Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž



Schwarzenberg, Josef II. *1769 †1833

16. 12. 2023 | Redakce | Osobnosti

)

OTEC
5. kníže Jan Nepomuk I.
ze Schwarzenbergu

*3.7.1742 Postoloprty † 5.11.1789 Hluboká n.V.
MATKA
Marie Eleonory
hraběnka z Oettingen-Wallersteinu

*22.5.1747 Wallerstein † 28.12.1797 Vídeň
11. vévoda krumlovský

6. panující kníže Josef II. Jan Schwarzenberg

*27.6.1769 Vídeň † 19.12.1833 Hluboká nad Vltavou

Josef II. Jan Nepomucký Karel František z Pauly Ladislav pocházel z vlivného knížecího rodu
Schwarzenbergů, zakladatel rodové primogenitury, hlubocko-krumlovské větve rodu, 6. panující schwarzenberský kníže a 11. vévoda krumlovský (1789). Během jeho vlády byl  vystavěn
Schwarzenberský plavební kanál spolu  s kanálem Vchynicko-tetovským a založen Hospodářský ústav v Českém Krumlově. Jeho vláda nad rodovým majetkem započala po smrti otce Jana Nepomuka I. v roce 1789. Nicméně již roku 1802 byl majetek rodu Schwarzenberků rozdělen mezi něj a jeho bratra Karla na tzv. primogenituru a sekundogenituru.

oo 25. května 1794 Heverlé v Belgii

MANŽELKA

Pavlína Charlotta princezna z Arenbergu
*2.9.1774 Brusel (Coudenberg) † 1.7.1810 Paříž, uhořela na plese k Napoleonově svatbě
amatérská malířka, dáma Hvězdového kříže

OTEC MANŽELKY
 Ludvík Engelbert 6. vévoda Arenberg
*3.8.1750 Brusel † 6.3.1820 Brusel
MATKA MANŽELKY
vévodkyně Louisa Paulina de Brancas-Villars, hraběnka z Lauraguais
*23.11.1755 Paříž † 10.8.1812 Paříž

POTOMCI

Marie Eleonora princezna ze Schwarzenbergu

Marie Paulina princezna ze Schwarzenbergu

7. kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg

Felix princ Schwarzenberg

Ludvika Eleonora princezna ze Schwarzenbergu

Marie Matylda princezna ze Schwarzenbergu

Marie Karolina princezna ze Schwarzenbergu

Marie Anna Berta princezna ze Schwarzenbergu

Bedřich princ Schwarzenberg

*21.o9.1796 † 12.o6.1848
*2o.o3.1798 † 18.o6.1821
*28.o5.1799 † 15.o9.1888
*o2.1o.1800 † o5.o4.1852
*o8.o3.1803 † 24.o7.1884
*o1.o4.1804 † o3.11.1886
*15.01.1806 † o5.o5.1875
*o2.o9.1807 † 12.1o.1883

*o6.o4.1809 † 27.o3.1885

♣♣♣

Josef II. Jan se věnoval správě statků, 1790 se zúčastnil ve Frankfurtu volby císaře Leopolda II., 1808 se stal rytířem řádu Zlatého rouna; statky: 1799 koupil Prášily a Dlouhou Ves na Šumavě, 1801 Libějovice, 1802 Římov, 1803 Citoliby, z pozůstalosti arcibiskupa knížete Salm-Salma koupil palác na Hradčanech, 1802 postoupil panství Orlík mladšímu bratrovi Karlovi, 1806 hrabství Schwarzenberg a  landkrabství Kleggau připojeny k Bavorsku, 1812 prodal panství Kleggau, podpora dolování, 1801 založil pro výchovu úředníku Ekonomický ústav v Českém Krumlově, vyměření a sepsání hranic panství, dokončení  systemizace archívů, věnoval 4000 zl. Národnímu muzeu, podpora hudby.

WIKIPEDIA

Josef II. ze Schwarzenbergu (27. června 1769 Vídeň – 19. prosince 1833 Hluboká nad Vltavou[1]) celým jménem Josef Jan Nepomucký Karel František z Pauly Ladislav, byl příslušník a vládnoucí kníže šlechtického rodu Schwarzenbergů, zakladatel Schwarzenberské primogenitury, tzv. hlubocko-krumlovské větve rodu, a 11. vévoda krumlovský. Během jeho vlády byl vystavěn Schwarzenberský plavební kanál spolu s kanálem Vchynicko-tetovským a založen Hospodářský ústav v Českém Krumlově.

Život

Narodil se roku 1769 ve Vídni jako prvorozený syn knížete Jana Nepomuka I. ze  Schwarzenbergu
a Marie Eleonory z Oettingen-Wallersteinu.

Ve Vídni se také oženil 25. května 1794 s belgickou princeznou Pavlínou z Arenbergu. Manželství bylo velmi šťastné a vzešli z něj tři synové – Jan Adolf II., Felix a Bedřich, a šest dcer – Marie Eleonora, Marie Pavlína, Ludvika Eleonora, Marie Matylda, Karolína a Marie Anna Berta.

Rozdělení Schwarzenberského rodu

Jeho vláda nad rodovým majetkem započala po smrti otce Jana Nepomuka I. v roce 1789. Ale již roku 1802 byl majetek rodu Schwarzenberků rozdělen mezi něj a jeho bratra Karla na tzv. primogenituru a sekundogentiru, jejichž zakladateli se bratři stali.

Rozdělení rodu bylo předpokládáno již v závěti II. knížete ze Schwarzenbergu Ferdinanda Viléma Eusebia. Mělo se tak stát v případě, že se vládnoucímu knížeti narodí dva zdraví synové, kteří dosáhnou dospělosti, a v případě, prokáže-li druhorozený syn schopnosti spravovat svůj díl majetku. Po 100 letech od smrti Ferdinanda Viléma Eusebia tak mělo skrze dosažení dospělosti mladšího bratra Karla konečně dojít k naplnění této klauzule.

Kníže Josef se stal jakožto starší bratr představitelem primogenitury, hlavní větve, tzv. hlubocko-krumlovské. Ponechal si tak rodové sídelní město Český Krumlov s titulem krumlovského vévody a s příslušnými statky a stejně tak i panství hlubocké, třeboňské a další. Zároveň mu zůstal titul hlavy rodu, který byl následně děděn pouze jeho potomky v rámci primogenitury. Svému bratrovi, představiteli mladší větve, přenechal panství orlické.

Vláda a reformy

Celý život se věnoval správě majetku a jeho rozvoji. Jeho největším životním počinem však bylo dokončení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rosenauera roku 1793, který v následujícím století významně ovlivnil hospodářství a vznikající průmysl v jižních Čechách a na Šumavě. Kanálem byl propojen přítok Studené Vltavy a rakouské řeky Große Mühl a umožnil například dopravit dříví ze Šumavy do Vídně během 8 dní. V letech 1821–1822 během tzv. druhé etapy nechal kníže kanál dále rozšířit od Jeleních Vrchů k bavorské hranici. Na jeho žádost vystavěl během let 1799 a 1800 Josef Rosenauer na schwarzenberském panství ještě druhý, menší plavební kanál tzv. Vchynicko-tetovský.

Oproti svým předkům nezastával podobně jako jeho otec významnější funkce u císařského dvora a po jeho vzoru se plně věnoval správě Dominia a hospodářství. Rozšiřoval vodní cesty a především se zasloužil i o výrazné zlepšení ve vzdělávání svých poddaných a zaměstnanců. Založil lesnickou školu ve Zlaté Koruně a roku 1800 i Hospodářský ústav v Českém Krumlově, který sloužil jako vzdělávací institut budoucích knížecích úředníků.

Podporoval “Spolek na podporu umění hudebního v Čechách” a stál i při jeho transformaci na Pražskou konzervatoř.

Jeho žena Paulína z Arenbergu 1. července 1810 tragicky zahynula během požáru na svatební hostině Napoleona I. a rakouské arcivévodkyně Marie Luisy v Paříži. Kníže Josef II. se po její smrti rozhodl již nikdy neoženit. V každém svém pokoji na krumlovském zámku pak nechal umístit portrét své milované choti.

Zemřel v Hluboké nad Vltavou roku 1833. Podle tradice bylo jeho srdce uloženo v Srdeční hrobce krumlovských vévodů v kostele sv. Víta.

Odkaz reforem

Josef II. byl důležitým iniciátorem hospodářského rozvoje jižních Čech. Jeho odkazu se plně chopil jeho syn Jan Adolf II., který jej během své vlády skrze revoluční reformy hospodářství a průmyslu dovedl až k tzv. Schwarzenberskému ekonomickému zázraku.

Rodina

Oženil se 25. května 1794 na zámku Heverlé v Belgii s Paulinou Charlottou, princeznou z Arenbergu (2. září 1774 Brusel (Coudenberg) – 1. červenec 1810 Paříž), dcerou 6. vévody Ludvíka Engelberta z Arenbergu (3. srpen 1750 Brusel – 6. březen 1820 Brusel) a jeho manželky (sňatek 19. leden 1773) vévodkyně Louisy Pauliny de Brancas-Villars, hraběnky z Lauraguais (23. listopad 1755 Paříž – 10. srpen 1812 Paříž). Měli spolu 9 dětí (3 syny a 6 dcer), v době své tragické smrti čekala Paulina 10. dítě:

1. Marie Eleonora (21.9.1796 Vídeň – 12.6.1848 Praha, zastřelena) ∞ (15.6.1817 Hluboká nad Vltavou) Alfréd, kníže Windisch-Grätz (11.5.1787 Brusel – 21.3.1862 Vídeň)

2. Marie Paulina (20.3.1798 Vídeň – 18.6.1821 Vídeň) ∞ (16.6.1817 Hluboká nad Vltavou) Eduard, kníže Schönburg-Hartenstein (11.10.1787 – 16.11.1872)

3. Jan Adolf II. (28.5.1799 Vídeň – 15.9.1888 Hluboká nad Vltavou), 12. vévoda krumlovský a 7. kníže ze Schwarzenbergu ∞ (23.5.1830 Vídeň) Eleonora Marie z Liechtensteinu (25.12.1812 Vídeň – 27.7.1873 Třeboň)

4. Felix (3.10.1800 Český Krumlov – 5.4.1852 Vídeň), rakouský ministerský předseda (1848-1852)

5. Ludovika Eleonora (8.3.1803 Vídeň – 24.7.1884 Bad Ischl) ∞ (20.10.1823 Libějovice) Eduard, kníže Schönburg-Hartenstein (11.10.1787 – 16.11.1872)

6. Marie Matylda (1.4.1804 Vídeň – 3.11.1886 Vídeň), v důsledku tělesného postižení se nikdy neprovdala

7. Marie Karolína (15.1.1806 Český Krumlov – 5.5.1875 Vídeň) ∞ (27.6.1831 Vídeň) Ferdinand Karel, kníže Bretzenheim-Regécz (10.2.1801 – 1.8.1855)

8. Marie Anna Berta (2.9.1807 Vídeň – 12.10.1883 Salcburk) ∞ (10.11.1827 Hluboká nad Vltavou) August Longin, kníže z Lobkowicz (15.3.1797 Praha – 17.3.1842 Vídeň)

9. Bedřich (6.4.1809 Vídeň – 27.3.1885 Vídeň), arcibiskup salcburský (1835-1850), 27. arcibiskup pražský (1850-1885), 15. primas český, kardinál (1842)

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás