Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
| OTEC Jan Jiří Kristián 1. mělnický kníže Lobkowicz *10.8.1686 Praha † 4.10.1755 Vídeň |
MATKA
Karolina Jindřiška *24.1.1702 Vídeň † 11.3.1780 Vídeň |
August Antonín Josef 3. mělnický kníže Lobkowicz*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha ‡ Hořín |
|
| Člen hořínsko-mělnické sekundogenitury šlechtického rodu Lobkowiczů. Věnoval se vojenské a diplomatické kariéře, byl mecenášem věd a umění, zejména hudby. Tajný rada a komoří. Generální polní strážmistr. Nejvyšší maršálek Království českého. V letech 1772-1776 velvyslanec ve Španělsku, 21.11.1792 rytíř Řádu zlatého rouna (č. 836). Statky: Mělník, Hořín, Byšice, Drhovel. |
|
|
oo 16.9. 1753 zámek Hořín u Mělníka |
|
|
MANŽELKA Marie Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic |
|
| OTEC MANŽELKY František Antonín hrabě Czernin z Chudenic *30.6.1710 Praha † 20.12.1739 Praha |
MATKA MANŽELKY Marie Isabela markraběnka Westerloo-Merode *13.10.1703 Brusel † 1.4.1780 místo |
|
POTOMCI (19) |
|
|
Marie Josefa z Lobkowicz (01.) Antonín Isidor 4. mělnický kníže Lobkowic (17.) Rosa de Lima (zv. Růžena) z Lobkowicz (18.) Marie Ludecilla z Lobkowicz (19.) |
*19.06.1754 † 22.06.1754 (0) *30.03.1756 † 09.08.1793 (37) – svobodná *25.09.1757 † 30.05.1759 (1) *05.10.1758 † 13.10.1758 (0) *14.10.1759 † 15.03.1761 (1) *18.08.1760 † 19.08.1760 (0) *05.08.1761 † 26.09.1768 (7) *11.07.1762 † 09.10.1762 (0) *00.00.1763 † 06.08.1763 (0) *09.01.1764 † 29.09.1768 (4) *16.05.1765 † 12.11.1768 (3) *09.08.1766 † 15.11.1768 (2) *13.06.1767 † 01.05.1820 (53) – svobodná *11.01.1769 † 02.09.1770 (1) *22.04.1770 † 09.11.1834 (64) – 6 potomků*29.06.1771 † 13.04.1773 (1)*16.12.1773 † 12.06.1819 (46) – 7 potomků*23.06.1775 † 07.04.1777 (1)*19.07.1778 † 26.03.1779 (0) |
♣♣♣
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (*1686 † 1753), vojevůdce a zakladatele lobkowiczké sekundogenitury, a jeho manželky Karoliny Jindřišky z Waldsteinu (*1702 † 1780). Jeho starší bratr Josef Maria Karel z Lobkowicz (*1724 † 1802) nezanechal mužské potomky.
Studoval v Římě. Jako jeho bratři vstoupil do císařské armády. Bránil Habsburskou říši v době Sedmileté války. Jeho bratr Karel Adam (*1719 † 1760) byl vážně zraněn v bitvě u Lovosic, Filip Josef (*1732 † 1760) v bitvě u Lehnice. Nejmladší bratr Leopold (*1734 † 1759) zemřel v Drážďanech. Sám August Antonín byl v bitvě u Lovosic 1. října 1760 zajat a muselo za něj být vyplaceno výkupné v hodnotě 300 vojáků. V armádě dosáhl hodnosti generála polního strážmistra. V roce 1771 odešel z vojska.
Následujícího roku byl Marií Terezií vyslán do Španělska jako zplnomocněný ministr u španělského královského dvora v Madridu, kam odjel i s manželkou a dětmi. Nevýhodou tohoto postu byly vysoké náklady. Setrval tam do léta 1776.
V letech 1784–1796 dohlížel z titulu spoluporučníka na dědictví prince Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz z roudnické primogenitury.
V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království. Za zásluhy mu byl 21. listopadu 1792 udělen Řád zlatého rouna (č. 836). Podporoval umění a vědu.
Zemřel 28. ledna 1803 v Praze, byl pohřben vedle své manželky na farním hřbitově v Hoříně a později byly jejich ostatky uloženy v rodové hrobce v Hoříně.
Majetek
Jeho manželka přinesla jako věno panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín. Pokoje v Hoříně nechal kníže vyzdobit štuky. Dále zdědila po otci panství Drhovle, Čížová, Sedlice a palác
na Malé Straně v Praze. Fakticky byla až do své smrti majitelkou Marie Ludmila a majetek po desetiletí spravovala její matka Isabela Marie (oprávněná administrátorka) do roku 1776, tedy do návratu rodiny ze Španělska. V roce 1783 tvořilo knížecí dvůr včetně šestičlenné rodiny 47 osob.
Rodina
V zámecké kapli v Hoříně se 16. září 1753 na svátek svaté Ludmily oženil s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic (*21.4.1738 † 20.6.1790 Praha, pohřbena v Hoříně), dcerou Františka Antonína Czernina, (*1710 † 1739) a jeho manželky Isabely Marie z Merode-Westerloo (*1703 † 1780). Jemu bylo dvacet čtyři let, nevěstě pouhých patnáct let a pět měsíců. Svatby se zúčastnil i bratr císaře – vévoda Karel Lotrinský (*1712 † 1780). Narodilo se jim 19 dětí, ale jen čtyři se dožily vyššího věku a z nich jen tři přežily otce:
01. Marie Josefa (*19.6.1754 † 22.6.1754)
02. Marie Josefa (*30.3.1756 † 9.8.1793)
03. Kristián (*25.9.1757 † 30.5.1759)
04. August (*5.10.1758 † 13.10.1758)
05. Marie Isabela (*14.10.1759 † 15.3.1761)
06. Marie Walburga (*18.8.1760 † 19.8.1760)
07. Jan Václav (*5.8.1761 † 26.9.1768)
08. František Antonín (*11.7.1762 † 9.10.1762)
09. Anna Josefa (*1763 † 6.8.1763)
10. Marie Karolína (*9.1.1764 † 29.9.1768)
11. Ferdinand (*16.5.1765 † 12.11.1768)
12. Marie Anna (*9.8.1766 † 15.11.1768)
13. Marie Terezie Gabriela (*13.6. nebo 13.9.1767 † 1.5.1820, pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Hoříně)
14. Marie (*11.1.1769 † 2.9.1770)
15. Marie Eleonora Adalberta Caja (*22.4.1770 Praha † 9.11.1834 Praha, pohřbena v Seitzině)
∞ 6.6.1791 Praha Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (*9.5.1769 † 15.5.1831 Brusel)
16. Emanuel Felix (*29.6.1771 † 13.4.1773)
17. Maria Antonín Isidor (*15.3. nebo 16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha, pohřben v Hoříně)
∞ (*6.6. nebo 16.6.1796 Inzersdorf u Vídně) Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (*12.2.1779
† 26.3. 1837)
18. Rosa de Lima (*23.6.1775 † 7.4.1777)
19. Maria Ludecilla (*19.7.1778 † 26.3.1779)
Převzato z Wikipedie a editováno
♣♣♣