Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Lažanský z Bukové, Leopold II. *1854 † 1891

11. 6. 2019 | Redakce | Osobnosti

 

OTEC
Leopold I. hrabě Lažanský z Bukové
*14.6.1804/8 Lvov † 7.11.1860 Brno
MATKA
Rosina šlechtična z Mack
*25.2.1831 Vídeň † 7.2.1915 Salzburg

Leopold II. hrabě Lažanský z Bukové

*17.2.1854 Brno † 16.8.1891 Mariánské Lázně ‡ 19.8.1891 Chýše kostel Zvěstování P. Marie

Leopold (II.) Prokop Zdenko Erasmus hrabě Lažanský (*1854 Brno, dům č. 1 (Místodržitelský palác), byl pokřtěn 18.2.1854 Brno, kostel sv. Jakuba; † 1891 Mariánské Lázně, dům 132 (Švédský dvůr). byl v letech 1887–1891 poslanec Říšské rady. Statky: 1878 Chyše, Drahonice, Řepany, Libyně, Lubenec, Struhaře (okr. Louny), palác Lažanských v Praze (Smetanovo nábřeží 1012/2).

oo

datum místo

MANŽELKA

jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Regina Blumová (nemanželská)

Zdeňka Martinová (nemanželská) –

*datum místo † datum místo
*datum místo † datum místo

Hrabě, majitel panství a zámku Chyše. Jako herec debutoval v Innsbrucku (1875), 1876 v angažmá v městském divadle ve Vídni. 1878–1879 režisér a herec v městském divadle v Jihlavě. 1879–1880 provozoval  Hraběcí zámecké divadlo na zámku Chyše, kde ztvárnil většinu hlavních rolí (herecké obory hrdinský milovník, milovník a bonviván) a režíroval všechna uvedená představení. 1880–86 hostoval v divadlech rakousko-uherské monarchie a v Německu. 1887–1890 poslancem za mladočechy v Říšské radě.

Křtěn byl Leopold Prokop Zdenko Erasmus Lažanský. Psal se také Graf Leopold Lazansky von Bukowa, Leopold II. von Bukowa, Leopold / II. Lažanský z Bukové a pod.

Byl synem moravského místodržícího, hraběte Leopolda Prokopa I. Lažanského, a hraběnky Rosiny von Mack. V šesti letech přišel o otce (1860) a jeho poručníkem se stal hrabě Karl von Blankenstein. Matka se 1866 provdala za knížete Alfreda Karla Johanna Friedricha Georga Wrede. Po otci zdědil  společně s mladším bratrem Vladimírem panství Milešov (prodáno 1866), po bratranci Alexandrovi 1870 panství a zámek Chyše (též Chýše) v západních Čechách. Základní vzdělání získal domácím studiem, vysvědčení mu vystavila škola v Litoměřicích. Studoval na gymnáziích ve Vídni (Schottengymnasium), v Kalksburgu (Collegium Immaculatae Virginis) a v Salcburku, kde 1872 maturoval. Téhož roku se zapsal do přípravného filozofického ročníku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Svým výstředním chováním budil pozornost veřejnosti. Když dal slavnostně osvítit zámek v Chyši, poručník jej internoval na svém panství v Batelově u Jihlavy, odkud Leopold uprchl ke své matce do Salcburku a podal na poručníka stížnost pro omezování osobní svobody. Soudně mu bylo dovoleno dostudovat na univerzitě v Innsbrucku, kam odešel 1873. V Innsbrucku také poprvé vystoupil jako herec (1875). V univerzitních studiích pokračoval 1876 ve Vídni, záhy je však přerušil a dalších deset let se věnoval divadlu. 1887 úspěšně kandidoval ve volbách do Říšské rady za Národní stranu svobodomyslnou (mladočechy) a stal se poslancem za kraj Písek (X. volební obvod).

Pro své politické působení na české straně byl ostře kritizován německým tiskem, český tisk naopak vítal, že se příslušník staré šlechty přihlásil k češství. Staročeské noviny ale kritizovaly, že se L. před svou kandidaturou pro českou věc neangažoval a dokonce prý manifestoval německý nacionalismus. Po svém zvolení říšským poslancem demonstrativně vydal pročeské prohlášení, na dvorní ples ve Vídni se dostavil ve vlastním pojetí národního kroje ve stylu čamary, německý nápis na zámku v Chyši nahradil českým a počeštil jeho správu (panství leželo v německé jazykové oblasti). Jeho politická kariéra byla krátká; v dalších volbách nekandidoval a na podzim 1890 se ze zdravotních důvodů stáhl z veřejného života. Zemřel během ozdravného pobytu v Mariánských Lázních, pohřben byl v rodinné hrobce kostela Povýšení sv. Kříže na vrchu Špičák v Chyši. Senzaci vyvolala jeho závěť, v níž odkázal část svého majetku dvěma nemanželským dcerám: mladší Zdence Martinové dům ve Vídni (na náměstí Stephansplatz), který se po její smrti měl stát českým majetkem a sloužit jako národní dům. Chyšské panství připadlo bratru Vladimírovi.

Prvním uměleckým vystoupením Leopolda Lažanského byla recitace balady Der Leuchtturm (C. E. Ebert) v rámci koncertního programu v innsbruckém divadle 30. 4. 1875. Herecky debutoval v titulní roli Goethova Fausta v dobročinném představení amatérů a profesionálních herců ve prospěch postavení pomníku W. von der Vogelweide. L. výkon byl uznán jako pozoruhodný a dobře zvládnutý.

V letech 1875–1876 hrál pod pseudonymem Wilhelm Sigl aus Hamburg u divadelního ředitele J. Matthese (pravděpodobně v Plzni). 1876 sehrál několik představení v letní aréně v Chomutově, kterou provozovali T. a J. K. Feichtingerové. Představil se zde v titulní roli Uriela Acostyv tragédii od K. Gutzkowa. Významným předělem v jeho divadelní kariéře bylo angažmá ve městském divadle ve Vídni, vedeném H. Laubem. Kontrakt zprostředkoval Leopoldův přítel, K. Bukovics, který v divadle působil od 1875 jako herec a režisér. Od září 1876 zde Leopold Lažanský hostoval, od října hrál jako volontér, na podzim hrál ve vídeňské Komické opeře (pozdější Ringtheater). Tehdy vystupoval pod rodovým jménem své matky jako Leopold von Mack, ale když mu místodržitelství v Brně zakázalo toto jméno používat, přijal pseudonym Leopold Neuhoff, který pak používal po celou svou divadelní kariéru.

V říjnu 1876, už jako Leopold Neuhoff, hostoval v městském divadle v Brně v roli Uriela Acosty. V říjnu 1877 hrál tutéž roli ve vlastní režii v Bayreuthu (Königliches Opernhaus), a vystoupil zde také ve frašce Doktor und Friseur. Téhož roku hostoval v Litoměřicích u společnosti bratří Feichtingerů, v prosinci v Ústí nad Labem. V zimní sezoně 1878/1879 byl v angažmá v městském divadle v Jihlavě (ředitel C. A. Kral) ve funkcích vrchního činoherního a hudebního režiséra, vystupoval zde také jako herec (role: Uriel Acosta, Peter Hell). V těchto rolích hostoval také v letní aréně Heinovka (Deutsches Sommertheater) na Královských Vinohradech, kterou provozoval ředitel E. Ludwig.

Na jaře 1879 zřídil Hraběcí zámecké divadlo v Chýši (Gräfliches Schloss-Theater in Chiesch), které otevřel veřejnosti. Hrálo se v některém ze zámeckých sálů a hereckou společnost tvořili profesionální divadelníci a patrně i amatéři. Leopold Lažanský divadelní činnost kryl svou koncesí A. Sternfeld. Poté, co Sternfeld v srpnu 1879 i s rodinou odešel, vystřídala jej ve formální funkci L. Kalista.

Leopold Lažanský režíroval všechny hry a v téměř všech hrál hlavní role. Vedle převažující zábavné linie repertoáru (veselohry, frašky, hry se zpěvy), se hrály také náročnější kusy klasické německé dramatiky (Faust, Die Räuber). 120. výročí Schillerova narození oslavil Lažanský uvedením dramatu Die Räuber (L. v roli Karla) a Laubeho hrou Die Karlsschüler oder Schillers Jugendliebe (L. jako mladý Schiller). Ztvárnil titulní role v Nestroyově frašce Der böse Geist Lumpacivagabundus, v Urielu Acostovi, dále Petera Hella (Pfarrer von Kirchfeld) či Rowlanda Rochestra (Die Waise aus Lowood od Ch. Birch-Pfeifferové, podle románu Ch. Brontëové Jana Eyrová). Od prosince 1879 do března 1880 zajížděla společnost označovaná jako Společnost hraběcího zámeckého divadla v Chyši (Das Gesellschaft des Gräflichen Schlosstheaters in Chiesch) na štace do Podbořan, Mostu a Postoloprt. V březnu 1879 byla L. Kalistové odebrána divadelní koncese a činnost divadla skončila (Leopold Lažanské zažádal o udělení koncese, ale nebylo mu vyhověno). Je dokumentováno 71 představení zámeckého divadla.
Od června do září 1880 byl Leopold Lažanský v angažmá v městském divadle ve Františkových Lázních, kde je doložen také v operetách (jako baron Grog v Die Grossherzogin von Gerolstein, Achilles v Die schöne Helena, obě: Offenbach), a měl zde i benefici (Der Pfarrer von Kirchfeld, 28. 8. 1880), na podzim téhož roku pohostinsky vystupoval v Teplicích a v Chebu. V první polovině roku 1881 byl angažován jako první milovník a hrdinský milovník v Budapešti (Das deutsche Theater in der Wollgasse), 1881 hostoval v hornorakouském Rábu (Stadtheaater Raab). V březnu 1882 hrál v městském divadle v Českých Budějovicích u společnosti C. Mosera (opět v rolích Petera Hella a Uriela Acosty), u společnosti A. Watzkeho v Rumburku (tytéž role), ve Vídni (Greytheater) a v maďarské Šoproni (Ödenburg). Po pohostinných vystoupeních ve slovinské Lublani (Laibach) se v dubnu 1883 připojil ke společnosti J. A. Freye na její štaci v Postoloprtech, s níž vystupoval minimálně v devíti představeních. Téhož roku hrál v městském letním divadle v Mödlingu, kde byli jeho hereckými partnery mj. J. F. W. Knaack a W. L. Eichenwald. Na podzim 1883 byl angažován v rakouském Klagenfurtu, 1883/84 byl hostem sezony v hornorakouském Steyru (benefice 29. 1. 1884). V dubnu 1884 se stal vedoucím režisérem a hercem v letním divadle Colosseum ve Varnsdorfu, jehož majitelem byl R. Hartelt. Ve své funkci skončil ještě před koncem sezony (v červnu), údajně pro slabou návštěvnost divadla. Jako host pak objevil v roce 1885 v Mariboru a v letním divadle v Prešpurku. Poslední jeho známou divadelní rolí byl Uriel Acosta (3. 2. 1886) v Jihlavě a jeho výkon byl ohodnocen jako „umělecky dokonalý“. 8. 9. 1886 naposledy použil uměleckého pseudonymu Neuhoff, když vystoupil jako recitátor na letním koncertě (Musikalisch-deklamatorische Akademie) v Mariánských Lázních, kde přednesl baladu Der Leuchtturm.

Lažanského herecký obor byl hrdinský milovník (Heldenliebhaber), milovník (Liebhaber) a příležitostně se objevoval v operetních rolích. Vytvořil si kmenový repertoár parádních rolí: opakovaně ztvárňoval role Uriela Acosty, Petera Hella a Fausta. Měl sice omezený repertoár, ale disponoval hereckým talentem a postupně získával jevištní zkušenosti a stylové cítění; pro vypjaté pasáže dokázal zvolit vhodnou míru patosu či vznešenosti. Díky svému vzdělání byl schopen proniknout do hlubších vrstev role (Faust) a uměl dobře zvolit herecké prostředky přiměřené prostředí. Vzhledem k jeho aristokratickému zázemí a společenské obratnosti mu seděly konverzační role, zvláště postav vyšších společenských vrstev (salónní role) a role bonvivánů. Využíval svůj přitažlivý vzhled (ztepilá postava, majestátní držení těla, tmavé vlnité vlasy, výrazné a souměrné rysy tváře), který podtrhoval bohatými a dobře zvolenými kostýmy. Mohl si vybírat role, které mu jako bohémovi vyhovovaly, což v případě Fausta dokládá už jedna z prvních recenzí: „Hr. Sigl ist eine ganze Faustnatur“.

Kritická posouzení jeho hereckých výkonů jsou téměř bez výjimky pozitivní, vysoce kladně jej hodnotil například O. Teuber (Pfarrer von Kirchfeld v letním divadle Heinovka, Bohemia 16. 5. 1878). Jiné nadšené kritiky je ale nutné brát s rezervou, což naznačují pravidelné recenze zpravodaje o štacích Hraběcího zámeckého divadla, ale i obvinění recenzenta Klagenfurter Zeitung, že se jej L. pokusil uplatit. Po úspěšné kandidatuře na post poslance Říšského sněmu se L. stal terčem ostré kritiky německého tisku a v novém kontextu začaly některé německé listy jinak interpretovat L. divadelní kariéru, jeho herectví označovaly za problematické, podprůměrné až vysloveně špatné, což je ale možné přičíst spíše vyostřeným nacionálním sporům.

Lažanského divadelní kariéru zachycuje román B. Brehma Ein Graf spielt Theater, v němž se hlavní postava jmenuje Vladimír Bohuslavsky. Identifikaci hlavní postavy románu podporují kromě zjevných odkazů na L. divadelní kariéru a osobní život také aluze na konkrétní osoby a na názvy míst v okolí Chyše. Články K. Čapka Starý vlastenec a Starý hrabě (vyšly souhrnně v knize Ratolest a vavřín) obsahují zmínky o Leopoldovi, avšak autor jej zaměňuje s jeho bratrem Vladimírem Lažanským a strýcem Prokopem Lažanským.

Pseudonymy
Leopold von Mack, Leopold Neuhoff (též varianta Neuhof), Wilhelm Sigl aus Hamburg.

Role
jako Leopold Lažanský:
K. k. und National Theater, Innsbruck
Faust (J. W. Goethe: Faust) – 1875.

jako Wilhelm Sigl:
společnost J. Matese, [?]
Faust (J. W. Goethe: Faust) – 1875.

jako Leopold Mack:
Feichtingerova společnost, Sommer-Theater, Chomutov
Richard Weiss (B. Björnson: Dir wie mir), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Oscar von Villecrenes (E. Godinet: Der Herr Präfect) – 1876.

jako Leopold Neuhoff:

Stadtheater, Wien
Freiherr Rosenhane (H. Laube: Monaldeschi), Prinz Kalisch (O. Feuillet: Dalila), Faust (J. W. Goethe: Faust) –1876.

Komische Oper, Wien
Don Alonzo (P. A. Wolf: Preziosa), [?] (G. Kleist: Sicher bei Damen) – 1876.

Stadttheater, Brno
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta) – 1876.

Stadttheater, Litoměřice
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Friedrich Schiller (H. Laube: Karlsschüler) – 1876.

Königl. Opernhaus, Bayreuth
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Bornheim (F. Kaiser: Doktor und Friseur oder Die Sucht nach Abenteuern) – 1877.

Theater im goldenen Engel, Ústí
Friedrich Schiller (H. Laube: Karlsschüler) – 1877.

Deutsches Sommer Theater in Heines Garten, Praha
Ernst Reichenberg (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Advokat (A. Ascher: Dir wie mir oder Dem Herrn ein Glas Wasser), Leonce von Champ-Toutrné (A. Ascher: Ein delikater Auftrag), [?] (E. Dorn: Die Madonna des Juden) – 1878.

Stadttheater, Jihlava
Dr. Scheffler (G. Moser: Das Stiftungsfest), Fürst Kaunitz (A. Langer: Wort an der Minister), Richard Weiss (A. Ascher: Dir wie mir oder Dem Herrn ein Glas Wasser), Don Alonzo (P. A. Wolf: Preciosa), August Hendheim (A. Bergen: Ein ungeschliffener Diamant), Ramusin (J. Strauss: Die Fledermaus), Ernst Reichenberg (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Leonce von Champ-Toutrné (A. Ascher: Ein delikater Auftrag), Fürst zu Anhalt-Dessau (H. Hersch: Anna Lise), Wasil Andrejewitsch Strawieff (Suppé: Fatinitza), Achilles (J. Offenbach: Die schöne Helena), Karl (I. F. Castelli: Die Schwäbin), Müller (Brandt: Der Hasenschrecker), Wladimir von Welsti (A. Langer: Das Weib des Buchbinders oder Österreicher in Bosnien), Dr. Engert (J. Rosen: Der Schutzgeist), Rittmeister Waldek (M. A. Grandjean: Rote Haare oder ein gemütlicher Sachse), Mathias von Gomirto (A. Fredro: Die einzige Tochter oder ein gemütllicher Pole), Axel von Rambow (C. Grün: Onkel Bräsig), Josef (S. H. Mosenthal: Deborah), Bruno von Reden (J. Rosen: O diese Männer!), Julius von Flottwel (F. Raimund: Der Verschwender) – 1878; Axel (B. Björnson: Die Neuvermälten), Reinhold (W. Müller von Königswinter: Sie hat ihr Herz entdeckt), Lumpazivagabundus (J. Nestroy: Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das liederliche Kleeblatt), Minister (R. Hahn: Im Vorzimmer Seiner Excellenz), Karl Semmelrock (J. Rosen: Kinder um jeden Preis), Philipp Herold (P. Lindau: Johannistrieb) – 1879.

Gräfliches Schlosstheater, Chýše
Kaiser Joseph (O. F. Eirich: Kaiser Josef und Mariandel), Reinhold (W. Müller von Königswinter: Sie hat ihr Herz entdeckt), Richard Weiss (B. Björnson: Dir wie mir), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Axel (B. Björnson: Die Neuvermälten), Winkler (A. Bittner: Gebildete Köchin), Ruben (S. H. Mosenthal: Deborah), Otto Randolph (S. Schlesinger: Mit der Feder), Carl Stalfeder (G. zu Puntlitz: Das Schwert des Damokles), Don Alonzo (P. A. Wolf: Preziosa), Vollmann (J. Rosen: O! Diese Männer), Ernst Reichenberg (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Lumpazivagabundus (J. Nestroy: Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das liederliche Kleeblatt), Maus (G. Belly: Monsieur Hercules), Loisl (A. Baumann: Das Versprechen hinter’m Herd), Chevalier von Silberpappel (F. Hopp: Doctor Faust´s Hauskäppchen oder Die Räuberschänke im Böhmerwald), Leonce von Champ-Toutrné (A. Ascher: Ein delikater Auftrag), Wolkenscheiber (E. Jacobson: Bei Wasser und Brod), Conrad (E. Raupach: Der Müller und sein Kind), Minister (R. Hahn: Im Vorzimmer Seiner Excellenz), Karl (F. Schiller: Die Räuber), Leopold Korner (A. Langer: Das Weib des Buchbinders oder Die Österreicher in Bosnien), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Faust (J. W. Goethe: Faust), Eduard (A. Langer: Eine Vereinsschwester), Hermann Körner (A. L´Arronge: Hasemann´s Töchter), Bornheim (F. Kaiser: Doktor und Friseur oder Die Sucht nach Abenteuern), Ferdinand von Bruck (A. Wilbrand: Jugendliebe), Karl Walter (J. Rosen: O! Diese Männer!), Friedrich Schiller (H. Laube: Die Karlsschüller oder Schillers Jugendliebe), Sebastian Rösl (O. F. Berg: Einer von unsere Leut), Frederic Marteau (O. Walther: Mit dem Strom! Oder Wogen des Glücks), Karl, Jäger (K. Holtei: Die Perlenschnur), Franz Hohlmaus (A. Pick: Briefsteller für Liebende), Philipp Harold (P. Lindau: Johannistrieb), Wilhelm Koller (A. Bittner: Möbel-Fatalitäten), Lord Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood) – 1879; Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Eduard (J. Brandl: Eine Vereinsschwester), Daniel Perin (F. Zell: Die Büste), Graf Constatntin von Meersberg (M. Waldstein: In Franzensbad), Baron Ringelstern (E. Bauernfeld: Bürgerlich und Romantisch) – 1880.

Stadttheater, Františkovy Lázně
Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Achilles (J. Offenbach: Die schöne Helena), Eduard Frankenberg (J. Böhm: Nur zwei Gläschen), Baron Grog (J. Offenbach: Die Grossherzogin von Gerolstein), Lord Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Izzet Pascha (F. Suppé: Fatinitza), Baron von Flitterstein (F. Raimund: Der Verschvender oder Milionär und Bettler), Major Rudolf von Rodek (A. L´Aronge: Wohlthätige Frauen), Hermann Körner (A. L´Arronge: Hasemann´s Töchter), Max von Boden (A. L´Arronnge: Dr. Klaus), Daniel Perin (F. Zell: Die Büste), Lieutenant Fitzrove (F. Suppé: Donna Juanita),  Leirer (B. Zappert: Die Gumpoldskirchnerin), Donnerkeil (F. Hopp: Hutmacher und Strumpfwirkwer), Landry (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Grille), Rudolf Kern, Student Keller (C. Costa: Ein Blitzmändel) – 1880.

Stadttheater, Teplice
Ferdinand von Bruck (A. Wilbrand: Jugendliebe), Richard Weiss (B. Björnson: Dir wie mir),
Eduard (J. Brandl: Eine Vereinsschwester), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld) – 1880.

Stadttheater, Cheb
Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Frederic Marteau (O. Walther: Mit dem Strom! Oder Wogen des Glücks), Philipp Harold (P. Lindau: Johannistrieb) – 1880.

Deutsches Theater (in der Wollgasse), Budapešť
Flottwell (F. Raimund: Der Verschwender), Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Karl (F. Schiller: Die Räuber), Lord Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Leopold (H. Hersch: Die Anna-Lise oder Fürst und Bürgermädchen) – 1881.

Stadttheater, Raab
Robert (L. Roth: Die Gypsfigur), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Major Rudolf von Rodek (A. L´Arronge: Wohlthätige Frauen) – 1881.

Společnost C. Mosera, (České) Budějovice
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Faust (J. W. Goethe: Faust), Friedrich Schiller (H. Laube: Die Karlsschüller oder Schillers Jugendliebe) – 1882.

Greytheater, Wien
Graf Essex (H. Laube: Graf Essex) – 1882.

Společnost A. Watzkeho, Rumburk
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld) – 1882.

Ödenburg
Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Lord Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood) – 1882.

Lublaň
Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Flotwell (Raimund: Verschwender), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Ernst Reichenberg (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Körner (Hasemann´s Tochter), Friedrich Schiller (H. Laube: Karlsschüler) – 1883.

Společnost A. J. Freye, Postoloprty
Ferdinand von Bruck (A. Wilbrand: Jugendliebe), Ein delikater Auftrag, Don Alonzo (P. A. Wolf: Preziosa), Faust (J. W. Goethe: Faust), Richard Weiss (B. Björnson: Dir wie mir), Jugendliebe, Narciss Rameau (A. C. Brachvogel: Narciss), Hasemanns Tochter, Leopold Korner (A. Langer: Das Weib des Buchbinders oder Die Österreicher in Bosnien) – 1883.

Most
Narciss Rameau (A. C. Brachvogel: Narciss), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld) – 1883.

Städtliches Sommertheater, Mödling
Conrad von Schwyburg (F. Schönthan: Der Schwabenstreich), Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Leonetto (F. Suppé: Boccaccio), Theodor (H. Hollpein: Er experimentiert), Dr. Wehlau (G. v. Moser, W. Drost: Eine kranke Familie), Conrad von Schwyburg (F. Schönthan: Der Schwabenstreich), Rolf (A. Wilbrandt: Die Tochter des Herrn Fabricius), Baron Ernst von Norderose (I. F. Castelli: Gabriele), Ferdinand (autor neznámý: Die Verlorenen), Gabriel (E. Dorn: Die Madonna des Juden), Baron Wappenknopf (C. Görlitz, A. Berla: Drei Paar Schuhe), Sevré (C. Haffner: Therese Krones), René (A. Hennequin, T. Millaud: Lili) – 1883.

Stadttheater, Klagenfurt
Karl (F. Schiller: Die Räuber), Faust (J. W. Goethe: Faust), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta) – 1883.

Stadttheater, Steyr
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Georges de Batinelle (F. Schönthan: Kleine Hände), Baron Grog (J. Offenbach: Die Grossherzogin von Gerolstein), Narciss Rameau (A. C. Brachvogel: Narciss), Julius Hagedorn (F. Schönthan: Roderich Heller), Liebner (J. Kohlhofer: Von Tisch und Bett oder Frei will er sein!), Leopold (P. Ferrari: Die beiden Damen), Alsdorff (R. Benedix: Das bemooste Haupt oder Der lange Israel), Franz (L. Anzengruber: Der Meineidbauer), Graf Loris Ipanoff (V. Sardou: Fedora–1883; Carl Lebrecht (J. Rosen: Abschreckende Beispiele), Leopold (H. Hersch: Die Anna-Lise oder Fürst und Bürgermädchen), Lieutenant Eduard von Schön (K. Juin: Haserl´s Verlobungsjagd), Reinhold Kühn (L. Treptow, B. Vappert: Mensch, ärgere dich nicht oder Unser Schatzerl), Friedrich Flor (F. Kaiser: Der Schneider als Naturdichter), Frederic Marteau (O. Walther: Mit dem Strom), Otto von Alpenhorst (T. Scheibe: Wunderglocke von Maria-Zell), Franz von der Trenk (F. Kracher: Maria Theresia und der Pandurenoberst von der Trenk), Karl (F. Schiller: Die Räuber), Percival (F. Halm: Griseldis), Fürst Lübbenau (E. Bauernfeld: Aus der Gesellschaft), Robert Dudley (F. Schiller: Maria Stuart), Graf Albrecht von Eichenow (R. Benedix: Aschenbrödel), Julius Hagedorn (F. Schönthan: Roderich Heller), Emil Jonas (G. Moser: Mit Vergnügen), Peter I. (Ch. Birch-Pfeiffer: Steffen Langer aus Glogau oder Der hollandische Kamin), Major Rudolf von Rodek (A. L´Arronge: Wohlthätige Frauen), Marignan (Melihar, Halévy: Die Geiltänzerin), Hector von Renneville (E. Girardin: Lady Tartüffe), Roger Graf von Ceran (E. Pailleron: Die Welt in der man sich langweilt), Bruno (Ch. Birch-Pfeiffer: Mutter und Sohn), Rolf Holm (G. Braun, H. Busse: Der Bettelstudent von Berlin), Max Schubert (G. Moser, F. Schönthan: Der Zugvogel), Lothair Macdonald (G. Moser: Der Bibliothekar), Faust (J. W. Goethe: Faust), Carl Walter (J. Rosen: O diese Männer!), Fürst Sergius Panin (G. Ohnet: Sergius Panin), Baron Moriz Holbach (J. Rosen: O diese Mädchen!), Don Alvaro de Antyde, Hauptman (P. Calderón: Der Richter von Zalamea), Baron von Hochmark (F. Kaiser: Die Frau Wirthin), Nourvady (A. Dumas: Die Prinzessin von Bagdad), Herzog von Septmont (A. Dumas: Die Fremde), Bern, Fürst von Rothenthurm (P. Lindau: Maria und Magdalena), Rittmeister von Dedenroth (O. Blumenthal: Der Probepfeil) – 1884.

Colosseumtheather, Varnsdorf
Karl (F. Schiller: Die Räuber), Frederic Marteau (O. Walther: Mit dem Strom oder Wogen des Glücks), Julius Hagedorn (F. Schönthan: Roderich Heller), Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acostra), Philipp Harold (P. Lindau: Johannistrieb), Lothair Macdonald (G. Moser: Der Bibliothekar), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Faust (J. W. Goethe: Faust), Emil Ganas (G. Moser: Mit Vergnügen), Ernst Reichenberg (H. Müller: Von Stufe zu Stufe), Daniel Périn (J. F. Zell: Die Büste), Max Schubert (G. Moser, F. Schönthan: Der Zugvogel), Friedrich Schiller (H. Laube: Die Karlschüler), Rittmeister a. D. von Dedenroth (O. Blumenthal: Der Probepfeil), Diderot (A. E. Brachvogel: Narciss), Alsdorff (R. Benedix: Das bemooste Haupt oder Der lange Israel), Erzherzog Ferdinand (O. v. Redwitz: Philippine Welser) – 1884.

Stadttheater, Marburg an der Drau
Graf Essex (H. Laube: Graf Essex), Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Conrad von Schwyburg (F. Schönthan: Der Schwabenstreich), Uriel Acosta – 1885.

Sommertheater, Bratislava
Peter Hell (L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld), Graf Essex (H. Laube: Graf Essex) – 1885.

Stadttheater, Jihlava
Uriel Acosta (K. Gutzkow: Uriel Acostra) – 1886.

Režie
Königl. Opernhaus, Bayreuth
K. Gutzkow: Uriel Acosta – 1877.

Stadttheater, Jihlava
A. Langer: Wort an der Minister, A. Ascher: Dir wie mir oder Dem Herrn ein Glas Wasser, P. A. Wolf: Preciosa, A. Bergen: Ein ungeschliffener Diamant, H. Müller: Von Stufe zu Stufe, A. Ascher: Ein delikater Auftrag, H. Hersch: Anna Lise, I. F. Castelli: Die Schwäbin, Brandt: Der Hasenschrecker, M. A. Grandjean: Rote Haare oder ein gemütlicher Sachse, S. H. Mosenthal: Deborah, F. Raimund: Der Verschwender – 1878; B. Björnson: Die Neuvermälten, R. Benedix: Der Vetter, W. Müller von Königswinter: Sie hat ihr Herz entdeckt, R. Hahn: Im Vorzimmer Seiner Excellenz, J. Rosen: Kinder um jeden Preis, P. Lindau: Johannistrieb – 1879.

Gräfliches Schlosstheater, Chýše
O. F. Eirich: Kaiser Josef und Mariandel, W. Müller von Königswinter: Sie hat ihr Herz entdeckt, B. Björnson: Dir wie mir, L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld, B. Björnson: Die Neuvermälten, A. Bittner: Gebildete Köchin, S. H. Mosenthal: Deborah, S. Schlesinger: Mit der Feder, G. zu Puntlitz: Das Schwert des Damokles, P. A. Wolf: Preziosa, J. Rosen: O! Diese Männer, H. Müller: Von Stufe zu Stufe, J. Nestroy: Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das liederliche Kleeblatt, G. Belly: Monsieur Hercules, A. Baumann: Das Versprechen hinter’m Herd, F. Hopp: Doctor Faust´s Hauskäppchen oder Die Räuberschänke im Böhmerwald, A. Ascher: Ein delikater Auftrag, E. Jacobson: Bei Wasser und Brod, E. Raupach: Der Müller und sein Kind, R. Hahn: Im Vorzimmer Seiner Excellenz, F. Schiller: Die Räuber, A. Langer: Das Weib des Buchbinders oder Die Österreicher in Bosnien, anon.: Eine Tasse Tee, K. Gutzkow: Uriel Acosta, J. W. Goethe: Faust, Wilhelmi: Einer muss heiraten, A. Langer: Eine Vereinsschwester, A. L´Arronge: Hasemann´s Töchter, F. Kaiser: Doktor und Friseur oder Die Sucht nach Abenteuern, A. Wilbrand: Jugendliebe, H. Laube: Die Karlsschüller oder Schillers Jugendliebe, O. F. Berg: Einer von unsere Leut, O. Walther: Mit dem Strom! Oder Wogen des Glücks, K. Holtei: Die Perlenschnur, A. Pick: Briefsteller für Liebende, P. Lindau: Johannistrieb, A. Bittner: Möbel-Fatalitäten, Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood – 1879; H. Laube: Graf Essex, J. Brandl: Eine Vereinsschwester, F. Zell: Die Büste, M. Waldstein: In Franzensbad, E. Bauernfeld: Bürgerlich und Romantisch – 1880;

Colosseumtheather, Varnsdorf
F. Schönthan: Der Schwabenstreich, F. Schiller: Die Räuber, O. Walther: Mit dem Strom oder Wogen des Glücks, F. Schönthan: Roderich Heller, K. Gutzkow: Uriel Acostra, P. Lindau: Johannistrieb, G. Moser: Der Bibliothekar, L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld, J. W. Goethe: Faust, G. Moser: Mit Vergnügen, H. Müller: Von Stufe zu Stufe, J. F. Zell: Die Büste, G. Moser, F. Schönthan: Der Zugvogel, Ch. Birch-Pfeiffer: Die Grille, H. Laube: Die Carlschüler, O. Blumenthal: Der Probepfeil, A. E. Brachvogel: Narciss, R. Benedix: Das bemooste Haupt oder Der lange Israel, T. Dunkel: Der Pariser Taugenichts, O. v. Redwitz: Philippine Welser – 1884.

Prameny
SOA Plzeň (pracoviště Klášter u Nepomuka): fond Rodinný archiv Lažanských z Bukové, Chyše, Pozůstalost Leopolda Lažanského, kartony N 13, N 14, J 13 – 54, J 55 – 74, J 76 – 460, N 15, datum křtu (18. 3. 1854, Brno), školní vysvědčení ze základní školy a gymnázií, doklady o studiu na univerzitách, soubor výstřižků nekrologů z denního tisku, osobní i veřejnou korespondenci a vyobrazení L. (především vyobrazení otištěná v novinách, výstřižky). V oddílu C (veřejná činnost) se nacházejí dokumenty k Hraběcímu zámeckému divadlu v Chyši (divadelní cedule, smlouvy s herci, organizační pravidla pro provoz divadla, kniha pokut ad.) a dokumenty k L. hereckým aktivitám (smlouvy o angažmá, divadelní cedule, výstřižky z novin, často nedatované); Pozůstalost Rosiny von Mack, kartony N 9 a N 12, zákaz používání pseudonymu Leopold von Mack, korespondence, kondolence k L. úmrtí; Pozůstalost Vladimíra Lažanského, kartony N 19 – N 22.

SOA Plzeň: Sbírka matrik, Mariánské Lázně 08, matrika zemřelých, fol. 111 (http://www.portafontium.cz/register/soap-pn/marianske-lazne-08).

NMd: přír. č. 187/59, cedule Hraběcího zámeckého divadla v Chyši.

Literatura
Innsbrucker Nachrichten 13. 5. 1870, 5. 5. 1873, 13. 6. 1873, 19. 4. 1875, 23. 4. 1875, 24. 4. 1875, 28. 4. 1875, 1. 5. 1875, 8. 6. 1875, 21. 6. 1875, 3. 7. 1875, 6. 7. 1875, 8. 7. 1875, 10. 7. 1875, 21. 7. 1875 [divadelní debut]; Die Presse (Wien) 21. 4. 1873; Das Vaterland (Wien) 21. 4. 1873, 27. 4. 1873, 1. 5. 1873, 28. 10. 1875; Prager Abendblatt 6. 6. 1873; Leitmeritzer Zeitung 19. 4. 1876 [pseud. Wilhelm Sigl aus Hamburg], 25. 1. 1876; (Neuigkeits) Welt Blatt (Wien) 16. 4. 1876; Deutscher Bühnen-Almanach 1877, s. 330–31; 1880, s. 52 – 53; 1884, s. 384–85; 1885, s. 441–42; Bohemia (Prag)16. 5. 1878 [recenze O. Teubera]; Mährisches Tagblatt (Olmütz) 8. 6. 1880, 13. 7. 1886, 27. 9. 1887; Iglauer Wochenblatt 16. 4. 1882; Iglauer Zeitung 17. 5. 1882; Morgen-Post (Wien) 28. 10. 1883 [podezření z úplatku]; Fremdenblatt, Organ für die Böhmischen Kurorte (Karlsbad) 15. 9. 1886 [poslední veřejné umělecké vystoupení]; Teplitz-Schönauer Anzeiger 1. 10. 1887, 13. 4. 1888; Die Bombe (Wien) 9. 10. 1887●; nekrology: Pester Lloyd (Budapest) 5. 9. 1891; Bohemia (Prag) 6. 9. 1891●; B. Brehm: Ein Graf spielt Theater, Karlsbad–Drahowitz 1930; W. Binal: Deutschsprachiges Theater in Budapest. Von den Anfang bis zum Brand des Theaters in der Wollgasse (1889), Wien 1972, s. 386; K. Čapek: Starý vlastenec, Ratolest a vavřín, Praha 1970, s. 47–51+ Starý hrabě, Ratolest a vavřín, tamtéž, s. 123–124; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, Divadelní revue 3, 1992, č. 4, s. 13; V. Ryšavý: Zámek v Chýších, Castellologica Bohemica, Praha 2002, s. 247–261; J. Hilmera: Lažanský a Neuhoff – dvakrát Leopold, aneb: Německý divadelník a český nacionál v jedné osobě, ČNM – řada historická, 172,  2003, s. 212–215 + Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století, Praha 2006, DÚk, CD 307.

Kosch Th, Otto (in Lažanský z Bukové, s. 750), Wurzbach (in Lažanzky, rodokmen: s. 240–241), Kosch Th, Ulrich

Vznik: 2015
Autor: Berenika Zemanová Urbanová
Česká divadelní encyklopedie





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás