Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
| OTEC Filip Vilém August princ a falckrabě z Neuburgu *19.11.1668 Neuburg † 5.4.1693 Zákupy |
MATKA Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská *13.6.1672 Ostrov nad Ohří † 15.10.1741 Zákupy |
neuburská falckraběnka a bavorská princezna
Marie Anna Karolína Neuburská z Wittelsbachu*30.1.1693 Zákupy † 12.9.1751 Ahaus |
|
| Vyrůstala na zámku v Zákupech ve společnosti chův a vychovatelek. Její matka doufala, že zní vyroste dědička jejího velkého panství, a že později, až vyroste, budou spolu sdílet zájem o správu hospodářství. Když Marie Anna Františka povyrostla, dopřála jí její matka velké vzdělání a možnost pohybovat se ve vysoké společnosti. Po návratu na rodné Zákupy byla její matka překvapena její strojeností a svázaností s etiketou (sama totiž byla svým otcem vychovávána, aby se v soukromí chovala jako normální lidé, bez etikety). |
|
|
oo 5.2.1719 Zákupy (Reichstadt) |
|
|
MANŽEL Ferdinand Maria Inocenc Bavorský z Wittelsbachu |
|
| OTEC MANŽELKY bavorský vévoda Maximilian II. Emanuel Wittelsbach *11.7.1662 Mnichov † 26.2.1726 Mnichov |
MATKA MANŽELKY polská princeznaTereza Kunhuta Sobieska *4.3.1676 Varšava † 10.3.1730 Benátky |
|
POTOMCI |
|
|
Maximilian Joseph Franz Klement František de Paula |
*11.04.1720 † 28.04.1738 Mnichov-Mnichov
*19.04.1722 † 06.08.1770 Mnichov-Mnichov |
♣♣♣
Podle závěti, kterou napsala její matka Anna Marie Františka Toskánská v Kácově, se stala Marie Anna Karolína, jako její jediná dcera, v říjnu 1741 dědičkou celého panství.
Neboť byla Marie Anna Karolína manželkou bratra Karla VII. Bavorského, musela 27.1.1743 na rozkaz královny Marie Terezie Habsburské opustit Čechy pro podezření, že je v tajném spojení se svým švagrem. Odešla do Žitavy a do Čech se vrátila až v říjnu 1747.
Marie Anna Karolína zemřela 12. 9.1751 cestou do Vestfálska v Ahausu. Po její smrti se dědicem Zákupského panství se stal její syn bavorský vévoda Klement František de Paula. Byl to státník a voják. Obnovil stavební činnost, především přístavbou kaple. Kaple se musela vyhnout staršímu špýcharu a svým zalícováním s hlavní fasádou částečně narušuje přísnou symetrii stavby. Štukatérskou výzdobu kaple provedl Antonín Oldelli.
Klement František de Paula zemřel roku 1770 a jeho statky přešly do majetku rakouských císařů.
V roce 1754 převzal panství bavorský kurfiřt Maxmilián Josef a zájem majitelů o hostivický zámek postupně upadá. V roce 1797 ještě zaznamenáváme úpravy zahrady, kde byla zřízena fontána, ale již v roce 1806 píše správce budovy přípis o havarijním stavu budovy. Navrhované opravy se uskutečnily jen částečně, a tak v roce 1823 musela být pro značnou sešlost stržena věžička. Současně byl vyměněn krov. K větší opravě střechy došlo v roce 1871, kdy se musely odstranit následky velké vichřice.
Tachlovické panství, ke kterému patřila i Hostivice, se stalo v 19. století soukromým majetkem habsburského domu. Nejprve patřilo Ferdinandu V. Dobrotivému, poté císaři Františku Josefu I. Zámek přestal sloužit svému účelu a byl pronajímán na byty. Kaple byla rozdělena a spodní část sloužila jako uhelna, horní jako sušárna prádla. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly hospodaření v areálu hostivického zámku státní statky a v roce 1957 pak Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Po celou tuto dobu se trvale zanedbávala údržba, až se zámek dostal do havarijního stavu. Místní národní výbor již dokonce požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, ale nakonec převážil názor, že zámek by se měl opravit.
MAJITELÉ PANSTVÍ TACHLOVICE
Přehled majitelů panství Tachlovice, které vzniklo v roce 1697
http://www.hostivickahistorie.cz/tachlovickepanstvi/vyvoj.html
1697–1732
Karel Jáchym hrabě Breda
Od hraběte Bredy odkoupila tachlovické dominium v r. 1732 za 954 166 zlatých a 40 krejcarů Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská. V r. 1741, v době války o dědictví rakouské, přepadla francouzská a bavorská armáda Tachlovice.
1732–1741
Anna Marie velkovévodkyně toskánská *1672 † 1741 (koupě)
oo 29.10.1690 Filip Vilém von Pfalz-Neuburg (*1668 † 1693)
1741–1751
Marie Anna Karolina von Pfalz-Neuburg (*1693 † 1751)
oo 5.2.1719
Ferdinand von Wittelsbach, Herzog von Bayern (*1699 † 1738)
syn
1751–?
Klement František Wittelsbach kurfiřt bavorský (*19.4.1722 † 6.8.1770)
oo 17.1.1724
Maria Anna von Pfalz-Sulzbach (*22.6.1722 † 25.4.1790)
?–1777
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský (*
Po velkovévodkyni toskánské zdědila její majetek v r. 1741 dcera Marie Anna Karolína, ovdovělá vévodkyně bavorská. V polovině 18.století (1751 – 1777) patřilo toto panství jejím synům Klementovi Františkovi a Maxmiliánu Josefovi, bavorským kurfirstům.
Druhý z nich zemřel r. 1777 bez dědiců a panství přešlo na Karla Augusta, zweibrückenského vévodu.
Ten jej r.1784 prodal Kristiánovi Augustovi, knížeti valdeckému. Roku 1790 připadlo podle smlouvy zpět Karlu Augustovi.
Ten zemřel r.1795 a odkázal panství bratrovi Maxmiliánu Josefovi, bavorskému kurfirstovi. Když se Maxmilián Josef stal r.1805 bavorským králem, odstoupil všechny zweibrückenské statky v Čechách arcivévodovi Ferdinandovi, salcburskému kurfirstovi a od r. 1814 velkovévodovi toskánskému.
Po něm jej zdědil r.1824 jeho syn Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský. Krátce vlastnil zákupské panství a s ním i Tachlovice syn Napoleona Bonaparte – Napoleon II., zvaný Orlík.
Dne 17.prosince 1847 připadly tyto statky jako soukromé císařské jmění císaři Ferdinandovi V., jenž zemřel 29.června 1875. Po jeho smrti přešly na císaře a krále Františka Josefa I.
Více zde: https://tachlovice.webnode.cz/obec-tachlovice/historie-obce/a18-stoleti/
1777–1784
Karel August vévoda zweibrückenský
1784–1790
Kristian August kníže valdecký
1790–1795
Karel August vévoda zweibrückenský (znovu)
1795–1805
Maxmilian Josef kurfiřt bavorský
1805–1824
arcivévoda Ferdinand, kurfiřt salcburský a od 1814 velkovévoda toskánský
1824–1847
Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský
1847–1875
rakouský císař Ferdinand V.
1875–1916
rakouský císař František Josef I.
1916–1918
rakouský císař Karel I.