Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Matko českého národa milá, Svatá Ludmilo. Oroduj za nás. První křesťanská kněžno, Svatým Metodějem pokřtěná, Vévody Bořivoje manželko bohabojná, Kněžno bedlivá duchovního i tělesného blaha svých poddaných. Svatá Ludmilo, ochraňuj naši vlast ode všech nesvárů a nemoci. Oroduj za nás.“ Zobrazit celý citát »

Svatá Ludmila pro svou vlast



Lobkowicz, Jan Jiří Kristian *1686 †1753

18. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Ferdinand August z Lobkovic
*7. 9. 1655 Neustadt a.d. Waldnaab †3.10. 1715 Vídeň
MATKA
Marie Anna Vilemínamarkrab. z Baden-Badenu a Hochbergu
*8.9.1655 Baden † 22.8.1702 Cheb

Jan Jiří Kristian Lobkowicz

*10. 8. 1686 Praha †4. 10. 1755 Vídeň

Rakouský vojevůdce a český šlechtic z rodu Lobkoviců. Jako voják se od mládí zúčastnil dynastických válek první poloviny 18. století, zastával velitelské posty v různých zemích habsburské monarchie, nakonec dosáhl hodnosti polního maršála a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Jako mladší syn knížete původně užíval titul prince, nakonec získal knížecí titul a stal se zakladatelem mělnické větve Lobkoviců (panství Mělník přešlo do majetku rodu až v následující generaci).

oo

 1718  Praha

MANŽELKA

Marií Karolínou z Valdštejna
*1702 místo † 1780 místo

OTEC MANŽELKY
 Karel Arnošt z Valdštejna 
*4.5. 1661 Dobrovice/Vídeň? † 7.1. 1713 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Marií Terezií z Losensteinu
*1666 místo † 1729 místo

POTOMCI

Karel Adam z Lobkovic

Filip Josef z Lobkovic

Leopold z Lobkovic

Josef Maria z Lobkovic

August Josef Antonín z Lobkovic

+ 5 dětí

*1719 místo †1760 místo
*1732 místo †1760 místo

*1734 místo †1759 místo

*1724 místo †1802 místo

*1729 místo †1703 místo

zemřely předčasně

 

Absolvoval kavalírskou cestu, během níž užíval jméno hrabě ze Sternsteinu (podle bavorského, které rodině patřilo), doložený je jeho pobyt v Římě v roce 1700, kde se setkal se svými staršími bratry. Od mládí pak sloužil v armádě, nejprve se pod velením svého bratrance Ludvíka Bádenského zúčastnil války o španělské dědictví, kdy bojoval v Německu a Nizozemí. Později se pod velením Evžena Savojského zúčastnil tažení proti Turkům a po bitvě u Bělehradu, v níž padl jeho starší bratr Josef Antonín, dosáhl hodnosti plukovníka (1717). Po skončení tureckých válek se v Praze oženil a další léta pak trávil střídavě v Čechách a v Itálii, v roce 1723 obdržel hodnost generálmajora a od roku 1729 byl vrchním velitelem v Neapoli. V hodnosti polního podmaršála (1733) vynikl na Sicílii v bojích proti Španělsku. Jako generál jezdectva byl pak velitelem v Lombardii a v letech 1737–1741 v Sedmihradsku, kde opět bojoval s Turky. Mezitím v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.

Na počátku války o rakouské dědictví byl povýšen do hodnosti polního maršála a byl povolán do Čech, kde měl za úkol vypudit francouzsko-bavorské vojsko. Obléhal Prahu a na přelomu let 1742–1743 se mu podařilo ukončit francouzskou okupaci Českého království, mimo jiné tím umožnil korunovaci Marie Terezie za českou královnu v roce 1743. Poté byl znovu povolán do Itálie a v letech 1743–1745 byl generálním guvernérem v Lombardii. Nakonec se vrátil do Čech a svou kariéru završil jako vrchní velitel v Praze (1746–1751).

Christoph Willibald Gluck mu jako svému mecenáši věnoval opery La Sofonisba (1744), Ippolito (1745) a Pasticcio (1743). Skladatel také Lobkovice doprovázel v roce 1745 na jeho cestě do Londýna. V Itálii dostal darem černého otroka Angela Solimana, který ho jako jeho dvořan doprovázel do konce života, když před tím zachránil Lobkovicovi v bitvě život.

V roce 1718 se v Praze oženil s hraběnkou Marií Karolínou z Valdštejna (1702–1780), dcerou významného diplomata Karla Arnošta z Valdštejna (1661–1713). Měli spolu deset dětí, z nichž tři synové zemřeli v dětství. Další synové Karel Adam (1719–1760), Filip Josef (1732–1760) a Leopold (1734–1759) sloužili v armádě a zemřeli za sedmileté války. Pokračovatelem rodu byl kníže Josef Maria z Lobkovic (1724–1802), který dosáhl hodnosti polního maršála, byl vyslancem v Rusku, ale zemřel bez mužského potomstva. Faktickým zakladatelem mělnické větve byl jeho mladší bratr kníže August Antonín z Lobkovic (1729–1803), vyslanec ve Španělsku a nejvyšší maršálek Českého království, který sňatkem s Marií Josefou Černínovou získal panství Mělník se sídelním zámkem v Hoříně.

Jiří Kristián byl po vymření bílinské větve rodu předurčen jako dědic severočeských panství Jezeří a Nové Sedlo. Po tragickém úmrtí Oldřicha Felixe z Lobkovic (1650-1722), posledního člena bílinské větve, skutečně tento majetek převzal, ale vzápětí uzavřel dohodu se svým starším bratrem, knížetem Filipem Hyacintem, a panství mu předal. Pro Jiřího Kristiána a jeho potomstvo bylo zřízeno peněžní svěřenství. Ve svém vídeňském paláci soustředil sbírku zbraní získaných darem, ale také formou válečné kořisti.

Zdroj:Wikipedie





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás