Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Orlík, sídlo SchwarzenbergůPřemyslovna, Anežka sv. *1211 † 1282
25. 1. 2020 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Přemysl I. Otakar Přemyslovec *c. 1165 místo † 15.12.1230 patrně Praha |
MATKA Konstancie Arpádovna Uherská *1180 místo † 6.12.1240 Tisnovice |
||||||
sv. Anežka Přemyslovna*(snad 20.1.) 1211 Praha † 2.3.1282 Praha ‡ 15.3.1282 klášter na Františku, kaple P. Marie |
|||||||
| Sv. Anežka Přemyslovna se narodila jako princezna do první české panovnické dynastie Přemyslovců. Byla nejmladším dítětem 3. českého krále Přemysla I. Otakara a Konstancie Uherské, dcery uherského krále Bély III. Konstancie byla sestrou dvou uherských králů, Emericha a Ondřeje II., sestra Markéta se roku 1185 stala byzantskou císařovnou a její teta Alžběta Uherská byla manželkou českého knížete Bedřicha Přemyslovce. Konstancie se za Přemysla I. Otakara provdala v roce 1199, poté co on v předchozím roce zapudil po dvacetiletém manželství první manželku Adlétu Míšeňskou i s jejich čtyřmi dětmi. Jako důvod panovník uváděl rodové (čtvrtý stupeň) příbuzenství s Adlétou. Po politickém nátlaku, které toto rozhodnutí Přemysla vyvolalo, byla Adléta ještě jednou nakrátko v letech 1204-1205 manželem přijata, ale založení jeho nové rodiny to nezabránilo. Toto vše mohlo mít vliv na rozhodování Konstancie i dcery Anežky, které si později uvědomovaly potřebu oběti za hříchy rodu. ♣♣♣  Anežčin otec Přemysl I. Otakar, který byl v letech 1192-1193 a 1197-1198 v pořadí 26. český kníže a od roku 1198 v pořadí 3. český král, měl samozřejmě s nejmladší dcerou své dynastické plány. Už jako tříletá byla poslána na výchovu do polské Třebnice, do tamního kláštera cisterciaček, který založila sv. Hedvika Meranská (*1174 † 1243). Ta měla s manželem slezským knížetem Jindřichem Bradatým († 1238) syna Konráda s nímž byla Anežka zasnoubena. Konrád ale po pádu z koně zemřel a Anežka se vrátila na Pražský hrad. Poté byla ještě na dva roky poslána k premonstrátkám do Doksan, kde získala rozsáhlé vzdělání.Když její otec začal usilovat o spojení se Štaufy, zaslíbil osmiletou Anežku synovi císaře Fridricha II., budoucímu římskému králi Jindřichovi VII. Štaufskému. Ten se nakonec ale oženil s Markétou Babenberskou (později se podruhé provdala, za Anežčina synovce Přemysla Otakara II.). V roce 1226 přijelo o Anežčinu ruku na pražský dvůr žádat poselstvo anglického krále Jindřicha III. Plantageneta. Zasnoubení s Anežkou proběhlo, ovšem v roce 1229 ho Jindřich zrušil. O Anežku se poté znovu začal zajímat Jindřich VII., nyní již ženatý s Markétou Babenberskou. Posledním nápadníkem byl nakonec Jindřichův otec Fridrich II. V té době už ale nežil Anežčin otec a král Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Anežka se již vdát nechtěla a rozhodla se pro duchovní život. V roce 1233 založila Anežka Přemyslovna klášter sv. Františka v Praze, kde byla v letech 1235-1282 abatyší. Už od své smrti byla ctěná jako světice. |
|||||||
Kanonizace Anežky PřemyslovnySnaha o kanonizaci Anežky Přemyslovny ale poté trvala několik staletí. Usilovala o ní už Anežčina prapraneteř Eliška Přemyslovna (*1292 † 1330). Z jejího podnětu byl mezi léty 1316-1328 sepsán latinsky Anežčin životopis, který byl do češtiny přeložen v roce 1932. ČÁST PŘEMYSLOVSKÉHO RODOKMENU S ANEŽKOU
♣♣♣ Ukázka je z Rodokmenu českých panovníků, který lze v redakci objednat Na lokální oslavu Anežky navázal také císař a král Karel IV., ale ani jeho snaha nebyla dovršena procesem papežské kurie. K potvrzení její úcty došlo po složitém a dlouhém procesu a z podnětu pražského arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga (*1809 † 1885) ve čtvrtek 3.12.1874 když papež Pius IX. (*1792 † 1878) prohlásil Anežku Přemyslovnu za blahoslavenou (663 let po jejím narození a 592 let po jejím úmrtí). Blahoslavenou Anežku Českou Přemyslovnu poté za svatou prohlásil po 115 letech v neděli 12.11.1989 ve vatikánské bazilice sv. Petra v Římě papež Jan Pavel II. (*1920 † 2005)
V roce 2019 si 30. výročí Anežčina svatořečení připomenuli:
|
|||||||
| Legendy o Anežce Přemyslovně, proslulé vzdělaností, dobročinností, milosrdenstvím i zájmem o státní reprezentaci královské dynastie, se začaly tradovat vzápětí po její smrti. Stálá expozice věnovaná životu a dílu sv. Anežky České se nachází v Muzeu Karlova mostu. Od roku 1912 je její socha součástí Myslbekovy jezdecké sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Sv. Anežka stojí vzadu po pravém boku sv. Václava. Její pravomoci v klášteře Na Františku po ní převzala její praneteř Kunhuta, než se roku 1291 provdala do Mazovska. | |||||||
| Papež Jan Pavel II. o sv. Anežce napsal: “Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.” |
|||||||
Sv. Anežka je patron:
Čech, Českých Velenic; řádu křižovníků s červenou hvězdou;
plynárenských pracovníků (od roku 1991).
Atributy: almužna, klariska, koruna,kostel, nemocný, žebrák.
