Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Nacisté zabrali zbývající území českého státu ve středu 15. března 1939 a Hitler den poté vydal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Šlechta považovala za nutné vyjádřit svůj postoj tomuto zločinnému aktu a vydala proto svou třetí deklaraci, kterou pod názvem "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939" signovalo 85 šlechticů z celkem 33 rodů české zemské šlechty.“ Zobrazit celý citát »

Třetí šlechtická deklarace – září 1939



Lobkowicz, Jan Jiří Kristian *1686 † 1753

18. 6. 2020 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC

Ferdinand August 3. kníže Lobkowicz
*7.9.1655 Neustadt a.d. Waldnaab
†3.10.1715 Vídeň

MATKA
Marie Anna Vilemína
markraběnka z Baden-Badenu
*8.9.1655 Baden † 22.8.1702 Cheb

Jan Jiří Kristian 1. mělnický kníže Lobkowicz

 

*10.8.1686 Praha † 9.10.1753 Vídeň

Rakouský vojevůdce a český šlechtic z rodu Lobkowiczů. Jako voják se od mládí zúčastnil dynastických válek první poloviny 18. století, zastával velitelské posty v různých zemích habsburské monarchie, nakonec dosáhl hodnosti polního maršála a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Jako mladší syn knížete původně užíval titul prince, nakonec získal knížecí titul a stal se zakladatelem mělnické větve Lobkoviců (panství Mělník přešlo do majetku rodu až v následující generaci).

oo 11.11.1718  Praha

MANŽELKA

Marií Karolínou hraběnka z Waldsteina
*24.1.1702 místo † 11.3.1780 místo

OTEC MANŽELKY
 Karel Arnošt hrabě Waldstein 
*4.5. 1661 Dobrovice/Vídeň? † 7.1. 1713 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Marií Terezií hraběnka z Losensteinu
*1666 místo † 1729 místo

POTOMCI

01. Karel Adam princ Lobkowicz (01.)

Marie-Eleonora princezna z Lobkowicz (02.)
Kristián Josef  princ Lobkowicz (03.)
Josef Maria Karel 2. kníže Lobkowicz (04.)

 Ludvík princ Lobkowicz (05.)
Ferdinand Maria princ Lobkowicz (06.)

 August Antonín 3. kníže Lobkowicz (07.)

Filip Josef princ Lobkowicz (08.)

Leopold princ Lobkowicz (09.)

Antonín princ Lobkowicz (10.)

*08.04.1719 † 20.10.1760 – polní podmaršálek

*17.10.1721 † 09.05.1756 – vdaná vév. d´Ursel
*oo.oo.1722 † oo.oo.1724 – 2 roky

*08.01.1724 † 05.03.1802 – diplomat, pol. maršál
*14.01.1725 † 01.02.1725 – necelý měsíc
*18.12.1726 † 29.01.1795 – biskup (Namur, Gent)
*21.01.1729 † 28.01.1803 – nejvyšší maršálek
*04.11.1732 † 15.08.1760 – mjr. † bitva u Lehnice

*17.09.1734 † 23.12.1759 – npor. pěšího pluku

*11.08.1738 † 21.09.1745 – 7 let

♣♣♣

Jan Jiří Kristián absolvoval kavalírskou cestu, během níž užíval jméno hrabě ze Sternsteinu (podle bavorského panství, které rodině patřilo), doložený je jeho pobyt v Římě v roce 1700, kde se setkal se svými staršími bratry. Od mládí pak sloužil v armádě, nejprve se pod velením svého bratrance Ludvíka Bádenského zúčastnil války o španělské dědictví, kdy bojoval v Německu a Nizozemí. Později se pod velením Evžena Savojského zúčastnil tažení proti Turkům a po bitvě u Bělehradu, v níž padl jeho starší bratr Josef Antonín, dosáhl hodnosti plukovníka (1717). Po skončení tureckých válek se v Praze oženil a další léta pak trávil střídavě v Čechách a v Itálii, v roce 1723 obdržel hodnost generálmajora a od roku 1729 byl vrchním velitelem v Neapoli. V hodnosti polního podmaršálka (1733) vynikl na Sicílii v bojích proti Španělsku. Jako generál jezdectva byl pak velitelem v Lombardii a v letech 1737–1741 v Sedmihradsku, kde opět bojoval s Turky. Mezitím v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.

Na počátku války o rakouské dědictví byl povýšen do hodnosti polního maršála a byl povolán do Čech, kde měl za úkol vypudit francouzsko-bavorské vojsko. Obléhal Prahu a na přelomu let 1742–1743 se mu podařilo ukončit francouzskou okupaci Českého království, mimo jiné tím umožnil korunovaci Marie Terezie za českou královnu v roce 1743. Poté byl znovu povolán do Itálie a v letech 1743–1745 byl generálním guvernérem v Lombardii. Nakonec se vrátil do Čech a svou kariéru završil jako vrchní velitel v Praze (1746–1751).

Christoph Willibald Gluck mu jako svému mecenáši věnoval opery La Sofonisba (1744), Ippolito (1745) a Pasticcio (1743). Skladatel také Lobkovice doprovázel v roce 1745 na jeho cestě do Londýna. V Itálii dostal darem černého otroka Angela Solimana, který ho jako jeho dvořan doprovázel do konce života, když před tím zachránil Lobkovicovi v bitvě život.

V roce 1718 se v Praze oženil s hraběnkou Marií Karolínou z Valdštejna (1702–1780), dcerou významného diplomata Karla Arnošta z Valdštejna (1661–1713). Měli spolu deset dětí, z nichž tři synové zemřeli v dětství. Další synové Karel Adam (1719–1760), Filip Josef (1732–1760) a Leopold (1734–1759) sloužili v armádě a zemřeli za sedmileté války. Pokračovatelem rodu byl kníže Josef Maria z Lobkovic (1724–1802), který dosáhl hodnosti polního maršála, byl vyslancem v Rusku, ale zemřel bez mužského potomstva. Faktickým zakladatelem mělnické větve byl jeho mladší bratr kníže August Antonín z Lobkovic (1729–1803), vyslanec ve Španělsku a nejvyšší maršálek Českého království, který sňatkem s Marií Josefou Černínovou získal panství Mělník se sídelním zámkem v Hoříně.

Jiří Kristián byl po vymření bílinské větve rodu předurčen jako dědic severočeských panství Jezeří a Nové Sedlo. Po tragickém úmrtí Oldřicha Felixe z Lobkovic (1650-1722), posledního člena bílinské větve, skutečně tento majetek převzal, ale vzápětí uzavřel dohodu se svým starším bratrem, knížetem Filipem Hyacintem, a panství mu předal. Pro Jiřího Kristiána a jeho potomstvo bylo zřízeno peněžní svěřenství. Ve svém vídeňském paláci soustředil sbírku zbraní získaných darem, ale také formou válečné kořisti.

Zdroj:Wikipedie





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás