Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
OTEC Bogislav V. vévoda Pomořanský *c. 1318 místo † 1373 místo |
MATKA Alžběta Polská Piastovna *1326 místo † 1361 místo |
římská císařovna a česká královna
Alžběta (Eliška) Pomořanská*1347 místo † 14.2.1393 Hradec Králové |
|
Alžběta Pomořanská byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého. Byla českou královnou a římskou císařovnou, čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského. | |
oo 21.5.1363 Krakov |
|
MANŽEL římský císař a 11. český král |
|
OTEC MANŽELA Jan Lucemburský *10.8.1296 Lucemburk † 26.8.1346 Kresčak |
MATKA MANŽELA Eliška Přemyslovna *20.1.1292 † 28.9.1330 Praha Vyšehrad |
POTOMCI |
|
Anna Lucemburská |
*11.05.1366 † 03.06.1394 Praha-Londýn *14.02.1368 † 09.12.1437 Praha-Znojmo *15.06.1370 † 01.03.1396 Praha-Neuzelle *13.03.1372 † 24.04.1373 místo-místo |
♣♣♣
Svatba
Karel IV. se s Alžbětou oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů. Měl v úmyslu rozbít protilucemburskou opozici vedenou rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský. Sňatkem s dcerou posledního z nich se vlastně bez boje zbavil opozice. Honosná svatba se konala v Krakově a Alžbětě bylo v době sňatku 16 a Karlovi 47 let.
Korunovace
Necelý měsíc po svatbě byla Alžběta v Praze 18.6.1363 slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla IV. a jeho 3. manželky Anny Svídnické – Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny.
Po více jak pěti letech byla královna Alžběta 1.11.1368 v Římě z rukou papeže Urbana V. korunována i římskou císařovnu.
Čtvrtá manželka Karla IV. se od svých předchůdkyň odlišovala v mnoha směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi byla rázná, sebevědomá a cílevědomá. V Kronice pražského kostela popisuje Beneš Krabice z Weitmile sílu císařovny takto: „Tato paní císařovna měla v rukou takovou sílu, že si někdy v té době v přítomnosti mnoha knížat, pánů a šlechticů dala přinést novou podkovu, ukovanou pro velkého valacha, a tuto podkovu ta paní vlastníma rukama zlomila. Tuto podkovu nemohli jiní okolo stojící nejsilnější muži s vynaložením všech svých sil ani ohnout“.
Matka
Alžběta byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny. To bylo víc než jeho tři předchozí manželky dohromady. V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14.2.1368 se narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se Alžbětě v červnu 1370 narodil druhý syn Jan, pojmenovaný po Janu Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu, která je po Zikmundovi druhým dítětem Karla IV. jehož potomci se dožili dnešních dní. V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.
Ani tato plodnost a množství synů však nezajistily dlouhé pokračování lucemburského rodu v mužské linii – synové Zikmund a Jan měli každý jen po jedné dceři, a Karel a Jindřich zemřeli ještě jako děti. Skrze Zikmundovu dceru Alžbětu a její dcery se však lucemburská krev zachovala mezi českými králi a dostala se i do většiny evropských dynastií.
Karel a Alžběta měli harmonické manželství, ostatně nejsou žádné zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství bylo problémové. V roce 1371 Karel vážně onemocněl a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl, jako např. Noc na Karlštejně.
Vdova
Šťastné manželství Alžběty s Karlem trvalo 15 let do smrti Karla v roce 1378. Alžběta pak byla dalších 15 let vdovou. V jejich manželství byl jediný problém, a to rivalita mezi nevlastními bratry Václavem a Zikmundem. Alžběta těžce snášela, že Karel oproti jejím dětem preferuje svého syna Václava z předchozího manželství. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové Zikmund a Jan Zhořelecký zůstávají v pozadí. Svého nejstaršího syna Zikmunda všestranně podporovala ve snahách o získání uherské koruny. Na běh příštích věcí v Českém království ale již velký vliv neměla.
Alžběta Pomořanská zemřela 14.2.1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.
Sestaveno s pomocí WIKIPEDIE