Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Nákladem Koruny České byla vydána knížka Nástupnické právo v Českém království, jejímž autorem je genealog Petr Nohel. Smyslem této publikace je přiblížit problematiku nástupnického práva všem zájemcům o historii českých zemí. Publikace o 24 stranách stručně představuje zásadní dokumenty, které měly vliv na české nástupnictví.“ Zobrazit celý citát »Nástupnické právo v Českém království
Navigace:
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
| OTEC Jan Jiří Kristián 1. mělnický kníže Lobkowicz *10.8.1686 Praha † 4.10.1755 Vídeň |
MATKA
Karolina Jindřiška *24.1.1702 Vídeň † 11.3.1780 Vídeň |
August Antonín Josef 3. mělnický kníže Lobkowicz*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha ‡ Hořín |
|
| Člen hořínsko-mělnické sekundogenitury šlechtického rodu Lobkowiczů. Věnoval se vojenské a diplomatické kariéře, byl mecenášem věd a umění, zejména hudby. Tajný rada a komoří. Generální polní strážmistr. Nejvyšší maršálek Království českého. V letech 1772-1776 velvyslanec ve Španělsku, 21.11.1792 rytíř Řádu zlatého rouna (č. 836). Statky: Mělník, Hořín, Byšice, Drhovel. |
|
|
oo 16.9. 1753 zámek Hořín u Mělníka |
|
|
MANŽELKA Marie Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic |
|
| OTEC MANŽELKY František Antonín hrabě Czernin z Chudenic *30.6.1710 Praha † 20.12.1739 Praha |
MATKA MANŽELKY Marie Isabela markraběnka Westerloo-Merode *13.10.1703 Brusel † 1.4.1780 místo |
|
POTOMCI (19) |
|
|
Marie Josefa z Lobkowicz (01.) Antonín Isidor 4. mělnický kníže Lobkowic (17.) Rosa de Lima (zv. Růžena) z Lobkowicz (18.) Marie Ludecilla z Lobkowicz (19.) |
*19.06.1754 † 22.06.1754 (0) *30.03.1756 † 09.08.1793 (37) – svobodná *25.09.1757 † 30.05.1759 (1) *05.10.1758 † 13.10.1758 (0) *14.10.1759 † 15.03.1761 (1) *18.08.1760 † 19.08.1760 (0) *05.08.1761 † 26.09.1768 (7) *11.07.1762 † 09.10.1762 (0) *00.00.1763 † 06.08.1763 (0) *09.01.1764 † 29.09.1768 (4) *16.05.1765 † 12.11.1768 (3) *09.08.1766 † 15.11.1768 (2) *13.06.1767 † 01.05.1820 (53) – svobodná *11.01.1769 † 02.09.1770 (1) *22.04.1770 † 09.11.1834 (64) – 6 potomků*29.06.1771 † 13.04.1773 (1)*16.12.1773 † 12.06.1819 (46) – 7 potomků*23.06.1775 † 07.04.1777 (1)*19.07.1778 † 26.03.1779 (0) |
♣♣♣
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (*1686 † 1753), vojevůdce a zakladatele lobkowiczké sekundogenitury, a jeho manželky Karoliny Jindřišky z Waldsteinu (*1702 † 1780). Jeho starší bratr Josef Maria Karel z Lobkowicz (*1724 † 1802) nezanechal mužské potomky.
Studoval v Římě. Jako jeho bratři vstoupil do císařské armády. Bránil Habsburskou říši v době Sedmileté války. Jeho bratr Karel Adam (*1719 † 1760) byl vážně zraněn v bitvě u Lovosic, Filip Josef (*1732 † 1760) v bitvě u Lehnice. Nejmladší bratr Leopold (*1734 † 1759) zemřel v Drážďanech. Sám August Antonín byl v bitvě u Lovosic 1. října 1760 zajat a muselo za něj být vyplaceno výkupné v hodnotě 300 vojáků. V armádě dosáhl hodnosti generála polního strážmistra. V roce 1771 odešel z vojska.
Následujícího roku byl Marií Terezií vyslán do Španělska jako zplnomocněný ministr u španělského královského dvora v Madridu, kam odjel i s manželkou a dětmi. Nevýhodou tohoto postu byly vysoké náklady. Setrval tam do léta 1776.
V letech 1784–1796 dohlížel z titulu spoluporučníka na dědictví prince Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz z roudnické primogenitury.
V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království. Za zásluhy mu byl 21. listopadu 1792 udělen Řád zlatého rouna (č. 836). Podporoval umění a vědu.
Zemřel 28. ledna 1803 v Praze, byl pohřben vedle své manželky na farním hřbitově v Hoříně a později byly jejich ostatky uloženy v rodové hrobce v Hoříně.
Majetek
Jeho manželka přinesla jako věno panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín. Pokoje v Hoříně nechal kníže vyzdobit štuky. Dále zdědila po otci panství Drhovle, Čížová, Sedlice a palác
na Malé Straně v Praze. Fakticky byla až do své smrti majitelkou Marie Ludmila a majetek po desetiletí spravovala její matka Isabela Marie (oprávněná administrátorka) do roku 1776, tedy do návratu rodiny ze Španělska. V roce 1783 tvořilo knížecí dvůr včetně šestičlenné rodiny 47 osob.
Rodina
V zámecké kapli v Hoříně se 16. září 1753 na svátek svaté Ludmily oženil s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic (*21.4.1738 † 20.6.1790 Praha, pohřbena v Hoříně), dcerou Františka Antonína Czernina, (*1710 † 1739) a jeho manželky Isabely Marie z Merode-Westerloo (*1703 † 1780). Jemu bylo dvacet čtyři let, nevěstě pouhých patnáct let a pět měsíců. Svatby se zúčastnil i bratr císaře – vévoda Karel Lotrinský (*1712 † 1780). Narodilo se jim 19 dětí, ale jen čtyři se dožily vyššího věku a z nich jen tři přežily otce:
01. Marie Josefa (*19.6.1754 † 22.6.1754)
02. Marie Josefa (*30.3.1756 † 9.8.1793)
03. Kristián (*25.9.1757 † 30.5.1759)
04. August (*5.10.1758 † 13.10.1758)
05. Marie Isabela (*14.10.1759 † 15.3.1761)
06. Marie Walburga (*18.8.1760 † 19.8.1760)
07. Jan Václav (*5.8.1761 † 26.9.1768)
08. František Antonín (*11.7.1762 † 9.10.1762)
09. Anna Josefa (*1763 † 6.8.1763)
10. Marie Karolína (*9.1.1764 † 29.9.1768)
11. Ferdinand (*16.5.1765 † 12.11.1768)
12. Marie Anna (*9.8.1766 † 15.11.1768)
13. Marie Terezie Gabriela (*13.6. nebo 13.9.1767 † 1.5.1820, pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Hoříně)
14. Marie (*11.1.1769 † 2.9.1770)
15. Marie Eleonora Adalberta Caja (*22.4.1770 Praha † 9.11.1834 Praha, pohřbena v Seitzině)
∞ 6.6.1791 Praha Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (*9.5.1769 † 15.5.1831 Brusel)
16. Emanuel Felix (*29.6.1771 † 13.4.1773)
17. Maria Antonín Isidor (*15.3. nebo 16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha, pohřben v Hoříně)
∞ (*6.6. nebo 16.6.1796 Inzersdorf u Vídně) Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (*12.2.1779
† 26.3. 1837)
18. Rosa de Lima (*23.6.1775 † 7.4.1777)
19. Maria Ludecilla (*19.7.1778 † 26.3.1779)
Převzato z Wikipedie a editováno
♣♣♣