Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

♣♠♣

Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655. Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 Řád zlatého rouna.

V roce 1661 byl povýšen do stavu říšských hrabat, spolu s ním i jeho bratr Štěpán Jiří († 1706) a další příbuzní Jan Norbert († 1678) a Ignác Karel († 1700). V roce 1662 získal i český hraběcí titul.

Zastával nejvyšší zemské úřady v Českém království. Přes post viceprezidenta rady nad apelacemi  (1659–1667), místokancléře (1667–1678), nejvyššího zemského sudího (1678–1685) to dotáhl až na nejvyššího purkrabího. Tento nejvyšší český zemský úřad zastával až do své smrti v roce 1703.

V roce 1653 zdědil panství Zásmuky u Kolína, které tehdy tvořil zámek, dvůr a městečko Zásmuky, jedno další městečko, dvě tvrze a 12 vsí. Zámek nechal opravit a přestavět v raně barokním stylu, komplex získal trojkřídlou dispozici, pilířové arkády a věž čtvercového půdorysu v severovýchodním rohu nádvoří. Stavební aktivitu Adolfa Vratislava připomíná šternberský znak na ostění vstupního portálu a malovaný alianční šternbersko-slavatovský znak na průčelí vstupní věže. Adolf Vratislav učinil zámek svým sídlem. V Zásmukách také založil františkánský klášter a v jeho kostele sv. Františka Serafinského nechal zbudovat rodinnou hrobku. Panství Žirovnici a Stráž nad Nežárkou přinesla rodině v roce 1654 jako věno manželka Anna Lucie. Vlastnil také Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze, který vznikl spojením dvou domů zakoupených v letech 1664 (levý dům) a 1684 (pravý). V roce 1686 zdědil zámek v Cerhenicích.

V roce 1694 koupil od hraběte Tomáše Černína z Chudenic panství Častolovice. V Častolovickém zámku je nad krbem v Sále předků vyobrazen alianční znak Adolfa Vratislava a jeho manželky Anny Lucie Slavatové. V 90. letech 17. století nechal ve zmiňovaném sále umístit 38 portrétů předků. Šlechtic si také objednal prospekt Častolovic, který byl vyhotoven v roce 1696 a do poloviny 18. století byl jediným dokladem obrazových reprezentací panství hrabat ze Šternberka.

V roce 1701 se Zásmuky a Častolovice staly nedělitelným rodinným svěřenectvím (fideikomis).

Oženil se 16. ledna 1654 s hraběnkou Annou Lucií Slavatovou z Chlumu a Košumberka, dcerou Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka a jeho manželky Marie Františky Terezie z Meggau. Narodilo se jim 14 dětí.
Synové založili dvě linie rodu, František Damián založil Damiánovu linii se sídlem Zásmukách a Častolovicích a František Leopold Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici.

Zdroj: Wikipedie

♣♠♣

Donátor 27. kaple Svatováclavské cesty z Prahy do Staré Boleslavi.

♣♠♣

Adolf Vratislav Šternberk se narodil v roce 1627 v Postoloprtech a zemřel 3. 9. 1703 v Zásmukách, kde je také pohřben.

Nejvyšší purkrabí Českého království, obnovitel Zásmuk. Člen jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, jeho učitelem byl Bohuslav Balbín. Ten dedikoval svému žáku řadu svých prací. Magisterská studia na filozofické fakultě pražské univerzity Adolf Vratislav Šternberk ukončil roku 1655. Nastoupil diplomatickou dráhu u císaře Leopolda l., stal se vyslancem v německých státech a ve Švédsku. Později mu náležela hodnost tajný rada, nejvyšší zemský sudí a nejvyšší purkrabí Českého království, a to doživotně (nejvyšší purkrabí zastupoval nepřítomného císaře v Čechách).

V roce 1654 se oženil s Annou Slavatovou a měli spolu čtrnáct dětí. Zásmucké panství zdědil roku 1653. Panství bylo po třicetileté válce (1618-1648) ve špatném stavu. Zámek byl vypleněn, město a vesnice pusté, dvory vypálené, pole zarostlá křovím.
V roce 1654 při prvním sčítání poddaných po válce zbylo v Zásmukách pouze osm sedláků a devět chalupníků. Adolf Vratislav osídloval pusté vesnice a dvory lidmi ze severu, který nebyl průtahy vojsk tak poničen jako rovinaté Polabí. Nechal stavět nové chalupy a mýtit pole. Zásmukách stavěl kamenné domy. Téměř všechny domy v Klášterní ulici a na tehdejším Dolejším náměstí měly podloubí. Adolf Vratislav opravil farní kostel, školu při faře (dnešní pošta), zbudoval panský špitál (dnes papírnictví), přestavěl a rozšířil pivovar a pivovarskou Novou hospodu (před válkou hospodu U železného pařezu). Roku 1681 nechal postavil votivní kapli Narození Panny Marie a vysázet lipovou alej jako poděkování za odvrácení morové epidemie, která v roce 1680 v celé zemi řádila, ale Zásmukám se vyhnula. Z téhož důvodu byl roku 1700 postaven morový sloup před farním kostelem. V roce 1691 založil a postavil ve městě františkánský klášter s kostelem a rodinnou hrobkou.

Zámek přestavěl v barokním slohu stavitel Alliprandi, a to současně s pražskou rezidencí na Malostranském náměstí, kde měl Adolf Vratislav svůj úřad (dnes sídlo Poslanecké sněmovny ČR).
Adolf Vratislav si Zásmuky zvolil za své hlavní venkovské sídlo, a to muselo odpovídat jeho vysokému postavení. Sem přijížděli vyslanci a návštěvy od císařského dvora, jejichž příjezd ohlašovali ve městě dva trubači. Protože rod Slavatů vymřel po meči, koupil roku 1694 Adolf Vratislav z dědictví své manželky Slavatové renesanční zámek Častolovice a z obou panství vytvořil v roce 1701 tzv. fideikomis, rodinné svěřenství, tzn. majetek, který nikdo z potomků nesměl nikdy prodat. To byla pojistka proti bankrotu rodu. Adolf Vratislav a jeho manželka Anna Lucie zemřeli ve stejném roce, oba jsou pohřbeni i s několika svými dětmi v rodinné hrobce zásmuckého kláštera.

V roce 2003, kdy uplynulo tři sta let od úmrtí Adolfa Vratislava byl na Komenského náměstí odhalen pamětní kámen.

Zdroj: Prostor-architektura, interier, design.