---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

 

OTEC August Josef kníže Lobkowicz *21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha	MATKA Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic *21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha
Antonín Isidor kníže Lobkowicz *16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha
Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz (*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha) byl členem mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také  Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře.
oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně
MANŽELKA Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova *11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže.
OTEC MANŽELKY Josef 4. kníže Kinský *12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha	MATKA MANŽELKY Marie Rosa hraběnka z Harrachu *25.11.1758 Vídeň † 31.3.1814 Vídeň
POTOMCI
August Longin Ludmila Josef M. August František Jiří Ferdinand Marie Marie Helena	*15.3.1797 Praha  † 17.3.1842 Vídeň *15.3.1798 Praha † 8.1.1868 Brusel*19.4.1799 místo † 20.3.1832 místo *24.4.1800 místo † 2.2.1858 Praha *16.8.1801 místo † 13.8.1831 místo *4.10.1802 místo † 1.1.1830 místo *10.2.1805 místo † 15.4.1856 místo

Podpora vinařství a lázeňství

Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.

V roce 1818  také  nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi.  K jeho podřízeným patřil totiž  Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec  Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal  i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody.  Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo.  To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.