Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„...Věk planety Země se počítá marnotratně na miliony let, ale pro živého člověka je vývoj jeho století lakomě důležitý. Deset století. Jen desetkrát deset let a už se znovu začíná Nové století a vyměřují se hranice nových zemí....“ Zobrazit celý citát »Jen tisíc let a tolik změn a překvapení
Navigace:
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do KostniceLobkowicz, Antonín Isidor *1773 † 1819
22. 2. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC
*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha |
MATKA
Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic *21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha |
4. mělnický kníže
Antonín Isidor Lobkowicz*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha |
|
| Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz. Byl členem mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře. Statky: Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovka, Skuhrov, Drhovel. |
|
|
oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně |
|
|
MANŽELKA Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova *11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže. |
|
| OTEC MANŽELKY Josef 4. kníže Kinský *12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha |
MATKA MANŽELKY
Marie Rosa hraběnka z Harrachu |
|
POTOMCI |
|
|
August Longin Lobkowicz Marie z Lobkowicz Marie Helena Lobkowicz |
*15.03.1797 † 17.03.1842 *04.10.1802 † 01.01.1830 *10.02.1805 † 15.04.1856 |
Podpora vinařství a lázeňství
Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.
V roce 1818 také nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi. K jeho podřízeným patřil totiž Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody. Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo. To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.
