Šlechtické citáty:
Navigace:
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-TaxisůLobkowicz, Antonín Isidor *1773 † 1819
22. 2. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti
| OTEC
*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha |
MATKA
Ludmila Josefa hraběnka Czerninová z Chudenic *21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha |
Antonín Isidor 4. mělnický kníže Lobkowicz (46)*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha |
|
| Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz. Byl členem mělnicko-hořínské sekundogenitury rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře. Statky: Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovka, Skuhrov, Drhovel. | |
|
oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně |
|
|
MANŽELKA Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (58) *11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže. |
|
| OTEC MANŽELKY Josef 4. kníže Kinský *12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha |
MATKA MANŽELKY
Marie Rosa hraběnka z Harrachu |
|
POTOMCI (7) |
|
|
August 5. mělnický kníže Longin Lobkowicz (1.) Marie z Lobkowicz (6.) Marie Helena Lobkowicz (7.) |
*15.03.1797 † 17.03.1842 (45) – sedm dětí *15.03.1798 † 08.01.1868 (70) – oo Arenberg *19.04.1799 † 20.03.1832 (33) – oo Sternbergová *24.04.1800 † 02.02.1858 (58) – svobodný *16.08.1801 † 13.08.1831 (31) – svobodný*04.10.1802 † 01.01.1830 (28) – svobodná *10.02.1805 † 15.04.1856 (51) – svobodná |
Podpora vinařství a lázeňství
Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.
V roce 1818 také nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi. K jeho podřízeným patřil totiž Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody. Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo. To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.
