Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Stačí nám, aby se svoboda projevu ustálila natolik, aby každý mohl nazvat zajíce zajícem, hraběte hrabětem či kejklíře kejklířem, aniž by k tomu potřeboval administrativní povolovací dekret...“ Zobrazit celý citát »

Kinský Radslav (*1928 † 2008)



Theodorik *před 1328 † před 3.3.1381

14. 3. 2021 | Redakce | Osobnosti

Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV.

(také Dittrich, Dětřich, Jetřich, Dětřich Pražský, podle staročeských překladů jména)

životopisná data ve Wikipedii
české : Mistr Theodorik (*před 1328 Itálie (?) † před 3.3.1381 Praha (?)
německé: Theoderich von Prag (zmiňován v letech 1359 – 1368)
anglické: Master Theodoric (*před 1328? † před 8.3.1381 Praha)
španělské: Maestro Theodoric (dokumentován v letech 1359 – 1368)
francouzské: Maître Théodoric (zmíněný v letech 1348 – 1368)
italské: Maestro Teodorico (doložený v Praze mezi 1359 a 1381)

Život

O životní dráze mistra Theodorika, nejznámějšího z dvorních malířů Karla IV., nemáme příliš mnoho pramenů. Neznáme přesná data a místa jeho narození ani úmrtí. Pocházel nejspíše ze západní Evropy. Poprvé je zmíněn k roku 1359 v Knize soudní města Hradčan jako vlastník hradčanského domu stojícího tehdy pravděpodobně v místech dnešního Schwarzenberského paláce; už tehdy byl Theodorik  titulován malerius imperatoris, tedy císařský malíř. Jako majitel domu na Hradčanech je uváděn ještě v roce 1368. Zřejmě někdy ve 2. polovině 60. let 14. století se stal představeným pražského malířského bratrstva. Zemřel pravděpodobně bez dědiců někdy v 70. letech 14. století.

sv. Kateřina sv. Karel Veliký

Dílo

Výtvarná díla ve středověku si nekladla za cíl prezentovat mistrovství tehdejších malířů či sochařů; sloužila především k chvále Boha, k posílení úcty k Ježíši Kristu, Panně Marii či světcům a k osobní či rodové prezentaci objednatelů z řad panovníků, církevních hodnostářů a významných šlechticů; autoři zůstávali v pozadí a jejich jména často nejsou známa. V dějinách umění v českých zemích je mistr Theodorik prvním malířem, jehož jméno lze prokazatelně spojit s konkrétním dochovaným uměleckým dílem – s malířskou výzdobou kaple sv. Kříže na Karlštejně. Dokládá to nejvýznamnější písemný dokument zmiňující Theodorikovo jméno – listina vydaná Karlem IV. 28. dubna 1367, v níž se píše: „Známo činíme tímto listem všem, že jsme si povšimli umělecké a slavnostní malby naší královské kaple na Karlštejně, kterou věrný nám milý mistr Theodorik, náš malíř a služebník, zmíněnou kapli s takovým nadáním a uměním vyzdobil ke cti Všemohoucího Boha a k slavné chvále naší královské důstojnosti …“  Touto listinou Karel IV. osvobodil dvorec, který Theodorik tehdy držel ve vsi Mořině nedaleko Karlštejna (zjevně tentýž, který dříve užíval jiný Karlův malíř, Mikuláš Wurmser ze Štrasburku), od vybírání berně i od jiných břemen.

sv. Ludvík IX. sv. Mořic

Kapli sv. Kříže určil Karel IV. jako místo uložení pokladu císařů Svaté říše římské, k němuž patřily nejen císařské korunovační insignie, ale také svátostiny připomínající Utrpení Páně. Jedinečný význam tohoto prostoru byl zdůrazněn jeho unikátní výzdobou. Ideovou koncepci promýšlel jistě osobně císař Karel IV. společně se svými vzdělanými duchovními rádci, k nimž patřil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Inspirací byl popis Nebeského Jeruzaléma v biblické knize Zjevení Janovo. Mistr Theodorik (na snímku Apoštol Barnabáš, domnělý autoportrét mistra Theodorika) sehrál klíčovou roli při přetvoření císařovy vize do výtvarné podoby. Theodorikovi  a jeho dílně lze pravděpodobně připsat nástěnné malby v okenních výklencích ztvárňující téma Zjevení Božího, včetně scény Klanění tří králů, na níž má třetí zobrazený král možná podobu samotného císaře Karla IV. Pro stěny kaple zvolil Theodorik novátorské pojetí – místo freskové výzdoby se rozhodl pro deskové obrazy na dřevě, což mu umožnilo uplatnit plastické prvky umocňující celkový vizuální dojem. Pro oltářní stěnu vytvořil výjev Ukřižování a vyobrazení členů rodiny Ježíše Krista, čtyř evangelistů a předních apoštolů. Na ostatních stěnách byly rozmístěny obrazy svatých pannen a vdov, svatých opatů, biskupů, papežů, církevních Otců i svatořečených panovníků. Mnohé z těchto obrazů sloužily zároveň pro uložení relikvií příslušných světců, které byly vkládány do plasticky ztvárněných rámů a překryty průsvitným horským křišťálem; prostřednictvím svatých ostatků byli světci v kapli fyzicky přítomni a obrazy z Theodorikovy dílny dojem z jejich přítomnosti umocňovaly. Mistr Theodorik je zjevně tvůrcem celkového výtvarného pojetí této jedinečné obrazové galerie; na detailním zpracování jednotlivých obrazů se podíleli tři až čtyři další malíři s vlastními dílnami. Sám Theodorik si k dokončení ponechal ikonograficky nejdůležitější obrazy – Ukřižování a zobrazení klíčových světců, například evangelisty Lukáše, patrona malířů; evangelisty Matouše; předních apoštolů; sv. Karla Velikého, zakladatele Svaté říše římské, kterého Karel IV. považoval za vzor vladaře; či sv. Kateřinu, oblíbenou světici Karla IV. (na svátek sv. Kateřiny v roce 1332 zvítězil tehdy šestnáctiletý Karel ve své první bitvě). Ze 130 obrazů se 129 dochovalo do dnešní doby. Převážnou většinu mohou návštěvníci dodnes obdivovat v kapli sv. Kříže na Karlštejně; šest obrazů je vystaveno ve stálé expozici Národní galerie v Praze v Klášteře sv. Anežky České.

sv. Matouš sv. Šimon

Zdroje:

Jiří Fajt (ed.): Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. – Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna, vydala Národní galerie v Praze, 1997

Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská: Čechy a střední Evropa 1200 – 1550 – Dlouhodobá expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v Klášteře sv. Anežky České, vydala Národní galerie v Praze 2014

Jiří Fajt, Jan Royt, Libor Gottfried: Posvátné prostory hradu Karlštejna, vydal Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště středních Čech ve spolupráci s Lepton studiem, 2010

Sestavila Alexandra Brabcová




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás