Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »

Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Kinský, Václav Norbert Oktavián *1642 † 1709

28. 3. 2019 | Mgr. Jana Janáčová | Osobnosti

OTEC

Jan Oktavián

hrabě Kinský

*1604 místo † 4.5.1679 Praha

MATKA

Marie/Markéta Magdalena

hraběnka z Porcia a Brugnera

*24.1.1608 Porcia † 1654 místo

Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský

*1.4./11.6.1642 Praha † 3.1.1719 Praha/Vídeň

Václav Norbert Oktavián pocházel z rodu Kinských. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě Českého království, nakonec byl v letech 1705-1711 nejvyšším kancléřem a v roce 1712 získal Řád zlatého rouna. Dědictvím a nákupy shromáždil rozsáhlý majetek v různých částech Čech. Statky byly po jeho smrti rozděleny mezi pět synů.
Po vystudování práv na pražské univerzitě vstoupil do státní služby a od roku 1688 byl prezidentem apelačního soudu. Od roku 1689 byl tajným radou. V roce 1705 byl povolán do Vídně a stal se dvorský kancléřem a tuto funkci vykonával do roku 1711. V roce 1711 se stal rytířem Řádu zlatého Rouna. Vlastnil panství Chlumec se statkem Hradištko, domy v dnešní Nerudově ulici a na Pohořelci v Praze. Ve Vídni koupil v roce 1705 palác od rakouského kancléře Filipa Ludvíka Sinzedorffa.

1. oo 1668

MANŽELKA

Anna Marie Barbora Bořitová z Martinic

*1647/1652 † 6. 12. 1694 Javor/Jawor

OTEC MANŽELKY

Maxmilián Valentin

Bořita z Martinic

*1612 místo † 20.12.1677 Praha

MATKA MANŽELKY

Anna Kateřina

Bukůvková z Bukůvky

*datum místo † 17.10.1681 /1685)

POTOMCI (9)

František Antonín hrabě Kinský (1.)

Bernard František Antonín hrabě Kinský (2.)

Marie Alžběta hraběnka Kinská (3.)

Anna Františka Johanna hraběnka Kinská (4.)

Jan Václav Oktavián hrabě Kinský (5.)

Johanna Karolína Charlotta hraběnka Kinská (6.)

Marie Markéta Josefa hraběnka Kinská (7.)

František Ferdinand hrabě Kinský (8.)

Štěpán Vilém 1. kníže Kinský (9.)

*1669 místo † 1669 místo

*1669 místo † 00.2/11.1737 místo

*1670 místo † 26.3.1737 místo

*1672 místo † 24.7.1738 místo

*1673 místo † 27.8.1733 místo

*27.7.1675 Praha † 23.2.1755 Vídeň

*1676 místo † 1766 místo

*1.1.1678 místo † 13.9.1741 místo

*26.12.1679 místo † 12.3.1749 místo

2. oo 3.6.1697 místo

MANŽELKA

Marie Anna Terezie z Nesselrode zu Ereshoven

* datum místo † 6.10.1716 místo

OTEC MANŽELKY

Philipp Wilhelm baron von Nesselrode

*1645 místo † 1704 místo

MATKA MANŽELKY

Adriana Alexandrine baronka von Leerodt

*c. 1646 místo † 1728 místo

POTOMCI (6)

Eleonora Josefa hraběnka Kinská (10.)

Marie Terezie hraběnka Kinská (11.)

Filip Josef František hrabě Kinský (12.)

Jan Josef Maxmilián hrabě Kinský (13.)

Marie Aloisie Stefanie hraběnka Kinská (14.)

František Karel hrabě Kinský (15.)

*1698 místo † 18.6.1782 místo

*7.1.1700 místo † 16.1.1775 místo

*28.11.1700 místo † 12.1.1749 místo

*13./15.10.1705 místo † 17.4.1780 Praha

*26. 12. 1707 místo † 21.8.1786 místo

*9.3.1709 místo †14.10.1734 místo

Jeho otcem byl Jan Oktavián Kinský, tajný rada a první komoří Ferdinanda III. Matka byla Marie Magdalena, hraběnka z Porcia a Brugnara. Václav Norbert byl ze čtyř dětí, měl staršího bratra Františka Oldřicha a dvě sestry.
Protože se Františku Oldřichovi nezdařilo získat dědice, dostal Václav Norbert po jeho smrti
rodinné statky v Chlumci nad Cidlinou.
Po studiích práv na Klementinu založil rodinu a začal se postupně podílet na zemské správě.

Václav Norbert dvě manželky. První byla hraběnka Anna Marie Barbora z Martinic, která mu dala celkem devět dětí, pět synů a čtyři dcery. Většího významu dosáhli pouze synové František Ferdinand, pozdější nejvyšší kancléř a Štěpán Vilém, vyslanec dvora v Moskvě a Paříži, který za své služby
koruně dostal knížecí titul. Oběma bratrům se podařilo stát členy řádu Zlatého rouna.
Druhou manželkou Kinského byla Anna Terezie z Nesselrode, s níž měl 3 dcery a 3
syny. Ze synů dosáhl uznání pouze Filip Josef František, který se stejně jako ote stal nejvyšším kancléřem.
Počet jeho mužských potomků mu působil velké problémy, se kterým si Václav Norbert musel poradit. Řešení problému spočívalo v penězích na koupi panství pro jeho jednotlivé syny. Díky rodovému dědictví a jeho dobrým správním schopnostem se stal Václav Norbert jedním z nejbohatších českých šlechticů své doby, a tak se mu podařilo problém překonat. Tímto se zasloužil o zvětšení přímého vlivu svého rodu. Své velké finance čerpal pochopitelně ze svých platů coby vysoký státník a výnosů z rozsáhlých statků. Velké příjmy mu umožňovaly zřizovat i nové podniky, jak tomu například bylo u založení skláren na jeho Mostovském panství.
Aby usnadnil řešení dědických sporů, které by po jeho smrti mohly nastat, založil
nedělitelný fideikomis. Kinského fideikomis zahrnoval panství Chlumec, dva domy v Praze, dům ve Vídni, stříbrný servis, dvě rodinné knihovny a chlumecký hřebčín. V době vytváření
fideikomisu probíhal konflikt mezi Václavem Norbertem a jeho dvěma nejstaršími syny,
Janem Václavem Oktaviánem a Bernardem Františkem Antonínem. Roztržka byla zřejmě
vyvolána nesouhlasem synů s novým otcovým sňatkem, který jim dělal obavy ohledně jejich
dědictví. Nedůstojný způsob jakým synové svůj nesouhlas dávali najevo, jim zajistil pouze
jejich krácení na dědictví.
Z pohledu historie rodu Kinských se lze dívat na život Václava Norberta jako milník,
protože jeho dva synové František Ferdinand a Štěpán Vilém, rozlomili rodovou linii na dvě – hraběcí a knížecí.
Václav Norbert nebyl jen státníkem, ale i stavebním podnikatelem a milovníkem zahrad. Celý život velebil své panství v Chlumci nad Cidlinou nejrůznějšími stavbami. Typickými ukázkami jsou například most přes řeku Cidlinu, který sloužil svému účelu až do roku 1855, dům zvaný „Majorát“ také v Chlumci, výstavba Lorety, ze které se na jeho přání měla stát škola. Jeho zájem ve stavbách se setkal v jeho oblibě zahrad u příležitosti stavby skleníků, pro pěstování pomerančovníků, fíků a citronovníků.
Politická kariéra Václava Norberta zahrnovala mnoho významných titulů. Prvními významnými tituly byly císařský komoří a apelační rada, ke kterým mu zřejmě dopomohl jeho bratr František Oldřich. Roku 1688 se stal Václav Norbert prezidentem apelačního soudu. Dalšího roku byl jmenován členem tajné rady. Roku 1690 se stal nejvyšším zemským sudím. Na této funkci setrval do roku 1696, kdy byl jmenován nejvyšším komorníkem. Roku 1703 se stal zastupujícím českým kancléřem
a o dvě léta později nejvyšším kancléřem, stejně jako jeho bratr František Oldřich roky před ním. Václav Norbert byl také členem komise pro zvelebení a povznesení královských měst a to mezi roky 1704-1705 a patřil k jejím předním členům.
Protože nebylo obsazeno místo nejvyššího purkrabího mezi roky 1710 až 1711, byl
Václav Norbert nucen nejen působit jako nejvyšší kancléř, ale zároveň přesedat zemskému
místodržitelství. Kvůli vysokému věku v roce 1711 odstoupil z postu nejvyššího kancléře a
byl nahrazen Janem Vratislavem z Mitrovic. Po resignaci na funkci nejvyššího kancléře, mu
udělil král nejvyšší habsburské vyznamenání, řád Zlatého rouna.

Po celou dobu kdy Václav Norbert zasedal jako Nejvyšší kancléř, byla vedena Válka o
španělské dědictví (1700-1713). Jeho úřadování se točilo zejména okolo daní, kterých bylo,
v důsledku této dlouhé války, třeba čím dál tím více. Na rozdíl od jeho bratra se mu
nepodařilo získat větší vliv na zahraniční politice státu.
Zemřel roku 1719 ve Vídni, ve věku sedmdesáti sedmi let.

Zdroj: Wikipedie, is.muni.cz, Aleš Valenta- Dějiny rodu Kinských, Petr mašek- Modrá krev

♣♣♣

Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský byl donátorem 34. kaple Svatováclavské cesty z Praha do staré Boleslavi.