Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Potřeba české šlechty vyjádřit svůj postoj k německé okupaci i na zbývajícím území české republiky pokračovala. Ve čtvrtek 7.9.1939 byla na schůzi výboru Národního souručenství veřejně prezentována třetí deklarace: "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939". Přečtení projevu bylo přijato výborem se všeobecným souhlasem a potleskem. Podpisy pod touto deklaraci byly poté získávány jednotlivě - platil zákazu sdružování občanů.“ Zobrazit celý citát »

Třetí šlechtická deklarace ze září 1939



Lobkowicz, Antonín Isidor *1773 † 1819

22. 2. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC

August Josef Antonín 

kníže Lobkowicz

*21.9.1729 Praha † 28.1.1803 Praha

MATKA

Ludmila Josefa

hraběnka Czerninová z Chudenic

*21.4.1738 Praha † 20.6.1790 Praha

4. mělnický kníže

Antonín Isidor Lobkowicz

*16.12.1773 Madrid † 12.6.1819 Praha

Plným jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel kníže Lobkowicz. Byl členem mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů. Nejvyšší komoří Království českého. Plukovník rakouské armády. Velkokříž rakouského Leopoldova řádu. Patřil k zakladatelům a byl také jednatelem Jednoty vlasteneckých přátel umění, ze které se posléze stala pražská Národní galerie. Spoluzakládal 31.3.1810 také  Jednotu pro zvelebení hudby v Čechách, která poté založila a více jak sto let financovala činnost Pražské konzervatoře.
Statky: Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovka, Skuhrov, Drhovel.

oo 6.6.1796 Inzersdorf u Vídně

MANŽELKA

Marie Sidonie hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova

*11.2.1779 Vídeň † 26.3.1837 Praha

Palácová dáma a dáma Hvězdného kříže.

OTEC MANŽELKY
Josef 4. kníže Kinský
*12.1.1751 Vídeň † 11.8.1798 Praha
MATKA MANŽELKY

Marie Rosa hraběnka z Harrachu
*25.11.1758 Vídeň † 31.3.1814 Vídeň

POTOMCI

August Longin Lobkowicz
Ludmila z Lobkowicz
Josef M. August Lobkowicz
František Jiří Lobkowicz
Ferdinand Lobkowicz

Marie z Lobkowicz

Marie Helena Lobkowicz

*15.03.1797 † 17.03.1842
*15.03.1798 † 08.01.1868
*19.04.1799 † 20.03.1832
*24.04.1800 † 02.02.1858
*16.08.1801 † 13.08.1831

*04.10.1802 † 01.01.1830

*10.02.1805 † 15.04.1856

Podpora vinařství a lázeňství

Antonín Isidor kníže Lobkowicz velmi podporoval pěstování vinné révy v okolí města Mělník.

V roce 1818  také  nemálo přispěl k vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými (otevřenými) lázněmi.  K jeho podřízeným patřil totiž  Václav Vojtěch Skalník (*1776 † 1861), přední zahradník své doby, který podobu Mariánských Lázní velmi ovlivnil. Skalníkův otec  Antonín se staral o knížecí zahradu na Malé Straně v Praze a Antonín Isidor tak zaměstnal  i jeho syna. Na zámku v Hoříně. Velmi si cenil jeho práce, “chlubil” se jím a často ho uvolňoval ze služby pro jiné šlechtické rody.  Václav Skalník řešil parkovou úpravu také v Karlových Varech a založil park, na jehož místě vznikla později Zítkova kolonáda a lázeňský park založil také v lobkovických lázních Bílina. Léta 1812-1818 byly dobou počátků budování Mariánských Lázní. Nutné k tomu bylo sehnat i odborníka, který by provedl terénní úpravy a dosud pusté údolí přeměnil v lázeňské místo.  To se ale dlouho nedařilo. Až když přijel v roce 1817 na léčení do Mariánských Lázních kníže Antonín Isidor, daly se věci do pohybu. Když kníže z lázní odjížděl slíbil totiž dvě věci. Za prvé, že pro myšlenku lázní získá nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata, a za druhé, že sem vyšle svého hořínského zahradníka Václava Skalníka, aby poradil v modelování příštích lázní. A oba sliby splnil. Další vývoj již ale patří více k historii Mariánských Lázní.


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2021  |  O nás