Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem LobkowiczůThun-Hohenstein, Jan František Josef *1686 † 1720
26. 3. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Maxmilián hrabě Thun-Hohenstein *19.8.1638 místo † 7.8.1701 Salzburg |
MATKA Maria Maxmiliána pr. z Liechtensteina *14.8.1659 místo † 17.6.1687 místo |
Jan František Josef hrabě Thun-Hohenstein*16.6.1686 Děčín † 29.6.1720 Horažďovice ‡ Děčín |
|
| Hrabě Jan František Josef pocházel z rozvětveného rodu Thun-Hohensteinu. Rozsáhlý majetek rodu byl v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie. Úmrtím několika bezdětných členů rodu ale došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice. Po otci Maximilianovi dědil (1701) majorát Klášterec, po bratrovi Janu Arnoštovi dědil (1717) majorát Děčín a po bratranci Romediovi majorát Choltice (1719). | |
|
oo 4.11.1708 místo |
|
|
MANŽELKA Maria Filipina Josefa hraběnka z Harrachu Rohrau |
|
| OTEC MANŽELKY Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach *6.3.1669 Vídeň † 8.11.1742 Vídeň |
MATKA MANŽELKY Marie Barbora hraběnka ze Sternberga *7.8.1674 místo † 18.6.1694 místo |
|
POTOMCI |
|
|
Jan Josef František hrabě Thun-Hohenstein František de P. Antonín hrabě Thun-Hohenstein |
*02.07.1711 † 21.05.1788 *07.01.1713 † 25.05.1714 *26.09.1714 † 17.09.1740 |
♣♣♣
WIKIPEDIE
Jan František Josef hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Johann Franz Joseph Graf von Thun und Hohenstein; 16. června 1686, Děčín – 30. června 1720, Horažďovice) byl hrabě z Thun-Hohensteinu, císařský komorník a jeden z místodržících Českého království.
Původ
Narodil se jako syn hraběte Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a jeho manželky hraběnky Marie Maxmiliány z Lichtenštejna (1659–1687), dcery knížete Hartmana z Lichtenštejna (1613–1686) a hraběnky Zdeňky Alžběty ze Salm-Reifferscheidtu (1623–1686). Byl vnukem hraběte Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnka Markéty Anny z Oettingen-Baldernu († 1684).
I když byl rozsáhlý majetek Thun-Hohensteinů v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec nad Ohří, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie, úmrtím několika bezdětných členů rodu došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice.
Donátor
Jan František Josef byl donátorem sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana, které pro Karlův most vysochal v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Rodina
Jan František Josef se 4. listopadu 1708 v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Filipou Josefou z Harrachu (9. ledna 1693, Vídeň – 2. dubna 1763, Praha), dcerou hraběte Aloise Tomáše Rajmunda z Harrachu (1669 – 1742) a jeho první manželky, hraběnky Marie Barbory ze Šternberka († 1694/95).[1] Manželka ho přežila o 43 let. Manželé měli dvě děti:[2][3][4]
1. Jan Josef František Antonín Kajetán Maria (2. července 1711, Praha – 21. května 1788 tamtéž), byl čtyřikrát ženatý a měl celkem 24 dětí.1. ∞ (22. listopadu 1733 Vídeň) hraběnka Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu (25. března 1715 – 6. srpna 1749),
2. ∞ (29. července 1751 Svádov) hraběnk Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu (22. května 1732 – 18. prosince 1754),
3. ∞ (11. ledna 1756 Praha) hraběnka Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu (16. září 1734 – 18. května 1766),
4. ∞ (18. února 1767 Praha) Alžběta Hennigerová ze Seebergu (2. prosince 1729 – 14. března 1800)
2. Marie Josefa Klára (9. září 1714 – 17. září 1740)∞ (4. prosince 1734) hrabě Jindřich Pavel z Mannsfeldu, kníže z Fondi (6. července 1712 – 15. února 1780), syn Karla Františka hraběte z Mansfeldu (1678 – 1717), 2. knížete z Fondi a jeho manželky Marie Eleonory z Mansfeldu (1682–1747)
♣♣♣
