Šlechtické citáty:
Navigace:
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
| OTEC Bogislav V. vévoda Pomořanský *c. 1318 místo † 1373 místo |
MATKA Alžběta Polská Piastovna *1326 místo † 1361 místo |
římská císařovna a česká královna
Alžběta (Eliška) Pomořanská*1347 místo † 14.2.1393 Hradec Králové |
|
| Alžběta Pomořanská byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého. Byla českou královnou a římskou císařovnou, čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského. | |
|
oo 21.5.1363 Krakov |
|
|
MANŽEL římský císař a 11. český král |
|
| OTEC MANŽELA Jan Lucemburský *10.8.1296 Lucemburk † 26.8.1346 Kresčak |
MATKA MANŽELA Eliška Přemyslovna *20.1.1292 † 28.9.1330 Praha Vyšehrad |
|
POTOMCI |
|
|
Anna Lucemburská |
*11.05.1366 † 03.06.1394 Praha-Londýn *14.02.1368 † 09.12.1437 Praha-Znojmo *15.06.1370 † 01.03.1396 Praha-Neuzelle *13.03.1372 † 24.04.1373 místo-místo |
♣♣♣
Svatba
Karel IV. se s Alžbětou oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů. Měl v úmyslu rozbít protilucemburskou opozici vedenou rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský. Sňatkem s dcerou posledního z nich se vlastně bez boje zbavil opozice. Honosná svatba se konala v Krakově a Alžbětě bylo v době sňatku 16 a Karlovi 47 let.
Korunovace
Necelý měsíc po svatbě byla Alžběta v Praze 18.6.1363 slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla IV. a jeho 3. manželky Anny Svídnické – Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny.
Po více jak pěti letech byla královna Alžběta 1.11.1368 v Římě z rukou papeže Urbana V. korunována i římskou císařovnu.
Čtvrtá manželka Karla IV. se od svých předchůdkyň odlišovala v mnoha směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi byla rázná, sebevědomá a cílevědomá. V Kronice pražského kostela popisuje Beneš Krabice z Weitmile sílu císařovny takto: „Tato paní císařovna měla v rukou takovou sílu, že si někdy v té době v přítomnosti mnoha knížat, pánů a šlechticů dala přinést novou podkovu, ukovanou pro velkého valacha, a tuto podkovu ta paní vlastníma rukama zlomila. Tuto podkovu nemohli jiní okolo stojící nejsilnější muži s vynaložením všech svých sil ani ohnout“.
Matka
Alžběta byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny. To bylo víc než jeho tři předchozí manželky dohromady. V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14.2.1368 se narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se Alžbětě v červnu 1370 narodil druhý syn Jan, pojmenovaný po Janu Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu, která je po Zikmundovi druhým dítětem Karla IV. jehož potomci se dožili dnešních dní. V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.
Ani tato plodnost a množství synů však nezajistily dlouhé pokračování lucemburského rodu v mužské linii – synové Zikmund a Jan měli každý jen po jedné dceři, a Karel a Jindřich zemřeli ještě jako děti. Skrze Zikmundovu dceru Alžbětu a její dcery se však lucemburská krev zachovala mezi českými králi a dostala se i do většiny evropských dynastií.
Karel a Alžběta měli harmonické manželství, ostatně nejsou žádné zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství bylo problémové. V roce 1371 Karel vážně onemocněl a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl, jako např. Noc na Karlštejně.
Vdova
Šťastné manželství Alžběty s Karlem trvalo 15 let do smrti Karla v roce 1378. Alžběta pak byla dalších 15 let vdovou. V jejich manželství byl jediný problém, a to rivalita mezi nevlastními bratry Václavem a Zikmundem. Alžběta těžce snášela, že Karel oproti jejím dětem preferuje svého syna Václava z předchozího manželství. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové Zikmund a Jan Zhořelecký zůstávají v pozadí. Svého nejstaršího syna Zikmunda všestranně podporovala ve snahách o získání uherské koruny. Na běh příštích věcí v Českém království ale již velký vliv neměla.
Alžběta Pomořanská zemřela 14.2.1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.
Sestaveno s pomocí WIKIPEDIE