---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

 

OTEC Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad *1403 místo † 1.1. nebo 4. 1.1427 Pardubice	MATKA Anna z Vartemberka *1403 místo † 1459 místo
16. český král v letech 1458-1471 Jiří z Poděbrad *23.4.1420 Poděbrady? † 22.3.1471 Praha
Český král Jiří z Poděbrad pocházel z rodu pánů z Kunštátu. Jeho otec Viktorin Boček měl na tehdejší poměry velkou politickou moc, tu měl většinou pouze panovník a několik málo šlechticů. To vysvětluje, proč se Jiří mohl stát králem. V českých dějinách nikdy neseděl na trůnu král, který by měl původ v domácí šlechtě. To se povedlo jen jemu. Jiří byl výborný diplomat a politik. Jeho cesta ke královskému titulu ale nebyla jednoduchá. To, že se dokázal povýšit nad sobě rovné, mu tuto cestu zkomplikovalo.
1. oo 1441
MANŽELKA Kunhuta ze Šternberka *18.11.1425 místo † 19.11.1449 místo
OTEC MANŽELKY Smil Holický ze Šternberka *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY Barbora z Pardubic *datum místo † datum místo
POTOMCI
Boček z Poděbrad Viktorín z Poděbrad a Kunštátu Barbora z Münsterberská Jindřich Starší Münsterberský Kateřina z Poděbrad Zdenka/Sidonie Česká	*15.7.1442 místo † 28.9.1496 místo *29.5.1443 Poděbrady † 30.8.1492 Těšín *1446 místo † 1469 místo *15.5.1448 Poděbrady  † 24.6.1498 Kladsko *11.11.1449 Poděbrady † únor 1464 Budín *14.11 1449 místo † 1.2.1510 hrad Tharandt
2. oo 1450
MANŽELKA Johana z Rožmitálu * kolem 1430? † 12. 11.1475, Mělník
OTEC MANŽELKY Jan z Rožmitálu *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY Ludmila ze Strakonic *datum místo † datum místo
POTOMCI
Jindřich II. (Hynek) Münsterberský Bedřich z Poděbrad Jiří z Poděbrad Jan z Poděbrad Ludmila z Poděbrad	* 17.5.1452 Praha † 11.7.1492 Poděbrady *1453 místo † 1458 místo *1454/1455 místo † 1459/1462 místo *po 1456 místo † 1459 místo 16.10.1456 místo † 20.1.1503 Lehnice

♣♣♣

V roce 1437 byl Jiří plnoletý a mohl se politicky angažovat. Ještě jako nezletilý se zúčastnil bitvy u Lipan. Po smrti císaře Zikmunda se české země ocitly bez vládce. Docházelo k roztržkám katolíků s kališníky a šlechty s městy. Tím docházelo ke společenskému úpadku, proto musela šlechta spolu s královskými městy vytvořit útvary /landfůdy/, na ochranu pořádku. V čele těchto seskupení stály hejtmanové, každý z nich zastupoval jeden kraj. V čele východočeských landfůdů stál od roku 1440 Jiřího přítel Hynek Ptáček z Pirkštejna. V té době se stal Jiří boleslavským hejtmanem a za čtyři roky Hynek zemřel a Jiří nastoupil na jeho místo.

V roce 1448 dobyl Prahu, kterou tehdy ovládali katoličtí pánové. Přivedl s sebou arcibiskupa Rokycanu. Usiloval o obnovu politické jednoty v zemi a o to, aby zde opět vládl král. Kališnická šlechta a východočeská šlechta mu byly oporou. Snažili se o to, aby v zemi skončilo bezvládí.

V roce 1452 zvolil sněm Jiřího za zemského správce. S tehdy vládnoucím nezletilým králem Ladislavem Pohrobkem, Jiří příliš nevycházel a to zejména proto, že nepřijímal jeho rady ve prospěch země, ale řídil se pomluvami nepřátel. Funkci správce vykonával Jiří pět let a během této doby se mu podařilo urovnat poměry v zemi a upevnit mezinárodní postavení českého státu.

Díky tomuto byl v březnu 1458 Jiří zvolen českým králem. Katolické panstvo z jeho zvolením souhlasilo, doufalo, že Jiří bude tvárným a povolným panovníkem. Před korunovací musel Jiří slíbit papežským legátům poslušnost a odpor proti kacířům, pro obnovení víry. Protože musel svůj slib splnit, vystoupil v roce 1461 proti jednotě bratrské. Větší zásahy proti kališníkům ale neudělal.

Papež Pius ll. vyžadoval po Jiřím, aby přistoupil na katolickou víru a kališnictví zrušil. Na to ale Jiří nepřistoupil. Věděl, že jednou dojde k jeho neshodám s kurií a snažil se získat spojence.

V letech 1462 – 64 se šířilo po západní Evropě poselství vládcům. Jeho cílem bylo vytvoření mírové unie evropských států, ve kterém by měli jeho členové stejná práva a vzájemné spory by se řešily bez použití násilí. I když se tento plán vydával ze společnou obranu proti turecké expanzi, bylo jasné, že jde o ochranu českého království před papežem.

Boj mezi českým králem a kurií nabíral na obrátkách. Vznikala vnitřní opozice. Katolické panstvo vytvořilo tzv. Zelenohorskou jednotu a s požehnáním papeže Pavla ll. zahájilo boj proti králi. V roce 1466 byl Jiří papežem prohlášen za kacíře a čelil křížovému tažení, v jehož čele byl Jiřího bývalý zeť, uherský král Matyáš. V únoru 1469 se však Matyáš ocitl po bitvě u Vilémova, v královském obležení. V zajetí slíbil , že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Po propuštění se ale nebránil zvolení katolickými pány za českého krále. Jiří věděl, že jeho synové se české koruny nedočkají a proto se rozhodl přenechat ji Jagellovcům. Český sněm Matyáše jako krále odmítl a přiznal právo na českou korunu synovi krále Kazimíra IV., Vladislavu Jagelonskému. Ten se stal českým i uherským králem a země Koruny české byly opět spojeny.

Po vyčerpávající válce v roce 1471 se objevily naděje na smír obou stran. Jiří z Poděbrad ale nečekaně v březnu 1471, zemřel.

Zásluhy Jiřího z Poděbrad:
Jiří z Poděbrad byl nejmocnější a nejbohatší pán východočeského kališnického svazu. Přispěl k rozvoji českého království a to jak hmotně, tak i kulturně. Obnovil hospodářství země, které narušily dlouholeté války. Zasloužil se o obnovu dolování stříbra v Kutné Hoře, o ražbu českého groše. Podporoval obchodní cesty, které byly nutné pro rozvoj zahraničního obchodu. Pro podporu řemesla a obchodu uděloval cla a tržní předpisy. Chtěl stejně jako Karel IV., obnovit jednotu českého státu a posílit královskou moc navrácením statků.

Zdroj: osobnosti.cz