Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938.  Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Lobkowicz, Antonín Isidor *1773 † 1819

22. 2. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti

 

OTEC

August Josef Antonín 

3. mělnický kníže Lobkowicz

*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha

MATKA

Ludmila Josefa

hraběnka Czerninová z Chudenic

*21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha

Antonín Isidor 4. mělnický kníže Lobkowicz (46)

 

 

*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha

Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz. Byl členem mělnicko-hořínské sekundogenitury rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také  Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře. Statky: Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovka, Skuhrov, Drhovel.

oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně

MANŽELKA

Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (58)

*11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha

Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže.

OTEC MANŽELKY
Josef 4. kníže Kinský
*12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha
MATKA MANŽELKY

Marie Rosa hraběnka z Harrachu
*25.11.1758 Vídeň † 31.3.1814 Vídeň

POTOMCI (7)

August 5. mělnický kníže Longin Lobkowicz (1.)
Ludmila z Lobkowicz (2.)
Josef M. August Lobkowicz (3.)
František Jiří Lobkowicz (4.)
Ferdinand Lobkowicz (5.)

Marie z Lobkowicz (6.)

Marie Helena Lobkowicz (7.)

*15.03.1797 † 17.03.1842 (45) – sedm dětí
*15.03.1798 † 08.01.1868 (70) – oo Arenberg
*19.04.1799 † 20.03.1832 (33) – oo Sternbergová
*24.04.1800 † 02.02.1858 (58) – svobodný
*16.08.1801 † 13.08.1831 (31) – svobodný

*04.10.1802 † 01.01.1830 (28) – svobodná

*10.02.1805 † 15.04.1856 (51) – svobodná

Podpora vinařství a lázeňství

Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.

V roce 1818  také  nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi.  K jeho podřízeným patřil totiž  Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec  Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal  i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody.  Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo.  To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás