Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »

Karel Schwarzenberg a pandemie



Schwarzenberg, Karel IV., 1859 † 1913

9. 12. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
4. orlický kníže Karel III. Schwarzenberg
*5.7.1824 Praha † 29.3.1904 Praha
MATKA
Vilemína pr. z Oettingen-Wallersteinu
*30.12.1833 Praha † 18.12.1910 Praha

5. orlický kníže Karel IV. Schwarzenberg

 

 

*1.7.1859 zámek Čimelice † 4.10.1913 zámek Orlík

Karel IV. Friedrich Eduard Emanuel pocházel z vlivného knížecího rodu Schwarzenbergů. Jeho otcem byl český politik Karel III. ze Schwarzenbergu, v politice působil i jeho bratr Bedřich Schwarzenberg. V roce 1877 dostudoval Akademické gymnázium v Praze a pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1881 pracoval jako koncipient na Českém místodržitelství. úředník místodržitelství v Praze a  pak na ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni. 1889  poslanec českého sněmu, 1891-1895 poslanec říšské rady, 1904 dědičný člen panská sněmovny, 1905 rytíř řádu  Zlatého rouna. Roku 1882 podnikl cestu do Orientu, během které se setkal i s archeologem Heinrichem Schliemannem. Zemřel na otravu krve.

1. oo 20.5.1885 Vídeň

MANŽELKA

Marie Terezie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova
*18.10.1866 Bad Ischel  † 11.5.1889 Osov

OTEC MANŽELKY
Bedřich Karel hrabě Kinský
*13.2.1834 Vídeň † 23.9.1899 Kostelec n.O.
MATKA MANŽELKY
Sophie hraběnka Mensdorff-Pouilly
*30.7.1845 Vídeň † 10.3.1909 Kostelec n.O.

POTOMCI

6. orlický kníže Karel V. Schwarzenberg 

*26.02.1886 Praha † 06.09.1914 Vukovár

2. oo 24.11.1891 Vídeň

MANŽELKA

Ida hraběnka Hoyos, baronka z Sprinzensteinu
*31.8.1870 Horn † 27.1.1946 Vídeň

OTEC MANŽELKY
Ernst hrabě Hoyos-Sprinzenstein
*18.6.1830 Vídeň † 21.8.1903 Stichsenstein
MATKA MANŽELKY
Eleonora hraběnka z Paaru
*1.8.1835 Bechyně † 16.3.1913 Vídeň

POTOMCI

Ernst/Arnošt princ Schwarzenberg

Josef Adolf princ Schwarzenberg

Vilemína princezna ze Schwarzenbergu

Eleonora princezna ze Schwarzenbergu

Jan princ Schwarzenberg

*11.10.1892  Osov † 18.12.1979 Písek
*18.o6.1894 Osov † 27.o6.1894 Osov
*o8.o6.1896 Osov † 13.12.1945 Pettenbach
*15.o8.1899 Osov † 21.o3.1984 Kahlsperg
*31.o1.1903 Praha † 26.o5.1978 Perugia

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Biografie

Karel IV. později opustil státní služby a věnoval se veřejnému životu a politice. V letech 1889–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl zvolen do Říšské rady
(celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 20.10.1895. V roce 1895 se totiž na přání svého otce musel ujmout správy velkostatku v Osově (dříve Vosově).

Patřil do Strany konzervativního velkostatku (sám převzal poslanecký post na zemském sněmu po svém otci), tedy mezi historickou šlechtu, která podporovala české státní právo a české autonomistické aspirace. Zároveň ale jako důsledný konzervativec odmítal všeobecné volební právo. V době vstupu na sněm roku 1889 vyvolal emotivní reakce jeho výrok ohledně husitství. Schwarzenberg totiž označil husity za „komunismus 15. století“ a prohlásil: „Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupičů a žhářů.“ Šlo o součást veřejné diskuze ohledně umístění plakety s podobiznou Jana Husa na právě dokončované budově Národního muzea v Praze. Mladočeši byli rezolutně pro, staročeši se snažili oslavu husitství upozadit.

Po vstupu na zemský sněm se ovšem Schwarzenberg připojil k mladočechům, když hlasoval proti projektu takzvaných punktací. Roku 1910 zastupoval konzervativní šlechtu při česko-německé konferenci o národnostním vyrovnání.

Roku 1904 převzal po svém otci dědičné místo v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady), v níž potom působil od roku 1911 jako předák pravice.

Přispíval do Časopisu Českého muzea. Měl vojenskou hodnost poručíka v záloze a byl nositelem titulu čestného rytíře Maltézského řádu. Byl osobním známým následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.

Rodina

Ve Vídni se 20.5.1885 oženil s hraběnkou Marií Kinskou z Vchynic a Tetova (18.10.1866 Bad Ischl – 11.5.  1889 Osov (Wossow), dcerou Bedřicha Karla Kinského (1844–1899) a Sofie z Mensdorff-Pouilly (1845-1909). Z prvního manželství se narodil syn a dědic Karel V. Podruhé se oženil 24.11.1891 ve Vídni s hraběnkou Idou z Hoyos-Sprinzensteinu (31.8.1870 Horn – 27.1.1946 Vídeň), dcerou Arnošta Karla z Hoyos-Sprinzensteinu (1830-1903) a jeho manželky Eleonory Paarové (1835-1913).

Celkem měl šest dětí:

1. Karel V. (26.2.1886 Praha – 6.9.1914 Vukovár) ∞ (5.2.1910 Vídeň) Eleonora z Clam-Gallasu (4.11.1887 Frýdlant – 31.5.1967 Vídeň)

2. Arnošt (11.10.1892 Osov – 18.12.1979 Písek); 1. ∞ (19.2.1916 Budapest; rozvedeni 20.11.1934 Praha) Erzsébet Henriette Széchényi von Sárvár-Felsövidék (2.8.1895 Vajszka – 14.1.1957 Erzsébettanya); 2. ∞ (12.5.1973 Bernartice) Mathilde Gerber (22.7.1899 Stuttgart – 26.1.1999 St. Margarethen, Švýcarsko)

3. Josef Adolf (18.6.1894 Osov – 27.6.1894, pohřben na osovském hřbitově)

4. Marie Vilemína (8.6.1896 Osov – 13.12.1945 Pettenbach, Horní Rakousy); 1. ∞ (30.4.1921 Praha) Ferdinand Josef z Trauttmansdorff-Weinsbergu (20.2.1893 – 24.11.1932);  2. ∞ (18.2.1938 Budapest) Andor Pál Somssich de Saárd (30.6.1900 Somogysárd – 24.9.1963 St. Pölten)

5. Eleonora (15.8.1899 Osov – 21.3.1984 Kahlsperg bei Oberalm) ∞ (28.7.1919 Praha) Jan Bedřich z Hartigu (30.5.1891 – 5.10.1935)

6. Jan (31.1.1903 Praha – 26.5.1978 Cittá della Pieve, Perugia; autonehoda)∞ (1.9.1931 Wespelaer, Belgie) Kathleen Vcts de Spoelberch (19.5.1905 Brusel – 26.5.1978 Citta della Pieve, Perugia; autonehoda).


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás