Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Některé úvahy a vzpomínky Děpolda Czernina z televizního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, který měl premiéru na obrazovce České televize 2. června 2002: "U nás ti první předci, Heřman a Humprecht, byli určitě ti význační, kteří se něčím zasloužili. Nakonec Heřman sjednal mír s Turky, že nás nenapadli. Humprecht byl stavitelem, měl velký majetek a vlastně všude něco postavil. Černínským palácem...“ Zobrazit celý citát »

Czernin Theobald

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Thun-Hohenstein, Jan František Josef *1686 † 1720

26. 3. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC Maxmilián hrabě Thun-Hohenstein *19.8.1638 místo † 7.8.1701 Salzburg	MATKA Maria Maxmiliána pr. z Liechtensteina *14.8.1659 místo † 17.6.1687 místo
Jan František Josef hrabě Thun-Hohenstein *16.6.1686 Děčín † 29.6.1720 Horažďovice ‡ Děčín
Hrabě Jan František Josef pocházel z rozvětveného rodu Thun-Hohensteinu. Rozsáhlý majetek rodu byl v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie. Úmrtím několika bezdětných členů rodu ale došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice. Po otci Maximilianovi dědil (1701) majorát Klášterec, po bratrovi Janu Arnoštovi dědil (1717) majorát Děčín a po bratranci Romediovi majorát Choltice (1719).
oo 4.11.1708 místo
MANŽELKA Maria Filipina Josefa hraběnka z Harrachu Rohrau *9.1.1693 Vídeň † 2.4.1763 Praha
OTEC MANŽELKY Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach *6.3.1669 Vídeň † 8.11.1742 Vídeň	MATKA MANŽELKY Marie Barbora hraběnka ze Sternberga *7.8.1674 místo † 18.6.1694 místo
POTOMCI
Jan Josef František hrabě Thun-Hohenstein František de P. Antonín hrabě Thun-Hohenstein M.Josefa Klára hraběnka z Thun-Hohensteinu	02.07.1711 † 21.05.1788 07.01.1713 † 25.05.1714 *26.09.1714 † 17.09.1740

♣♣♣

WIKIPEDIE

Jan František Josef hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Johann Franz Joseph Graf von Thun und Hohenstein; 16. června 1686, Děčín – 30. června 1720, Horažďovice) byl hrabě z Thun-Hohensteinu, císařský komorník a jeden z místodržících Českého království.

Původ

Narodil se jako syn hraběte Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a jeho manželky hraběnky Marie Maxmiliány z Lichtenštejna (1659–1687), dcery knížete Hartmana z Lichtenštejna (1613–1686) a hraběnky Zdeňky Alžběty ze Salm-Reifferscheidtu (1623–1686). Byl vnukem hraběte Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnka Markéty Anny z Oettingen-Baldernu († 1684).

I když byl rozsáhlý majetek Thun-Hohensteinů v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec nad Ohří, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie, úmrtím několika bezdětných členů rodu došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice.

Donátor

Jan František Josef byl donátorem sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana, které pro Karlův most vysochal v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.

Rodina

Jan František Josef se 4. listopadu 1708 v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Filipou Josefou z Harrachu (9. ledna 1693, Vídeň – 2. dubna 1763, Praha), dcerou hraběte Aloise Tomáše Rajmunda z Harrachu (1669 – 1742) a jeho první manželky, hraběnky Marie Barbory ze Šternberka († 1694/95).[1] Manželka ho přežila o 43 let. Manželé měli dvě děti:[2][3][4]

1. Jan Josef František Antonín Kajetán Maria (2. července 1711, Praha – 21. května 1788 tamtéž), byl čtyřikrát ženatý a měl celkem 24 dětí.1. ∞ (22. listopadu 1733 Vídeň) hraběnka Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu (25. března 1715 – 6. srpna 1749),
2. ∞ (29. července 1751 Svádov) hraběnk Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu (22. května 1732 – 18. prosince 1754),
3. ∞ (11. ledna 1756 Praha) hraběnka Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu (16. září 1734 – 18. května 1766),
4. ∞ (18. února 1767 Praha) Alžběta Hennigerová ze Seebergu (2. prosince 1729 – 14. března 1800)
2. Marie Josefa Klára (9. září 1714 – 17. září 1740)∞ (4. prosince 1734) hrabě Jindřich Pavel z Mannsfeldu, kníže z Fondi (6. července 1712 – 15. února 1780), syn Karla Františka hraběte z Mansfeldu (1678 – 1717), 2. knížete z Fondi a jeho manželky Marie Eleonory z Mansfeldu (1682–1747)

♣♣♣