což jí vynášelo respekt u svých poddaných. V Zákupech, kde žila 52 let, dala postavit roku 1708 sousoší Nejsvětější Trojice, po zničujícím krupobití v roce 1725 nechala vybudovat zámecký rybník. Vévodkyně, v Zákupech nazývaná časem „Stará výsost“, měla na zámku 120 dvořanů a služebníků, udržovala si zde i stáj pro velbloudy.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, místo posledního odpočinku velkovévodkyně
Další smrt v rodině Annu Marii Františku velmi zasáhla, neboť to byla smrt její sestry Sybilly Marie Augusty v roce 1733, se kterou si byla velmi blízká. O pět let později, když zemřel manžel její dcery Marie Anny Karolíny Ferdinand, vévoda Bavorský, se její dcera přestěhovala zpět do Zákup, kde žila se svou matkou až do 15. října 1741, kdy Anna Marie Františka umírá. Byla pohřbena pod sakristií děkanského kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, kde leží oděna do roucha celestýnek po boku svého prvního manžela. Většinu majetku dědila její dcera, další velkovévodkyní toskánskou se ovšem stala císařovna Marie Terezie.

Potomci
Z prvního manželství s Filipem Vilémem, falckrabětem z Neuburgu se velkovévodkyni narodila dne 30. ledna 1693 jediná dcera Marie Anna Karolína. Ta se roku 1719 provdala za Ferdinanda, vévodu bavorského z rodu Wittelsbachů, bratra Karla VII. Bavorského.

Byla donátorkou 15. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.

 

 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás