Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Matko českého národa milá, Svatá Ludmilo. Oroduj za nás. První křesťanská kněžno, Svatým Metodějem pokřtěná, Vévody Bořivoje manželko bohabojná, Kněžno bedlivá duchovního i tělesného blaha svých poddaných. Svatá Ludmilo, ochraňuj naši vlast ode všech nesvárů a nemoci. Oroduj za nás.“ Zobrazit celý citát »

Svatá Ludmila pro svou vlast



Přemyslovna, Anežka sv. *1211 † 1282

25. 1. 2020 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Přemysl I. Otakar Přemyslovec
*c. 1165 místo † 15.12.1230 patrně Praha
MATKA
Konstancie Arpádovna Uherská
*1180 místo † 6.12.1240 Tisnovice

sv. Anežka Přemyslovna

*(snad 20.1.) 1211 Praha † 2.3.1282 Praha ‡ 15.3.1282 klášter na Františku, kaple P. Marie

Sv. Anežka Přemyslovna se narodila jako princezna do první české panovnické dynastie Přemyslovců. Byla nejmladším dítětem 3. českého krále Přemysla I. Otakara a Konstancie Uherské, dcery uherského krále Bély III. Konstancie byla sestrou dvou uherských králů,
Emericha a Ondřeje II., sestra Markéta se roku 1185 stala byzantskou císařovnou a její teta Alžběta Uherská byla manželkou českého knížete Bedřicha Přemyslovce. Konstancie se za Přemysla I. Otakara provdala v roce 1199, poté co on v předchozím roce zapudil po dvacetiletém manželství první manželku Adlétu Míšeňskou i s jejich čtyřmi dětmi. Jako důvod panovník uváděl rodové (čtvrtý stupeň) příbuzenství s Adlétou. Po politickém nátlaku, které toto rozhodnutí Přemysla vyvolalo, byla Adléta ještě jednou nakrátko v letech 1204-1205 manželem přijata, ale založení jeho nové rodiny to nezabránilo. Toto vše mohlo mít vliv na rozhodování Konstancie i dcery Anežky, které si později uvědomovaly potřebu oběti za hříchy rodu.
♣♣♣

Anežčin otec Přemysl I. Otakar, který byl v letech 1192-1193 a 1197-1198 v pořadí 26. český kníže a od roku 1198 v pořadí 3. český král, měl samozřejmě s nejmladší dcerou své dynastické plány. Už jako tříletá byla poslána na výchovu do polské Třebnice, do tamního kláštera cisterciaček, který založila sv. Hedvika Meranská (*1174 † 1243). Ta měla s manželem slezským knížetem Jindřichem Bradatým († 1238) syna Konráda s nímž byla Anežka zasnoubena. Konrád ale po pádu z koně zemřel a Anežka se vrátila na Pražský hrad. Poté byla ještě na dva roky poslána k premonstrátkám do Doksan, kde získala rozsáhlé vzdělání.Když její otec začal usilovat o spojení se Štaufy, zaslíbil osmiletou Anežku synovi císaře Fridricha II., budoucímu římskému králi Jindřichovi VII. Štaufskému. Ten se nakonec ale oženil s Markétou Babenberskou (později se podruhé provdala, za Anežčina synovce Přemysla Otakara II.). V roce 1226 přijelo o Anežčinu ruku na pražský dvůr žádat poselstvo anglického krále Jindřicha III. Plantageneta. Zasnoubení s Anežkou proběhlo, ovšem v roce 1229 ho Jindřich zrušil. O Anežku se poté znovu začal zajímat Jindřich VII., nyní již ženatý s Markétou Babenberskou. Posledním nápadníkem byl nakonec Jindřichův otec Fridrich II. V té době už ale nežil Anežčin otec a král Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Anežka se již vdát nechtěla a rozhodla se pro duchovní život. V roce 1233 založila Anežka Přemyslovna klášter sv. Františka v Praze, kde byla v letech 1235-1282 abatyší. Už od své smrti byla ctěná jako světice.

Kanonizace Anežky Přemyslovny

Snaha o kanonizaci Anežky Přemyslovny  ale poté trvala několik staletí. Usilovala o ní už Anežčina prapraneteř Eliška Přemyslovna (*1292 † 1330).  Z jejího podnětu byl mezi léty 1316-1328 sepsán latinsky Anežčin životopis, který byl do češtiny přeložen v roce 1932.

Na lokální oslavu Anežky navázal také císař a král Karel IV., ale ani jeho snaha nebyla dovršena procesem papežské kurie. K potvrzení její úcty došlo po složitém a dlouhém procesu a z podnětu pražského arcibiskupa  Bedřicha kardinála Schwarzenberga (*1809 † 1885) ve čtvrtek 3.12.1874 když papež Pius IX. (*1792 † 1878) prohlásil Anežku Přemyslovnu za blahoslavenou (663 let po jejím narození a 592 let po jejím úmrtí).

Blahoslavenou Anežku Českou Přemyslovnu poté za svatou prohlásil po 115 letech v neděli 12.11.1989 ve vatikánské bazilice sv. Petra v Římě papež Jan Pavel II. (*1920 † 2005)
– bylo to 778 let od jejího narození a 707 let od jejího úmrtí).
♣♣♣

V roce 2019 si 30. výročí Anežčina svatořečení připomenuli:
ve dnech 10.-13.11.2019 v Římě účastníci Národní poutě ke Svatému stolci.
v sobotu 16.11.2019 věřící při Mši svaté v katedrále sv. Víta v Praze.

Bl. Pius IX. (*13.5.1792 † 7.2.1878) byl   16.6.1846 zvolen 255. papežem v pořadí  Jeho pontifikát byl nejdelší doložený v historii papežství, trval více než 31 let. Byl prvním papežem, který byl fotografován. Blahořečen byl roku 1985  Janem Pavlem II. Sv. Jan Pavel II. (*18.5.1920 † 2.4.2005) byl 16.10.1978 zvolen 264. papežem  v pořadí. Byl  první slovanský a po 455 letech i první neitalský Svatý otec. Jeho pontifikát trval 26 let. Kanonizován byl devět let po své smrti 27.4.2014 papežem Františkem.
Legendy o Anežce Přemyslovně, proslulé vzdělaností, dobročinností, milosrdenstvím i zájmem o státní reprezentaci královské dynastie, se začaly tradovat vzápětí po její smrti. Stálá expozice věnovaná životu a dílu sv. Anežky České se nachází v Muzeu Karlova mostu. Od roku 1912 je její socha součástí Myslbekovy jezdecké sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Sv. Anežka stojí vzadu po pravém boku sv. Václava.  Její pravomoci v klášteře Na Františku po ní převzala její praneteř Kunhuta, než se roku 1291 provdala do Mazovska.
Papež  Jan Pavel II. o sv. Anežce napsal: “Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala
o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu
a vlévat novou naději.”

Sv. Anežka je patron:
Čech, Českých Velenic; řádu křižovníků s červenou hvězdou;
plynárenských pracovníků (od roku 1991).
Atributy: almužna, klariska, koruna,kostel, nemocný, žebrák.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás