Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

♣♣♣

Podle závěti, kterou napsala její matka Anna Marie Františka Toskánská v Kácově, se stala Marie Anna Karolína, jako její jediná dcera, v říjnu 1741 dědičkou celého panství.

Neboť byla Marie Anna Karolína manželkou bratra Karla VII. Bavorského, musela 27.1.1743 na rozkaz královny Marie Terezie Habsburské opustit Čechy pro podezření, že je v tajném spojení se svým švagrem. Odešla do Žitavy a do Čech se vrátila až v říjnu 1747.

Marie Anna Karolína zemřela 12. 9.1751 cestou do Vestfálska v Ahausu. Po její smrti se dědicem Zákupského panství se stal její syn bavorský vévoda Klement František de Paula. Byl to státník a voják. Obnovil stavební činnost, především přístavbou kaple. Kaple se musela vyhnout staršímu špýcharu a svým zalícováním s hlavní fasádou částečně narušuje přísnou symetrii stavby. Štukatérskou výzdobu kaple provedl Antonín Oldelli.

Klement František de Paula zemřel roku 1770 a jeho statky přešly do majetku rakouských císařů.

V roce 1754 převzal panství bavorský kurfiřt Maxmilián Josef a zájem majitelů o hostivický zá­mek postupně upadá. V roce 1797 ještě za­zna­menáváme ú­pravy zahrady, kde byla zřízena fontána, ale již v roce 1806 píše správce budovy přípis o hava­rijním stavu bu­do­vy. Navrho­va­né opravy se uskutečnily jen částečně, a tak v roce 1823 mu­sela být pro značnou sešlost stržena věžička. Současně byl vy­měněn krov. K větší opravě stře­chy došlo v ro­ce 1871, kdy se musely od­stra­nit následky velké vichřice.

Tachlovické panství, ke kterému patřila i Hostivice, se stalo v 19. století soukromým majetkem habsburského domu. Nejprve patřilo Ferdinandu V. Dobrotivému, poté císaři Františku Josefu I. Zámek přestal sloužit svému účelu a byl pronajímán na byty. Kaple byla rozdělena a spodní část sloužila jako uhelna, horní jako sušárna prádla. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly hospodaření v areálu hostivického zámku státní statky a v roce 1957 pak Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Po celou tuto dobu se trvale zanedbávala údržba, až se zámek dostal do havarijního stavu. Místní národní výbor již dokonce požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, ale nakonec převážil názor, že zámek by se měl opravit.

MAJITELÉ PANSTVÍ TACHLOVICE

Přehled majitelů panství Tachlovice, které vzniklo v roce 1697

http://www.hostivickahistorie.cz/tachlovickepanstvi/vyvoj.html

1697–1732
Karel Jáchym hrabě Breda

Od hraběte Bredy odkoupila tachlovické dominium v r. 1732 za 954 166 zlatých  a 40 krejcarů Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská.  V r. 1741, v době války o dědictví rakouské, přepadla francouzská a bavorská armáda Tachlovice.

1732–1741
Anna Marie velko­vévod­kyně toskánská *1672 † 1741 (koupě)
oo 29.10.1690 Filip Vilém von Pfalz-Neuburg (*1668 † 1693)

1741–1751
Marie Anna Karolina von Pfalz-Neuburg (*1693 † 1751)
oo 5.2.1719
Ferdinand von Wittelsbach, Herzog von Bayern (*1699 † 1738)

syn

1751–?
Klement František Wittelsbach kurfiřt bavorský (*19.4.1722 † 6.8.1770)
oo 17.1.1724
Maria Anna von Pfalz-Sulzbach (*22.6.1722 † 25.4.1790)

?–1777
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský (*

Po velkovévodkyni toskánské zdědila její majetek v r. 1741 dcera Marie Anna Karolína, ovdovělá vévodkyně bavorská. V polovině 18.století (1751 – 1777) patřilo toto panství jejím synům Klementovi Františkovi a Maxmiliánu Josefovi, bavorským kurfirstům.

Druhý z nich zemřel r. 1777 bez dědiců a panství přešlo na Karla Augusta, zweibrückenského vévodu.

Ten jej  r.1784 prodal Kristiánovi Augustovi, knížeti valdeckému. Roku 1790 připadlo podle smlouvy zpět Karlu Augustovi.

Ten zemřel  r.1795 a odkázal panství bratrovi Maxmiliánu Josefovi, bavorskému kurfirstovi. Když se Maxmilián Josef stal r.1805 bavorským králem, odstoupil všechny  zweibrückenské statky  v Čechách arcivévodovi Ferdinandovi, salcburskému kurfirstovi a od r. 1814 velkovévodovi toskánskému.

Po něm jej zdědil r.1824 jeho syn Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský.  Krátce vlastnil zákupské panství a s ním i Tachlovice syn Napoleona Bonaparte – Napoleon II., zvaný Orlík.

Dne 17.prosince 1847 připadly tyto statky jako soukromé císařské jmění císaři Ferdinandovi V., jenž zemřel 29.června 1875. Po jeho smrti přešly na císaře a krále Františka Josefa I.

Více zde: https://tachlovice.webnode.cz/obec-tachlovice/historie-obce/a18-stoleti/

1777–1784
Karel August vévoda zweibrückenský

1784–1790
Kristian August kníže valdecký

1790–1795
Karel August vévoda zweibrückenský (znovu)

1795–1805
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský

1805–1824
arcivévoda Ferdinan­d, kurfiřt salcburský a od 1814 velkovévoda toskánský

1824–1847
Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský

1847–1875
rakouský císař Ferdinand V.

1875–1916
rakouský císař František Josef I.

1916–1918
rakouský císař Karel I.